S Miroslavem Pospíšilem o objektu PET/CT v Olomouci

Vaše poslední stavba, objekt v areálu olomoucké fakultní nemocnice, je neobvykle osazena v terénu – ze tří stran je zapuštěna do svahu, má zatravněnou střechu. Jak na tento koncept reagoval investor a management nemocnice, když jste jej předložil?

Místo pro stavbu bylo vybráno společně s investorem. Pozemek se nachází v centru areálu Fakultní nemocnice Olomouc v sousedství Kliniky nukleární medicíny, pod kterou pracoviště PET/CT patří. Vzhledem k tomu, že se jedná o stavbu doslova na zelené louce, navíc na svažité, řešení zapustit objekt pod zelený koberec se přímo nabízelo. Management Fakultní nemocnice Olomouc s naším návrhem souhlasil. Myšlenka skrýt objekt pod terén byla příznivě přijata, přijat byl rovněž následný technický návrh nadimenzovat nosnou konstrukci stavby tak, aby bylo možno v budoucnu nad dnes dokončenou budovou zrealizovat dvě patra, a to bez nutnosti dalšího záboru zeleně.

V autorské zprávě k objektu PET/CT, jak je nazván, konstatujete, že lékařské úkony, pro které je stavba určena, výrazně ovlivnily celý návrh budovy, dispoziční schéma. V čem především? 

PET/CT je diagnostická zobrazovací metoda spojující počítačovou tomografi i s pozitronovou emisní tomografi í (terminologie převzatá z encyklopedie). Jedná se o speciální náročnou vyšetřovací metodu používanou především pro onkologickou diagnostiku. Pracuje se zde s radioaktivními látkami a celá koncepce řešení budovy je tomuto provozu zcela podřízena. Vnější železobetonová obálka je bezpečnostní schránkou. V ní je zasunut červený blok samotné vyšetřovny. Bílé vlnovky na červené ploše fasády symbolizují elektromagnetické vlnění, na jehož principu je vyšetření založeno. 

Pavilon získal klasifi kaci jako energeticky úsporná stavba kategorie A. Byl takový požadavek předmětem zadání? 

Skutečnost, že zrealizovaná stavba je stavbou energeticky úspornou, je pro investora jakýmsi bonusem navrženého řešení. Zpočátku nikdo moc nevěřil, že objekt, vzhledem k jeho specifi ckým požadavkům na provoz, může být současně i budovou nízkoenergetickou. Nakonec se to podařilo a výsledek je i pro nás příjemným překvapením. 

Stavba již slouží svému účelu. Máte již od lékařů, případně pacientů nějakou zpětnou reakci? Jak hodnotí nové pracoviště z hlediska  uživatelů?

Objekt je v provozu od září letošního roku, což je poměrně krátká doba. Reakce uživatelů jsou převážně pozitivní, což nás nesmírně těší. Pro zdravotnický personál bylo z počátku nesnadné sžít se s pohledovým betonem, ze kterého jsou provedeny stěny pracoven, ale zdá se, že počáteční negativní vjemy postupně odeznívají. Důležitou odezvou jsou reakce pacientů, kteří navštěvují toto zařízení. Pacienti pozitivně hodnotí přívětivost a neformálnost vnitřních prostor budovy. Čekárna, která vypadá jako obývací pokoj, je pro ně známým prostředím, prostor je zbytečně nestresuje svou sterilitou a anonymitou.

Pavilon v olomoucké nemocnici můžete již zařadit do portfolia svých realizací. Co vás čeká dál, na čem právě pracujete?

V současné době pracujeme na několika zajímavých úkolech. Pro Univerzitu Palackého v Olomouci dokončujeme projekt dostavby Pedagogické fakulty, s Lékařskou fakultou spolupracujeme na projektu novostavby Ústavu molekulární a translační medicíny. Již druhým rokem se společně s majiteli olomouckého PRIORu pokoušíme neúspěšně prosadit náš návrh na rekonstrukci tohoto objektu, resp. pokoušíme se o rehabilitaci okolí této stavby a o navrácení důstojnosti historicky významnému místu v centu města. S vedením olomoucké Fakultní nemocnice pracujeme na projektu rekonstrukce a dostavby budovy Františka Josefa, která se nachází rovněž v areálu nemocnice. Je to velmi náročný úkol, neboť se jedná o moderní dostavbu k historicky nejstarší budově nemocničního areálu. Je to naše doposud nejobtížnější, ale současně nejzajímavější zakázka.

převzato z partnerského časopisu Architekt