Rozvoj města nebo politické zájmy?
Iniciativa Za novou Prahu vznikla vloni na podzim v kruhu přátel okolo Galerie Jaroslava Fragnera jako výsledek diskusí o podobě, fungování a budoucnosti Prahy. Její mluvčí Jakub Fišer nám nastíní tendence ve směřování města - je důležitější rozvoj nebo politické zájmy?
Jakub Fišer , 30. 6. 2011
Bez angažovaného přístupu zástupců vedení města a podpory jeho politické reprezentace nemají sebelepší doporučení odborné veřejnosti žádnou šanci na úspěch. Inicitiva se rozhodla proto po komunálních volbách nově zvolené vedení města, deklarující vůli po změně dosavadního přístupu, oslovit.
Dosavadní rozvoj Prahy je navzdory všem proklamacím veden převážně krátkodobými a individuálními zájmy části politické reprezentace města. Nejasnosti týkající se přípravy nového územního plánu, vypisování developerských i architektonických soutěží a především rozhodování o změnách využití velkých rozvojových území v nedávné minulosti jsou toho dostatečným důkazem.
Mnohá rozhodnutí se nikdo ani nepokusil obhájit, natož srozumitelně vysvětlit. Absence jasně stanovených pravidel vytváří u Pražanů pocit, že je možné vše a zároveň nic. Tušený či skutečný klientelismus a možné korupční jednání pak vede k letargii a nedůvěře nebo dokonce odporu občanů vůči záměrům rozvoje města. Výsledkem je namísto moderního a pulsujícího města nezdravý organismus, město nepříliš přátelské pro své obyvatele.
Tuto atmosféru je nutné co nejdříve změnit. Chceme věřit, že počátek nového volebního období je vždy i příležitostí změnit zavedené pořádky, a proto iniciativa navrhuje pražským zastupitelům zaměřit se na několik kroků, které by mohly ke zlepšení situace vést:
– v širší diskusi se zástupci odborné i laické veřejnosti zhodnotit dosavadní rozvoj Prahy mezi roky 1990 – 2010 s cílem identifikovat nejvíce problematická rozhodnutí. Trvale pěstovat a rozvíjet dialog s širokou veřejností o „jejich“ Praze, – uspořádat mezinárodní workshopy a diskuse o strategii rozvoje města za účasti reprezentantů úspěšně se rozvíjejících evropských (většinou i partnerských) měst s cílem aplikovat maximum použitelných postupů pro budoucí rozvoj Prahy, – ustanovit nezávislý poradní sbor ze zástupců odborné veřejnosti s jasně danou kompetencí a funkčním obdobím, který by posuzoval všechny zásadní urbanisticko-architektonické záměry a odborně oponoval koncepční dokumenty, – připravit systémové změny v městských organizacích odpovědných za plánování jeho rozvoje tak, aby v jejich čele stáli namísto politicky prověřených manažerů respektovaní odborníci.
Pro kontinuitu a udržitelnost dlouhodobého rozvoje města i pro každodenní rozhodování jeho orgánů iniciativa navrhuje:
– ujasnit roli Prahy a její dlouhodobé cíle v evropském i středoevropském kontextu, její pozici a podmínky pro naplnění těchto cílů, nevyklízet zbytečně prostor dynamicky se rozvíjejícím středoevropským městům a využít kulturní a intelektuální potenciál města pro posílení pozice, – zpřesnit a dodržovat základní principy rozvoje města v jednotlivých oblastech – například velká rozvojová území, dopravní a technická infrastruktura, památková ochrana, limity zastavitelnosti na okraji města, – stanovit závazné postupy při naplňování těchto záměrů (např. vypisování architektonických ideových soutěží na významná území sloužící ke stanovení regulativů a teprve následně území parcelovat pro jednotlivé developery), – cílevědomě podporovat a rozvíjet kvalitní veřejná prostranství a napomáhat vzniku kvalitní soudobé architektury.
Jenom srozumitelně definované cíle, jasně stanovená pravidla a kontrola jejich plnění mohou vést k dlouhodobě zdravému rozvoji města. Pouze citlivým přístupem s požadavky nejvyšší kvality a odpovědnosti můžeme propojit staré s novým. Praha patří k nejbohatším regionům Evropy; tento potenciál je třeba využít k tomu, aby Praha byla příkladně se rozvíjejícím moderním evropským městem.
Výzva byla zveřejněna a zaslána všem zastupitelům hl. města Prahy dne 6. ledna a je míněna jako nabídka spolupráce pro ty, kterým osud rozvoje města není lhostejný, a kteří se v něm chtějí opravdu aktivně angažovat.
Někteří ze zastupitelů iniciativě formálně vyjádřili podporu a ochotu k dialogu, žádné konkrétní kroky se ale zatím dohodnout nepodařilo. Vzhledem k nejistotě, která po dobu čekání na rozhodnutí Ústavního soudu okolo budoucnosti mandátu stávající politické reprezentace magistrátu stále trvá, se ale vlastně nelze divit.
V současné době se členové iniciativy soustředí na diskusi o smyslu a postavení Útvaru rozvoje města, neboť vyhlášené výběrové řízení na jeho ředitele je podle jejich mínění ilustrací pokračování dosavadního nesystémového přístupu. Dokud není vyjasněno, co vlastně útvar je a jakou má plnit roli, tak lze jen obtížně vybírat jeho ředitele. Z rozličných reakcí na vzniklou situaci je totiž zřejmé, že na to, co tato organizace má dělat, nemá pevný názor ani vedení města, ani odborná veřejnost, ale ani lidé, kteří zde pracují. Iniciativa proto požaduje, aby bylo výběrové řízení na ředitele URM zrušeno do doby, než bude tato otázka jasně zodpovězena, a než budou nově, ale hlavně jasně nastavena pravidla pro plánování rozvoje města a jejich organizační zajištění.