Studentky brněnské fakulty architektury navrhly a postavily kapli z bílých plachet
Studenti Fakulty architektury VUT se v rámci ateliéru pod vedením Barbory Ponešové, Kristýny Smržové a Jan Foretníka zaměřili na téma kaple v městském prostoru. Z pohledu 21. století ji totiž místo krajiny zasadili přímo do města, navíc s cílem otevřít tuto architekturu kolemjdoucím. Výsledkem je kovová instalace s bílými plachtami, kterou je možné vidět na nároží ulic Poříčí a Křížová v prostoru předzahrádky FA VUT v Brně. "Do karet hrál fakt, že by měla kaple sloužit pouze dočasným účelům site-specific instalace. Rozhodly jsme se proto užít plachtové konstrukce, jejíž jednotlivé části by se daly při případném poškození, ať už přírodními živly či člověkem, vyměnit," vysvětlily studentky v anotaci práce.
FA VUT Brno , 2. 2. 2022
Projekt studentů Fakulty architektury v rámci studia Design-build, které nyní na fakultě vzniká pod vedením pedagogického týmu Ponešová/ Foretník/ Smržová. Tento objekt už je několikátým v pořadí.
Princip tvorby tohoto typu je zkoumání zadané lokality, vytváření vlastního myšlenkového procesu, tvorba konceptu, návrh, prováděcí dokumentace a následná realizace díla vytvořeného studenty. Devízou tohoto postupu jsou další zkušenosti a principy, které studenti nabírají při procesu vzniku samotného díla, od shánění dodavatelů a materiálu až po samotnou realizaci – závěrečný workshop. Objekty, které takto vzniknou nezůstávají na akademické půdě, ale jsou v přímém kontaktu s veřejností a studenti tak můžou sledovat nejen odezvu na své dílo, ale i vliv okolního prostředí (stárnutí materiálu atp.)
Více k tématu
"Konkrétně v tomto projektu jsme zkoumaly možnosti umístění poutní kaple do městské struktury. Klasické pojetí tohoto druhu kaple chápeme jako architekturu usazenou v krajině, která bývá často cílem duchovních cest a poutí. My se rozhodly koncept kaple pojmout z pohledu jedinců 21. století, kterou namísto krajiny obklopuje město", doplňuje architektka Kristýna Smržová.
Anotace
Šel krajinou známý neznámý. Jedinec sám na cestě přírodou, městem, životem. Hledal klid a soukromí. Ticho, které jej bude obklopovat na cestě do jeho nitra. Blíží se k místu, o kterém slyšel ve snech, pohádkách. Vždycky věděl, že tady je. Jde do středu, motá se snad v kruhu? Jde do střetu se svými pocity i světem. Už necítí strach a nechá se vést intuicí, Bohem? Nachází mír. Nevnímá hluk, nevnímá nic, jen sebe, přírodu a svoji cestu. Pokorně pokračuje dále a začíná cítit naději. Uzří a zůstává v němém úžasu. Je pořád ještě v přírodě? Ne, celou dobu byl ve městě. Vidí sebe. Zmoudří Motá se v kruhu, vchází dovnitř. Vzhlíží vzhůru a vidí..? Šla krajinou známá neznámá...
V projektu jsme zkoumaly možnosti umístění kaple do městské struktury. Klasicky pojatou kapli chápeme jako architekturu usazenou v krajině, která bývá často cílem duchovních cest a poutí. My se rozhodly koncept kaple pojmout z pohledu jedinců 21. století, jež namísto krajiny obklopuje město široké jako nikdy dříve. Samozřejmě, že pro účely hledání vnitřního klidu existuje v dnešních městech spousta útočišť, mluvíme teď hlavně o kostelech a nejrůznějších duchovních institucích. Avšak tyto chápeme jako struktury uzavřené samy do sebe. Kapli naopak cítíme být architekturou otevřenou všem náhodným kolemjdoucím, mající vliv na pocestné, kteří ji potřebují, a velmi ovlivňující nejbližší veřejný prostor, jež spoluvytváří. Lze vůbec vytvořit kapli otevřeného charakteru v jádru městské struktury, jež nebude sama do sebe zahleděnou, takovou jejíž součástí se staneme, aniž bychom do ní museli vstupovat?
- Tým studentek: Klarisa Kyselková, Natálie Ivkovičová, Barbora Menšíková, Viola Hertelová
- Pedagogické vedení: Kristýna Smržová, Barbora Ponešová, Jan Foretník
- Statika: doc. Ing. Petr Frantík, Ph.D.
- Konstrukční detaily: Michael Gabriel, Kristýna Smržová
