Soviet Modernism. To nejlepší z poválečné architektury na Ukrajině
Publikace ukrajinských architektů představuje zapomenutou architekturu 60. až 80. let na území Ukrajiny, která se po dlouhé době dočkává zaslouženého uznání.
Matěj Beránek , 29. 3. 2022
Zájem o architekturou druhé poloviny 20. století narůstá v posledních letech po celém světě. Dokládají to různé výstavy, dokumenty i publikace. Zvláštní pozornost se pak soustřeďuje na země bývalého Sovětského svazu, jelikož tamní scéna byla pro Západ dlouho nepřístupná – zejména kvůli jazykové bariéře a nedostatku informací.
I to se ale pomalu mění a na pultech knihkupců tak můžeme narazit na stále větší počet knih, které se zaměřují právě na stavby realizované na území postsovětských států. A výjimkou není ani Ukrajina.
„Během studií architektury na univerzitě jsem doufal, že získám dostatečné množství informací o sovětském modernismu. To se ale bohužel nestalo. Vedlo mě to tedy k zahájení vlastního výzkumu,“ prozrazuje ukrajinský architekt Oleksiy Bykov svoji motivaci k mapování poválečných staveb ve své rodné zemi.
Bykov má na kontě již několik projektů věnujících se tomuto tématu. Svou výstavou Superstructure vzdal hold budovám nacházejícím se v hlavním městě Kyjevě, zejména pak architektovi Edwardu Bilskému. Společně s institucí Architekturzentrum Wien se podílel také na výstavě a stejnojmenné publikaci Soviet Modernism 1955-1991.
Zatím nejkomplexněji a nejzevrubněji představil Oleksiy Bykov ukrajinskou architekturu šedesátých až osmdesátých let pomocí publikace Soviet Modernism. Brutalism. Post-modernism. Buildings and Projects in Ukraine 1960-1990, na které spolupracoval se svou kolegyní Ievgenií Gubkinou. Zatímco Bykov se postaral zejména o fotografické zmapování aktuálního stavu dotčených budov, Gubkina se věnovala textům a teoretickým částem budovy pro zasazení tématu do souvislostí.
Proč svůj projekt autoři zahájili právě obdobím 60. let? „Nejsignifikantnější periodou ve vývoji modernismu na Ukrajině je období 60. let. Objekty postavené v této době se podobají mezinárodnímu stylu. Symbolizují globální ideu 60. let – mládí světa,“ říká spoluautorka knihy Ievgenie Gubkina.
„Za 10 let tady pravděpodobně nezbude téměř nic z těchto objektů v původní podobě, mnoho z nich bude přestavěno nebo zbořeno. Nedokážu si představit budoucnost, ve které by se tyto budovy dočkaly péče jako starověká sídla a chrámy.“
