Pavilon Technické univerzity v Braunschweigu získal cenu Mies van der Rohe Award pro nejlepší stavbu v EU. Foto: archiv EUMies Award
Novinky a názory / architektonické soutěže

Škola, která se dá měnit a rozložit. Pavilon Technické univerzity v Braunschweigu vyhlášen nejlepší stavou Evropy

Gustav Düsing a Max Hacke získali nejvyšší evropské ocenění za architekturu za studijní pavilon v německém Braunschweigu. Jsou to nejmladší architekti, kteří cenu kdy dostali. A jejich uvažování se nevejde do starých schémat. Pro univerzitní pavilon vymysleli ocelovou stavebnici, kterou je možné zase rozložit a přemístit. Připomínáme také další finalisty. Podle poroty jsou právě toto modelové příklady, jak se dá nově uvažovat o architektuře - inkluzivní a pro kvalitní život.

Pavilon Technické univerzity v Braunschweigu získal cenu Mies van der Rohe Award pro nejlepší stavbu v EU. Foto: archiv EUMies Award
Porota ocenila, jak „posouvá představy o udržitelnosti" i to, že vytváří „hravé a příjemné prostředí pro studium, spolupráci a setkávání." Foto: Leonhard Clemens, Lemmart, Iwan Baan
Hlavním cílem bylo vytvořit dostupný a univerzální prostor, který by vyhovoval studentům všech oborů. Umožňuje různé studentské interakce - je to místo pro individuální práci, semináře, přednášky, ale i relaxaci. Foto: Leonhard Clemens, Lemmart, Iwan Baan
Uvnitř se ocitnete v obklopení prefabrikovaných plošin, mostů a schodů. Nic není definované a vnitřní dispozice se může organicky proměňovat. Foto: Leonhard Clemens, Lemmart, Iwan Baan
Studenti i učitelé můžou libovolně přestavovat a inscenovat vnitřní dispozici pomocí závěsů a lehkých příček. Foto: Leonhard Clemens, Lemmart, Iwan Baan
Pavilon je postavený z ocelové konstrukce, do níž jsou vloženy dřevěné paluby a obaluje ho skleněná fasáda. Vše je možné rozložit a zase složit. Právě flexibilita a možné další využití je podle porotců největší inovace této stavby. Foto: archiv
Kromě hlavní ceny se uděluje též cena v kategorii „emerging architects", což by se dalo asi nejlépe přeložit jako "architekti, o nichž ještě uslyšíme". Tuto cenu získalo španělské studio SUMA Arquitectura za knihovnu Gabriela Garcíi Márqueze v Barceloně. Foto: Jesús Granada
Tato veřejná knihovna se nachází v dělnické čtvrti poměrně monotónní a prostorově chudé. Nová knihovna sem přinesla to, co místo potřebovalo: „venkovní i vnitřní veřejný prostor," jak to pojmenovala porota. Foto: Jesús Granada
Dále porotci ocenili rozmanitost prostorů a atmosfér uvnitř knihovny. Foto: Jesús Granada
„Knihovna nabízí sled prostorů monumentálních i domáckých, určených pro studium, týmovou práci i komunitní aktivity," vyzdvihla porota. Foto: Jesús Granada
Porotci ocenili také výtvarné zpracování a důraz na detail, který zadání posunulo "na nejvyšší možnou úroveň." Foto: Jesús Granada
Cena Miese van der Rohe se uděluje od roku 1988. Poprvé v historii se do finále dostala stavba z ČR, galerie Plato v Ostravě. Foto: Lukáš Kaboň
Přestavbu chátrajících městských jatek provedl polský ateliér KWK Promes Roberta Konieczného. Foto: Lukáš Kaboň
Ocenění nakonec galerie nezískala, i tak se jedná o úspěch: do finální pětice se probojovala z původních 362 nominovaných staveb, nominátoři z jednotlivých zemích přitom přihlašují ze svého státu pouze to nejlepší. Foto: Lukáš Kaboň
Dramatický příběh městských jatek, které několikrát změnily vlastníka a bez osobního angažmá mnoha lidí by se dávno rozpadly, tak dostal pozitivní tečku. Foto: Lukáš Kaboň
