Rozhovor s Jakubem Cíglerem o rekonstrukci Průmyslového paláce
Ateliér Cígler Marani Architects dostal první cenu za soutěžní studii na rekonstrukci Průmyslového paláce na holešovickém výstavišti v Praze. Co nám o projektu řekne jeden z autorů, architekt Jakub Cígler?
Julius Macháček , 5. 1. 2011
Porota vyzvané soutěže na dostavbu vyhořelého západního křídla Průmyslového paláce, které se zúčastnilo celkem 11 ateliérů, ocenila jako vítězný návrh Jakuba Cíglera a ateliéru Cígler Marani. K projektu se vyjádřila těmito slovy: „Smělý urbanistický koncept návrhu rozvíjí řešené území směrem do areálu Křižíkovy fontány a vytváří tak před severním průčelím Průmyslového paláce velkorysý volný prostor odpovídající významu a měřítku této historické stavby. Zrušení pavilónů v areálu Křižíkovy fontány a určitá kompenzace výstavních ploch z těchto pavilónů v nových prostorách vytvořených pod navrhovaným landscapem se porotě jeví jako dobré řešení, jak pro Průmyslový palác, tak i pro celý Výstavní areál. Odstranění vstupní brány do areálu výstaviště, vytvoření jednoduchého parteru s charakterem promenády před hlavním vstupem do objektu Průmyslového paláce, ve kterém je organicky zapuštěn vstup do podzemí a průchodu a průchodu pod palácem, je přesvědčivým řešením. Návrh očišťuje jižní průčelí Průmyslového paláce od pozdějších přístaveb a navrhuje maximální autentičnost objektu – levé křídlo je navrženo jako replika, u pravého křídla se předpokládá rekonstrukce. U návrhu lze předpokládat, že navrhované materiály, konstrukce a technologie jsou racionální a vhodné.“
Pane architekte, váš koncept výrazně zohledňuje širší vztahy území – začleňuje do souvislostí pěší komunikaci od bývalé Šlechtovy restaurace ve Stromovce na straně jedné a řeší i napojení po další pěší ose směrem do Troje na straně druhé. Byl komplexnější pohled na celé území předmětem soutěžního zadání? Soutěžní zadání bylo vymezeno plochou okolí Průmyslového paláce a jeho předpolím, nicméně nebylo podmínkami nijak „zakázáno“ řešit širší vztahy. Vzhledem k tomu, že považuji prostor Výstaviště za dlouhodobě neřešený, vnímal jsem s kolegy tuto soutěž jako výzvu a možnost vyjádřit svůj názor k této problematice v širších souvislostech. Možná právě proto tento pohled porotu zaujal.
Více k tématu
Vedle navrhované stavby repliky západního křídla Průmyslového paláce přináší váš návrh zásadní řešení – historickou budovu podchází pod zemí s přímým napojením na nově koncipovanou Křižíkovu fontánu a nový výstavní pavilon. Pod palácem i za ním tak vzniká naprosto nová situace. Nestane se novostavba nového pavilonu příliš silnou konkurencí Průmyslovému paláci? Náš návrh využil zadání soutěže, z hlediska podzemního propojení předpolí paláce s Křižíkovou fontánou, k přemístění veškerého zázemí paláce do suterénu, aby došlo k vyčistění přízemí do původní podoby před přestavbou v 50.letech. To znamená že hlavní foyer včetně prodeje vstupenek, toalet, šaten, parkingu a technických místností bude navázán na propojovací chodbu ke Křižíkově fontáně. Protože výstaviště řeší v současné době způsob rozšíření výstavních prostorů, tak jsme v přímé návaznosti na toto propojení umístili i novou výstavní plochu, která ale bude umístěna rovněž pod úrovní dnešního terénu právě z důvodu aby nekonkurovala historické budově Průmyslového paláce, ale současně aby byla s ním v přímém provozním kontaktu na rozdíl od původně navrhovaného umístění této haly v prostorách severně od dnešního objektu Křižíkovi fontány. Vzhledem k velice špatnému stavu fontány, jenž byla postavena v roce 1991 navrhujeme její nahrazení novou Křižíkovou fontánou jenž by byla umístěna na vodní ploše ležící v ose pěší historické komunikace spojující původně Stromovku s bočním vstupem u železničního viaduktu. Tuto úpravu považuji za velice důležitou z hlediska oživení aktivního propojení Stromovky s Výstavištěm, které dnes v podstatě neexistuje. Tyto dva městské prostory by měly fungovat synergicky tak jako v minulosti, což dnes neplatí.
V doprovodné zprávě ke studii kladete velký důraz na sadové a terénní úpravy, na řešení komunikací. Snažíte se tak najít, mimo jiné, pro toto území dávno ztracenou logiku?
Když kolegové objevili v archivu původní masterplan jubilejní výstavy z roku 1891, tak jsem okamžitě pochopil jak silný koncept tady byl založen, především z hlediska zmiňovaného vztahu ke Stromovce. Moje představa o výsledku je následující: dostavěný a od nánosů očištěný elegantní Průmyslový palác stojí na magicky působící opálově zbarvené dlažbě, svažující se ke vstupnímu tubusu pod palácem, kterým vidíte do severní části areálu, kde v nově řešeném parku na vodní ploše je umístěna již třetí podoba Křižíkovy fontány (1891, 1991, 20??). Celý tento výstavní komplex je volně propojen parkovými plochami se Stromovkou a tvoří její důstojné ukončení na východní straně. Bylo by úžasné, kdyby tyto radikální zásahy pokračovaly v budoucnosti i do dalších částí tohoto zanedbaného území.
V čem byla tato soutěž pro vás zajímavá? Osobně mám k této lokalitě maximálně negativní vztah. Areál tzv. Juldy Fuldy (PKOJF) během mého života setrvale upadá a v posledních letech se z něho stala jedna z nejvíce zanedbaných částí Prahy, kde je i přes den nebezpečné během tzv. Matějské pouti procházet. Počínaje politováníhodnou jubilejní výstavou v roce 1991, která pro mne osobně byla dokladem především úpadku naší země za posledních 100 let, tak způsob využívání venkovních ploch, úroveň krytého bazénu, produkce fontány a mnohých výstav je odrazem pauperizace tohoto cenného území. Doufám, že dojde k realizaci našeho návrhu a pokud ne, tak budu mít alespoň dobrý pocit, že jsem se vyjádřil ke způsobu nápravy této zanedbané části města.
Rozhovor s architektem Jakubem Cíglerem udělal šéfredaktor časopisu Architekt Julius Macháček.
