Praha v srpnu vyhlásí mezinárodní architektonickou soutěž pro budovu Vltavské filharmonie
Porota, ve které, kromě zástupců politické a odborné veřejnosti, usednou i významní světoví i čeští architekti, vybere vítězný návrh v květnu 2022. Mezi vítěze, oceněné návrhy a na skicovném se rozdělí 18 milionů korun.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy , 8. 6. 2021
Českou republiku a její hlavní město Prahu čeká po dlouhých 15 letech (tehdy projekt Národní knihovny) vrcholná událost mezinárodního významu v oblasti architektury. Zhruba v polovině srpna letošního roku bude vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na podobu nového koncertního sálu Vltavské filharmonie. Pokračování tohoto projektu opakovaně schválila Rada i Zastupitelstvo hl. města Prahy. Při finálním hlasování 27. května se pro něj vyslovilo všech 55 přítomných zastupitelů (nikdo nebyl proti, ani se nezdržel hlasování).
„Osloveny budou přední světové ateliéry a šanci zapojit se dostanou i významná česká architektonická studia. Zatím nemůžeme být kvůli podmínkám soutěže jmenovitě konkrétní. Zájem soutěžit předběžně potvrdilo 23 zahraničních ateliérů a také celá řada tuzemských. Očekáváme skvělou účast a nadčasové návrhy, které posunou již tak bohatou architekturu Prahy ještě o stupeň výše. Vítězný návrh budeme znát v květnu příštího roku,“ říká primátor Prahy Zdeněk Hřib.
Významu soutěže, na jejíž ceny, skicovné a další odměny je vyčleněno celkem cca 18 milionů korun (bez DPH), odpovídá i složení odborné poroty. Ta má celkem 33 členů. Porotcem bude mj. jeden z nejproslulejších a mezinárodně ceněných českých architektů Josef Pleskot, současný hlavní architekt města Brna s mezinárodním renomé Michal Sedláček. Dalšími členy poroty pak jsou například pražský primátor Zdeněk Hřib, jeho první náměstek a architekt Petr Hlaváček, starosta Prahy 7 Jan Čižinský nebo vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie a zároveň rovněž architekt z ateliéru A 8000 Martin Krupauer. Do poroty se pak počítá i s řadou světově proslulých jmen architektury, kde se momentálně čeká na jejich závazné potvrzení.
Po srpnovém vyhlášení soutěže se počítá s tím, že už v říjnu letošního roku porota vyhodnotí zaslané přihlášky zájemců a vybere ty, kteří již budou pracovat na návrzích. Následně záhy po vyhodnocení soutěže v květnu 2022 bude podepsána smlouva s vítězem architektonické soutěže. Zahájeny budou práce na tvorbě projektové dokumentace i získání potřebných povolení k zahájení stavby. Celá druhá etapa projektu by měla být podle plánu dokončena v roce 2025. Její náklady jsou 750 milionů korun.
Finální – třetí – etapa začne výběrem zhotovitele stavby během roku 2026 a se zahájením stavebních prací se pak počítá v roce 2027. Přímé stavební náklady do samotné stavby budovy filharmonie činí 4,9 miliard korun. Dopracovaná ekonomická analýza doporučuje rozdělit je mezi stát, hlavní město a soukromý sektor, když tato varianta vychází ze všech nejvýhodněji. V době předpokládaného zahájení stavby v roce 2027 se tedy počítá s tím, že do projektu finančně vstoupí i stát a soukromí investoři. Nový koncertní sál by měl být dokončen v roce 2031, tedy za 10 let. Celkové náklady na vybudování Vltavské filharmonie mají podle odhadu dosáhnout 6,1 miliardy korun.
Jednání se státem ohledně uzavření memoranda stále pokračují. V jeho návrhu je prozatím mj. deklarováno, že pražský magistrát a ministerstvo kultury budou hledat konkrétní možnosti využití dotačních titulů pro realizaci projektu. Text memoranda také obsahuje zmínku o možnosti vypsání veřejné sbírky, z níž by byla financována stavba. Češi by tak svými financemi mohli po více než 150 letech pomoci vybudovat další kulturní „svatostánek“, na nějž budou moci být hrdí. Stejně jako předchozí generace při vybudování Národního divadla.