Toto je další z finalistů v kategorii „emerging". Je ve vesnici Piódão v Portugalsku. Architekti Branco del Rio zde upravili náves - z parkoviště se znovu stal veřejný prostor. Foto: Frederico Martinho
Vedle návsi tu není žádné místo, kde by se dalo scházet, pouze kopce a úzké uličky mezi domy. Jenže náves dlouho sloužila zejména jako parkoviště. Foto: do mal o menos
To se změnilo. Auta se teď dají zaparkovat pouze na okraji Piódão, na náves mají povolený vstup jen pěší. Zastavit se dá třeba v místní restauraci nebo kavárně - obojí s venkovním posezením. Foto: Frederico Martinho
V rámci revitalizace byla náves předlážděna břidlicí - pro lokalitu tradičním materiálem, ze kterého jsou v Piódão postaveny i domy. Foto: Frederico Martinho
Architekti z ateliéru Branco del Rio ve vesnici vybudovali taky turistické informační centrum, sídlí v jednom z původních domů a má pomoci do vesnice přilákat návštěvníky. Foto: Frederico Martinho
Na jihu Švédska ve městě Lund stojí komunitní zahrada Hage. Ačkoliv je to zatím spíš prázdný prostor, i ona se dostala mezi finalisty evropské ceny. Od roku 2021 funguje jako veřejné prostranství a brzy kolem ní vyroste nová obytná čtvrť. Foto: Peter Westrup
Hage můžeme chápat jako předzvěst postupného vývoje. V současném stavu je zahrada izolovaným ortogonálním objektem v krajině, po čase se stane součástí nové městské čtvrti. Foto: Peter Westrup
40x40 metrů. Takový je rozměr čtvercové zahrady. Tři ze čtyř stran jsou oploceny zdí. Architekti ji postavili z recyklovaných cihel, čtvrtá strana je zastřešená, pod střechou je umístěn dlouhý dřevěný stůl s dvěma lavicemi. Foto: Peter Westrup
Autoři skrze architekturu nastartovali proces. Dokončení veřejné zahrady rozhodně není koncem, nýbrž začátkem toho, co se bude ve městě Lund dále odehrávat. Foto: Peter Westrup
Dalším finalistou byla škola v Madridu, kde se vyučuje podle alternativního systému zvaného „reggio." Foto: José Hevia
Hodně se zde využívaly nestandradní materiály. Dům je obalen hmotou z korku, která je zároveń izolací i fasádou. Foto: José Hevia
Také celé uspořádání je netradiční. Škola je propojená s venkovním prostorem, děti se mohou učit i v přilehlém parku. Foto: José Hevia
Uvnitř školy se nacházejí malá atria se zelení. Foto: José Hevia
Už při tvorbě konceptu se myslelo na to, aby se šetřilo - materiály, zejména beton, ale i prostor a vůbec nároky této školní budovy na okolí byly co nejlepší. Na fotografii tělocvična a univerzální sál. Foto: José Hevia
Další finalista se nachází zase v kopcích, tentokrát na Korsice. Jde o rekonstrukci bývalého františkánského kláštera, ve kterém nyní funguje kulturní centrum. Foto: Thibaut Dini
Za programem do něj dojíždí jak turisté, tak místní z vesnice Santa-Lucia di Tallano, která je proslulá pěstováním oliv. Na počátku každé nové sezóny ve vesnici probíhají oslavy, letos se konaly tak v klášterním areálu. Foto: Thibaut Dini
Jeho revitalizaci navrhla architektka Amelie Tavella, která z Korsiky pochází. Zásahy byly co nejmenší, především se konzervovalo. Foto: Thibaut Dini
Přibyla nová přístavba z mědi, která se bude v čase měnit a korodovat. Podrobné články o každém finalistovi jsme přinesli na Earch.cz pod názvem Nejlepší stavby Evropy. Foto: Thibaut Dini
Porotci ceny letos chtěli poukázat na „modelové příklady" architektury „inkluzivní, která vytváří kvalitní prostředí pro život." Další EUmies Award proběhne v roce 2026. Foto: Thibaut Dini

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři