Nejlepší stavby na Slovensku podle cen CEZAAR 2021
Jubilejní 20. ročník cen Slovenské komory architektů CEZAAR se zaměřil na otázky vlivu architektury na život člověka a životní prostředí.
Adéla Vaculíková , 21. 12. 2021
Cena Slovenské komory architektů za architekturu CEZAAR 2021 zná své laureáty. Jubilejní 20. ročník největšího architektonického ocenění na Slovensku se nesl ve znamení hesla #zelenaprearchitekturu a kromě architektonické úrovně jednotlivých realizací hodnotil i vliv architektury na kvalitu života.
Do letošního ročníku se přihlásilo celkem 81 realizací. Mezinárodní porota následně 30 z nich osobně navštívila a na základě toho sestavila shortlist 18 realizací, které se utkaly o vítězství v šesti hlavních kategoriích. Níže představujeme všechny oceněné projekty.
Více k tématu
Rodinné domy – Dom V
V kategorii rodinné domy zvítězil projekt s názvem Dom V v Bratislavě od architektů Martina Skočeka a Lucii Miklové. Jednoduchý archetypální rodinný dům navazuje na charakter zástavby okrajové části slovenského hlavního města. Architekti použili tradiční materiály, které nechali vyniknout zejména v interiéru domu. Obytným místnostem vévodí průhled do dřevěného krovu, kontakt se zahradou zase zprostředkovávají velké zasklené plochy.
„Zejména v případě bytových a rodinných domů jsme si uvědomovali napojení staveb na okolní přírodu, zahradu nebo parkovou úpravu. Zaujaly nás též ty stavby, které se zabývaly důslednou materiálovou recyklací, případně uhlíkovou stopou,“ vysvětluje způsob hodnocení poroty Bohunka Koklesová, rektorka VŠVU v Bratislavě.
Bytové domy – Bytové domy Kamence
Vítězem kategorie bytové domy se stal ateliér SLLA s bytovými domy Kamence v Kusyckém Novém Meste nedaleko Žiliny. První etapa výstavby obytného souboru na okraji města, která vzešla z architektonicko-urbanistické soutěže, je zatím pouhou desetinou zamýšleného celku. Porota ocenila zejména dobré urbanistické řešení, které se zabývá životem mimo bytovou jednotku a napomáhá k interakci a navozování společenských vazeb mezi obyvateli.
„Krizi kvality bytové výstavby způsobuje několik paralelních jevů. Je jím je dlouhodobá nenasytnost trhu, jak na Slovensku, tak i v Česku, a zároveň stále poměrně nízké nároky zákazníků v tomto sektoru. To ve svém důsledku vede k tomu, že developeři nejsou pod zdravým konkurenčním tlakem a nevytváří architektům adekvátní prostor pro kvalitní tvorbu. Zní to možná jako omlouvání architektů, ale obávám se, že tyto faktory, bohužel, stojí v pozadí této situace,“ zhodnotil současnou situaci na poli bytové architektury letošní porotce, architekt Jakub Cigler.
Fenomény architektury – Hrad Uhrovec
Ocenění v kategorii fenomén architektury si odnesl unikátní počin obnovy hospodářské budovy středověkého hradu Uhrovec v Strážovských vrších od Martina Vargy a Martina Kvitkovského z bratislavského atelieru ô. Porota ocenila zejména zvolený experimentální přístup památkové obnovy, při kterém architekti výsostně ctili původní historické vrstvy, dodržovali původní technologie, a především dokázali místu vdechnout nový život. Z ruiny hospodářské budovy je dnes plně funkční zázemí věnované pracovníkům podílejícím se na komplexní obnově celého hradu.
„Vedle sledování samotné architektury bylo zážitkem i pozorování samotných výkladů autorů ke své práci. Bez zbytečně přikrášlených slov, okázalosti nebo manifestací věcně hovořili o peripetiích tvůrčího a realizačního procesu a z každé věty člověk cítil, že příčinou tohoto jednoznačného úspěchu je vzpomínaný přístup k zadání – nad rámec standardních povinností, smluvně dohodnutých vztahů či limitů honorářů. Podobný přístup je často vidět v pracích, kdy si architekti staví vlastní domy – a sami jsou sobě návrháři, investory a manažery,“ hodnotí počin atelieru ô předseda poroty, architekt Peter Moravčík.
Interiér – 1903
Cenu v kategorii interiér získala autorská dvojice Kilo / Honč za experimentální rekonstrukci téměř 120 starého přízemního bytu v Trnavě, který přizpůsobili životnímu stylu mladé rodiny. Architekti radikálně změnili původní dispozici a tam, kde to bylo možné, nahradili původní příčky novými a transparentními. Dominantou se stala prosklená stěna, která diagonálně prochází celým bytem a odděluje jednotlivé místnosti, právě toto odvážné řešení zaujalo i porotu.
„Hodnota bytu spočívá v jeho odvážném, ba přímo experimentálním dispozičním řešení, které nenarušuje vzdušnost a velkorysost vnitřního prostoru. Porota si, nejen u tohoto díla, všimla mimořádně pozitivního trendu – mladé rodiny stále více spolupracují s architekty i přes limity vlastního rozpočtu. Kombinace invence, spolupráce a respektu dává základ pro kvalitní architektonické řešení,“ okomentovala porota vítěznou realizaci.
Exteriér – Neformálne mo(nu)menty
Vítězem v kategorii exteriér se stala kolektivní realizace studentů Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, která nese název Neformální mo(nu)menty − Jantarová cesta. Studenti malířství, sochařství, architektury a intermédií obohatili park kolem Chorvatského ramena v Bratislave-Petržalce o tři instalace, které vybízejí k různorodým aktivitám. S objekty se dá pohybovat, děti si na nich mohou hrát, popřípadě se dají využít i jako lavičky. Právě fakt, že se díla pohybují na hraně drobné architektury a uměleckého díla ocenila i porota CE ZA AR 2021.
„Anonymita meziprostorů na sídlišti, jakási samozřejmost zanedbanosti a přesouvání odpovědnosti za tento stav na správu města stojí za hledáním a iniciativou autorů projektu, kteří se snaží burcovat, poukazovat na velký potenciál, který tyto prostory mají pro obyvatelnost města. Formou prostorové akupunktury odhalují to, co je skryto. Používají k tomu nalezené materiály potetované časem. Z těchto materiálů vytvářejí nové prostorové vztahy, doslova zvou diváka k interakci,“ napsala o realizaci mezinárodní porota.
Občanské a průmyslové budovy – Soukromá základní škola Guliver
Vítězem v kategorii Občanské a průmyslové stavby se stala realizace Soukromé základní školy Guliver v Banské Štvanici od architektů Richarda Murgaše, Martina Lepeje a Lukáše Cesnaka. Architekti proměnili bývalý průmyslový areál na okraji města ve sportovní středisko se školní budovou. Ta se skrze svůj celoprosklený parter odhaluje a nechává vyniknout svou vnitřní konstrukci.
„Objekt svojí architektonickou a designérskou kvalitou, jakož i samotným provedením daleko přesahuje standardy v oblasti školních staveb, nejen na Slovensku. Škola v Banské Štiavnici je nečekanou deklarací nezbytnosti klást nejvyšší důraz na kvalitu prostor pro vzdělávání a zdravotní péči.,“ vysvětluje situaci porota.
„Myslím si, že v tomto případě se ukázala velká propast mezi stávajícími školami na Slovensku a ZŠ Guliver v Banské Štiavnici. Tato škola nám ukázala, jak důležité je věnovat čas a prostor dětem, vytvořit jim zázemí, které samotné je pro ně inspirací. Je to škola, která zajišťuje všestranný rozvoj dětí, nejen to nezbytné pro vzdělání. A v tom je obrovský rozdíl mezi touto školou a unifikovanými školami se zavřenými třídami a jednou tělocvičnou,“ dodala ještě členka poroty Bohunka Koklesová, rektorka VŠVU v Bratislavě.
Speciální ocenění
Vedle realizací oceněných v šesti hlavních kategorií si ceny odnesly i dva speciální projekty. Cenu veřejnosti na základě internetového hlasování získala obnova hospodářské budovy hradu Uhrovec od atelieru ô, za kterou si architekti odnesli i cenu Fenomén architektury. Ocenění Patron architektury bylo uděleno městu Trnava za příkladný postup samosprávy při přípravě veřejných investicí formou soutěže.
„Krajské město za poslední roky uspořádalo již 9 soutěží. Díky nim našlo řešení pro revitalizaci více veřejných prostranství, ale i všedních sídlištních vnitrobloků. Trnava ukazuje cestu ostatním samosprávám, které stejným způsobem mohou pozvednout zdánlivě banální prostory sídlišť,“ okomentovala svou volbu porota.
