Rozhovor s Bjarke Ingelsem o vítězném návrhu Vltavské filharmonie
Jak světoznámý ateliér BIG přistupoval k návrhu Vltavské filharmonie? Co bylo jejich cílem? Inspirovali se budovou opery v Oslu? A proč Praha novou koncertní síň potřebuje?
Matěj Čunát , 13. 10. 2022
V Bjarke Ingels Group jste známý svým konceptem "hédonistické udržitelnosti", jak se tento koncept promítl do návrhu Vltavské filharmonie?
Bjarke Ingels: Když začneme hédonismem, ten spočívá v maximalizaci radosti ze života, a to se snažíme vtisknout i do architektury našich domů. Pokud jde o ekologii, tak se snažíme především používat materiály, které pocházejí z místních zdrojů, tedy české dřevo a český kámen. Vedle toho jsme se snažili, aby budova byla co nejprůhlednější a bylo vidět dovnitř, proto jsme použili venkovní terasy, po kterých se může chodit a které vytváří stín. To znamená, že i za slunečného dne budou skleněné stěny ve stínu a vy uvidíte dovnitř. Dům stíníme terasami a ten se díky tomu nebude v létě přehřívat, zároveň tím vytváříme zvláštní prostory podél teras, které nejsou ani uvnitř, ani venku, jsou veřejně přístupné a příjemné. Umožňují budově „rozlévat se“ ven a odstraňovat bariéru mezi vnitřkem a vnějškem.
Ale jsou to i technologie. Například teď stavíme sídlo našeho ateliéru BIG v Kodani, kde používáme piloty, které fungují jako základ budovy, ale součástí každé piloty je i infrastruktura pro tepelná čerpadla. Takže bez jakýchkoli dalších investic můžete využít zeminu pod budovou k ukládání přebytečného tepla v létě nebo čerpat teplo ze země v zimě. Je to tedy mix věcí, dům stíníme vnějšími terasami a díky tomu se v létě nepřehřívá, zároveň ale díky konzolám vytváříme zvláštní prostory na pomezí interiéru a exteriéru.
Vnější terasy dávají budově zvláštní rozměr, díky nim je možné dojít do jakéhokoliv místa budovy, filharmonie je přívětivá a otevřená do exteriéru. Například malá holčička jde do filharmonie na lekci hraní na housle a nemusí jít vnitřkem budovy ale může vystoupat po venkovních terasách a vstoupit do budovy až v horních patrech. Nebo violoncellista který si chce jít zakouřit, nedej bože, tak může jednoduše vyjít rovnou ven.
Musím se přiznat, že mi ten nápad s pochozími terasami a střechou evokuje operu v Oslu od studia Snøhetta, hledali jste u ní inspiraci?
Nemyslím si, že by náš návrh filharmonie byl podobný opeře v Oslu. Opera v Oslu má nahoře velkou střechu, ale ta moc nesouvisí s tím, co se děje pod ní. Vedle toho je opera v Oslu opravdu takový svah, který klesá směrem k vodě a na druhé straně toho svahu je zadní část s budovou, kde jsou funkce sloužící opeře. My jsme ale chtěli navrhnout budovu, která nemá přední ani zadní část, Vltavská filharmonie je nasměrovaná do všech směrů, foyer se natáčí k řece a náměstí, naopak hudební centrum směřuje do ulice. Zároveň Vltavská filharmonie bude mít každé patro přístupné z venkovní terasy, to u opery v Oslu není. V tom smyslu je naše budova víceúrovnější, řekl bych prostorovější, a dokáže aktivovat venkovní prostor.
Více k tématu
Ještě bych se rád zastavil u těch teras, na vizualizacích jsou vidět stupňovité plochy z kamenů, které stoupají vzhůru kolem budovy, nehrozí ale u těch velkých kamenných ploch přehřívání?
Na každé úrovni máme velkoryse zastíněný portikus, vstup, který je krytý stříškou. Díky tomu jsou na venkovních terasách různá místa, která budou jinak žádaná v průběhu roku. Řekl bych, že v určité části roku bude žádoucí mít trochu teplejší povrch a naopak v jiné části roku bude žádoucí mít kde se ukrýt před deštěm. Svým způsobem ty terasy fungují jako membrána, jako rozhraní budovy.
Ale samozřejmě jsme mysleli i na podmínky v horkých dnech, proto jsme i v rámci masterplanu navrhli před filharmonií náměstí a na jeho okrajích umístili stromy, které náměstí tak trochu rámují, protože jsme si mysleli, že by bylo hezké jednou za čas uspořádat venkovní koncerty pod širým nebem, a pak ty stromy budou vytvářet pozadí a kulisy takovým akcím.
Vltavská filharmonie má i řadu odpůrců, jak byste je přesvědčil o tom, že má výstavba nového koncertního sálu smysl?
Když se podíváme na Rudolfinum, tak tam máte malý komorní sál, ale chybí tam prostor pro plnohodnotný symfonický zážitek. Pak je v Praze víceúčelový sál (kongresové centrum, pozn. red.), který má velkou kapacitu, ale není tam dokonalá akustika a chybí tam intimita, kterou v koncertním sále potřebujete. Praha je město, které má silný vztah k hudbě, jsou tu festivaly jako je Pražské jaro, je tu ale také kvalitní symfonická hudební scéna. Z těchto důvodů si myslím, že si město zaslouží mít filharmonický koncertní sál podle současných standardů. V nové filharmonii navíc bude komorní sál pro menší koncerty, dále víceúčelový black box, takže kromě jádra budovy, hlavního sálu, tam bude několik prostorů které pomohou vytvořit celé spektrum hudebních zážitků. Popravdě jsem byl překvapen když jsem poprvé zjistil, že Praha nemá žádný moderní koncertní sál.
No a vedle hudby je to i příležitost pro propojení Holešovic, které jsou teď rozdělené velkým brownfieldem. Filharmonie se stane součástí nové zástavby a pomůže tu ránu zacelit. Vedle toho ale filharmonie přivede lidi k řece, v poslední době vidíme jak lidé víc a víc řeku používají, přitom je život ve městě od ní stále odtržený. Proto venkovní terasy filharmonie propojují horní výškovou úroveň města a propojují je s břehy řeky a klesají až úplně k vodě, takže je možné k terasám připlout lodí. No a tam, kde je teď dálnice (magistrála, pozn. red.), tak bude nový veřejný prostor, budou tam kavárny a restaurace otevřené směrem k řece. Vznikne úplně nový prostor, který propojí hladinu řeky a od ní budete moci dojít až na střechu nové filharmonie.
Bjarke Ingels (47) je dánský architekt a zakladatel studia Bjarke Ingels Group. Ingels je jeden z nejvlivnějších architektů dneška a jeho ateliér BIG navrhuje stavby po celém světě. Po ikonických dílech jako je 8 house nebo spalovna odpadu Copenhill v Kodani ateliér zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži na novou budovu Vltavské filharmonie.