Stavební program a participace v podmínkách architektonické soutěže
Součástí podmínek a zadání architektonické soutěže bude mj. již připravený předběžný návrh stavebního programu vycházející z doporučení analýzy využitelnosti od konsorcia Henning Larsen. Budova Vltavské filharmonie je v jeho rámci chápána jako komplex několika vzájemně komunikujících bloků, jejichž provozy se budou moci vzájemně doplňovat, spojovat či kombinovat, anebo budou moci fungovat samostatně. To zajistí, aby Vltavská filharmonie plnila roli živého a kreativního společenského centra po celý den, sedm dní v týdnu (24/7).
„Srdcem Vltavské filharmonie budou sály, jejich zázemí a veřejné prostory-foyer. Stejně významnou funkci bude mít blok nazývaný Kreativní Hub, jehož centrem se stane hudební knihovna. Kreativní tvorbu mají podpořit navazující zkušebny, studovny nebo edukační prostory. Důležitou roli hraje venkovní veřejný prostor a v souvislosti s úžasnými pražskými panoramaty v místě stavby se nabízí i možnosti využití střechy či terasy,“ říká k hlavním bodům stavebního programu první náměstek primátora Hl. města Prahy Petr Hlaváček.
Hlavní bloky budovy budou provozně a produkčně podporovány technickým a technologickým produkčním zázemím. Najdou zde zázemí i oba v Praze sídlící nejvýznamnější české symfonické orchestry – Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Oba orchestry v budově budou mít odpovídající residenční prostory. Gastronomické služby nabídnou širokou škálu servisu pro návštěvníky, ale obslouží i zaměstnance, účinkující a ad hoc akce či eventy.
„Stavba nové filharmonie zásadním způsobem promění lokalitu Vltavské, proto bude velmi důležité vyladit všechny vazby s okolím – návaznost na městskou i příměstskou hromadnou dopravu, pěší prostupnost územím, stejně jako funkce, které by měla budova mít, abychom její přínos využili na maximum. Věřím, že díky mezinárodní architektonické soutěži a nezbytné participaci s Pražany ze sedmé městské části i celého města se to podaří, budova Vltavské filharmonie perfektně doplní prostor mezi Bubenským nábřežím a nábřežím kapitána Jaroše a konečně zacelíme tuto jizvu na tváři Prahy,“ doplňuje starosta Prahy 7 a zastupitel hlavního města Jan Čižinský.
Součástí navrženého stavebního programu je též prohlídková trasa, která návštěvníky provede celým objektem a dovolí jim nahlédnout i do prostor, kam se běžně nejde dostat – do zkušeben, studií, nebo i do sálů v době, kdy tam budou probíhat zkoušky na koncerty. Dopravní obslužnosti zahrnuje podzemní parkoviště, místa pro zastavení, nástup a výstup cestujících ze zájezdních autobusů, taxi, zásobování a příjezd účinkujících, stejně jako prostory pro stání přenosových vozů.
„Nyní už je v plném proudu participace s veřejností. Zájemci mohou vyplnit dotazník, či se zúčastnit veřejné vycházky, kterou chystáme právě dnes 8. června od 18 hodin se srazem na stanici metra Vltavská. Výsledky participace budou zohledněny v zadávacích podmínkách soutěže,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Veškeré podrobnosti k projektu i samotné participaci najdete zde.
Na místě, kde bude Vltavská filharmonie stát již bylo provedeno měření vibrací, jehož výsledky se momentálně vyhodnocují. V dalších měsících ještě dojde k měřením pomocí speciálních vrtů a připravuje se pořízení hlukové studie.
Budova Vltavské filharmonie v Praze by podle doporučení z analýzy vypracované konsorciem vedeným Henning Larsen v lednu 2021, měla mít celkem tři sály: hlavní – koncertní pro 1800 diváků, malý sál pro komorní hudbu s kapacitou 700 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 500 míst. Hlavní koncertní sál nabídne světovou úroveň akustiky a zázemí odpovídající standardům 21. století, díky čemuž se stane kulturním centrem hudebního života v Praze. Architektonicky výrazný objekt filharmonie postavený co nejblíže Vltavě má ambici nastartovat revitalizaci území Bubny-Zátory a celé Prahy 7.
