První jarní Psí vycházka po Vinohradech

V Anglické jsme si prohlédli průčelí ČSOB od studia ADNS z 90. let, dále sousední sorelácký dům architekta Jaroslava Vaculíka, jenž po válce pracoval u Le Corbusiera, se zajímavou keramickou výzdobou průčelí. Pak také protější pozdně secesní činžák od Bedřicha Bendlmayera a portál na sousedním nárožním domě pro firmu Poldi z chromované oceli od Paula Alberta Kopetzkého.

A pak už hurá do hlavního tématu vycházky – Londýnské. Je to jedna z nejhezčích pražských ulic, zejména v úseku od ul. Jugoslávské po ul. Jana Masaryka. Velmi široká, s alejí a předzahrádkami (ty jsou na Vinohradech snad už jen v Belgické). Široká je proto, že pod ní vedou vinohradské železniční tunely a tady byly šachty během jejich výstavby. V úzkém úvodním úseku jsou na počátku zajímavé nárožní činžáky od Janákova žáka z Umprum Jaroslava Vančury (tzv. kýlový dům) a dvojice Josef Hrubý – Josef Kittrich, vedle něj další dům z pozdních 30. let s keramickou fasádou od Františka Alberta Libry. Na rohu Jugoslávské pak funkcionalistická nárožní budova Vinohradské záložny od Jaroslava Kabeše a Václava Vejrycha (ve vnitrobloku na ni navazuje secesní dvorana Osvalda Polívky a dá se projít až do nejstaršího domu záložny v Anglické).

V rozšířeném úseku Londýnské jsou pozdně secesní domy vinohradského stavitele Jaroslava Pelce, dále několik funkcionalistických činžáků, z nichž ten nejhezčí si pro sebe navrhl Kotěrův žák Václav Kopecký. Naproti dům z konce 40. let od Gočárova žáka Josefa M. Rathouského. Hezký je i okachlíkovaný činžák Václava Pospíšila. Jsou tu i bývalé kliniky a sanatoria, upravená ve 20. letech Bertholdem Schwarzem v konstruktivistickém stylu.

Dále jsme pokračovali ulicí Jana Masaryka, kde je hezký artdecový dvojdům pro zaměstnance Tabákové režie od Ohmannova žáka Aloise Dryáka. Zpět pak ulicí Americkou. Na jejím konci jsme si prohlédli dům sochaře a profesura ČVUT Hanuše Folkmanna se sochou Pallas Athény na nároží (dům upravoval prof. František Čermák). V Americké jsou hezké funkcionalistické domy od arch. Václava Hudce a až u náměstí Míru krásný od arch. J. R. Moschnera, realizovaný stavitelem Baťou. Vedle něj pak postfunkcionalistický činžák z roku 1953 pro Hutní projekt (plány podepsal arch. Mráček).

Omlouvám se za nízkou kvalitu fotek – jsou to pracovní snímky, které fotím v průběhu vycházky, kdy na nějaké přípravy není čas. Je to jen jako orientace pro zájemce. Nejzajímavější stavby najdete samozřejmě v Praze moderní III. V budoucnu se na Vinohrady ještě vrátíme, neboť této čtvrti jsem dost dlužen, jak je patrné v seznamu Psích vycházek, které se konají už od roku 2002!