Ve jménu experimentu, inovace a barev. Zemřel hi-tech architekt Richard Rogers
Ve věku 88 let zemřel o víkendu jeden z nejvlivnějších architektů naší doby – sir Richard Rogers. Patřil mezi průkopníky hi-tech architektury, mezinárodní slávu mu přinesly především Centre Pompidou a budova pojišťovny Lloyd’s.
Matěj Beránek , 21. 12. 2021
„Chtěli jsme udělat budovu, která by jasně odpovídala době, ve které vznikala. Naší snahou bylo zachytit Zeitgeist tohoto období,“ pronesl před pár lety Richard Rogers k návrhu pařížského Centre Pompidou. Soutěž na toto významné kulturní centrem v Paříži vyhrál Rogers společně se svým kolegou Renzem Pianem v roce 1971 a po jeho dokončení o 6 let později se ihned zařadil mezi nejdůležitější architekty celé Evropy.
Rodák z Florencie emigroval se svou rodinou do Anglie roku 1939. Dětství a dospívání nebylo pro italského přistěhovalce snadné a sám Rogers na tu dobu nevzpomínal zrovna dvakrát pozitivně. Kvůli dyslexii, specifické poruše učení a čtení, měl totiž velké problémy ve školách.
„Když jsem byl ve 40. letech mladý, všichni mi říkali, že jsem hloupý. Nejen, že jsem neuměl číst, nedokázal jsem si zapamatovat ani učivo. Vždy jsem patřil mezi ty nejhorší ze třídy. Upadl jsem z toho do velkých depresí. Pamatuju si, jak jsem v 6 nebo 7 letech stál na parapetu a říkal si, jestli mám z okna vyskočit nebo ne. V té době ještě nebylo o dyslexii větší povědomí. Že mám dyslexii, jsem se dozvěděl až po narození mého prvního dítěte,“ svěřil se Rogers v jednom z rozhovorů.
Přesto se ale Richardu Rogersovi podařilo absolvovat prestižní Architectural Association School of Architecture v Londýně a následně i Yaleovu univerzitu, kde se seznámil mimo jiné s Normanem Fosterem. Na začátku 60. let pak společně se svými pozdějšími manželkami založili architektonickou kancelář Team 4, se kterou Rogers zrealizoval své první stavby.
Zásadní zlom pro kariéru tehdy osmatřicetiletého architekt přinesl rok 1971, kdy společně se svým italským kolegou Renzem Pianem vyhrál architektonickou soutěž na Centre Pompidou. Realizace se okamžitě stala doslova světovou senzací a ikonou architektury 70. let. Jedná se o nejlepší ukázku tzv. hi-tech architektury, stylu, který definuje tvorbu Richarda Rogerse napříč dekádami. Na projektu s autory spolupracoval také mladý Jan Kaplický.
Kromě architektury se Richard Rogers věnoval také urbanismu, 8 let působil jako hlavní poradce londýnského starosty pro architekturu a územní rozvoj, přičemž s rozvojem radil také dalším evropským metropolím.
Rogers dokázal za svůj život získat prakticky všechna nejvyšší ocenění na poli architektury včetně Pritzkerovy ceny v roce 2007. Roku 1991 jej královna Alžběta II. povýšila do rytířského stavu a od roku 1996 zasedal ve Sněmovně lordů. Richard Rogers se z pracovního života stáhl minulé léto, kdy odstoupil z funkce ředitele kanceláře Rogers Stirk Harbour + Partners (od příštího roku již neponese jeho jméno). Podle vyjádření jeho asistenta zemřel „v poklidu“ v sobotu 18. prosince.
