Srdce Vltavy “bije” i pod hladinou Lipna, zjistil průzkum Fakulty stavební ČVUT
Když se v roce 1958 napouštěla Lipenská přehrada, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy“, jak se říkalo specifickému meandru vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané. Letošní výzkum odborníků z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v rámci projektu věnujícímu se původnímu toku Vltavy zjistil za využití sonarů a další techniky, že tvar koryta v podobě srdce je dobře zachovaný i třiašedesát let po zatopení lokality. S celým projektem, který bude zahrnovat výstavu, vznik monografie věnované staré Vltavě a webové mapové rozhraní přibližující nejen historický vodní tok a krajinu kolem něj, ale i turistické zajímavosti, historická i současná hydrotechnická díla v okolí i fenomén vorařství, se bude moci veřejnost seznámit v průběhu příštího roku.
ČVUT v Praze , 13. 9. 2021
Projekt „Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky“ probíhá v letech 2018 až 2022 a pod vedením prof. Jiřího Cajthamla z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v Praze na něm pracuje nejen jeho tým, ale podílí se na něm i jeho fakultní kolegové z Katedry hydrotechniky a dále specialisté z Přírodovědecké fakulty UK.
„Výzkum je pojatý velmi rozsáhle, zaměřujeme se na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády. Kromě práce přímo v terénu sbíráme a zpracováváme například data ze starých topografických map, lokalizujeme staré fotografie a využíváme i archivní filmové záznamy. Řešíme i historické povodně, historická i současná hydrotechnická díla, jako jsou jezy, mlýny, přehrady, nezapomněli jsme ani na fenomén vorařství. S kolegy z Přírodovědecké fakulty UK se věnujeme také oblasti sociální geografie dané oblasti, dokumentujeme zaniklé obce,“ popisuje práci širokého týmu odborníků prof. Jiří Cajthaml z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT.
V současnosti se vědci vrátili z výzkumu na hladině Lipna, kde právě na „Srdci Vltavy“ testovali možnosti sběru dat pomocí rybářského sonaru. „Přesnost zaměření rybářským sonarem je poměrně dobrá a dává uspokojivé výsledky, i když měří pouze bodově a hloubkový reliéf mezi měřenými body je třeba matematicky modelovat. Při samotném měření nás velmi překvapilo, že „Srdce Vltavy“ je i dnes prakticky totožné se zobrazením na starých mapách, a to včetně drobné tůně na východní části srdce. Staré koryto je velmi dobře identifikovatelné a prakticky nezměněné. Ukládání sedimentu v nádrži srdce nijak nezakrylo,“ uvádí prof. Jiří Cajthaml z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT.
Výsledkem práce týmu by měla být nejen exkluzivní monografie a výstava, na níž budou kromě zajímavých dat prezentovány i tři velké 3D fyzické modely oblasti přehrad Orlík, Slapy, Lipno, ale veřejnost potěší i webový portál, který zpřístupní širokou řadu archivních materiálů a bude tak zajímavou pomůckou pro turisty, milovníky historie i badatele. Využity by zde měly být i možnosti virtuální reality. Veřejnosti se vše představí v průběhu roku 2022.
Projekt „Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky“, číslo: DG18P02OVV037 je řešen v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR a probíhá v letech 2018 až 2022.
