„Pro Karla Pragera byla 70. léta „obdobím zmařených projektů". Příčinou byla komunistická klatba, do které se dostal záhy po srpnové invazi," píše v kurátorském úvodu k výstavě její spoluautor Matěj Beránek. Foto: Radek Úlehla
Novinky a názory / historie a teorie

Prager na indexu. Kulturní dům v Březnici architekt nesměl podepsat. Zachoval se v původním stavu

Do čeho se „Buldok české architektury" Karel Prager zakousl, to nepustil. Přesto se během normalizace musel držet v pozadí. V Březnici tak od něj mají kulturní dům, pod jehož návrh se kvůli politickým tlakům nesměl podepsat. Dlouho se o něm nemluvilo, teď si Karla Pragera připomínají v Březnici výstavou fotografií - vychází to skoro přesně ke 101. narozeninám významného architekta.

„Pro Karla Pragera byla 70. léta „obdobím zmařených projektů". Příčinou byla komunistická klatba, do které se dostal záhy po srpnové invazi," píše v kurátorském úvodu k výstavě její spoluautor Matěj Beránek. Foto: Radek Úlehla
Projekt kulturního domu v Březnici Karel Prager získal zkraje osmdesátých let, jeho jméno bylo ale pořád v nemilosti. Foto: Radek Úlehla
Proto nesměl být pod návrhem ani podepsán, místo něj v projektové dokumentaci figurují pouze jeho mladší kolegové Jan Louda a Zbyšek Stýblo. Foto: Radek Úlehla
Do té doby přitom navrhl řadu, i politicky, význačných budov. Třeba Federální shromáždění vedle Národního muzea nebo Ústav makromolekulární chemie na Petřinách. Foto: Radek Úlehla
Pragerovy stavby se staly předmětem zájmu fotografa architektury Radka Úlehly. Až do konce září jsou k vidění v Březnici v kavárně V Koleji, jen kousek od kulturního domu. Texty k ní napsal novinář Matěj Beránek. Foto: Radek Úlehla
Výstavba „kulturáku" probíhala mezi lety 1981-85 v rámci akce Z, do práce se tedy zapojili místní obyvatelé. Foto: Radek Úlehla
Prager se mohl oficiálně ujmout pouze interiérů, které v očích komunistů zřejmě neměly takovou váhu. Právě vnitřní prostory a jejich originální vybavení dnes představují nejhodnotnější vrstvu kulturního domu. Foto: Radek Úlehla
„Je přitom velké štěstí, že se exteriér i interiéry dodnes dochovaly ve velké míře v původním stavu. To je u staveb z této doby (bohužel) vzácností," podotýká Matěj Beránek. Foto: Radek Úlehla
Nejkrásnějším prostorem březnického kulturáku je jednoznačně vstupní hala, které dominuje plasticky rozehraný rastr podhledu, ze kterého vystupují velká skleněná svítidla. Foto: Radek Úlehla
„Dodnes se tu můžete dokonce posadit v originálních křesílkách navržených Karlem Pragerem, jejichž čalounění ladí s textilními tapetami pro zlepšení akustické pohody - na ně si dokonce Prager nechal udělat patent," upozorňuje Matěj Beránek. Foto: Radek Úlehla
A dodává: „Březnický kulturák je stavba s vysokou architektonickou hodnotou, která však byla dlouho neprávem přehlížena." Foto: Radek Úlehla
Podle odborníků z Národního památkového ústavu patří dokonce k těm „nejoriginálnějším a nejzdařilejším stavbám tohoto typu, a to nejen na území Středočeského kraje, ale i v rámci České republiky". Foto: Radek Úlehla
„Kulturní dům potřebuje celkovou rekonstrukci jako sůl." Foto: Radek Úlehla
„Nemusí jít o dogmatickou památkářskou opravu, důležité je jen to, aby nad ni dohlíželi architekti, kteří dokáží dále rozvinout kvality návrhu Karla Pragera a přidat k nim třeba i něco nového," zamýšlí se Beránek. Foto: Radek Úlehla
„Je to velká příležitost pro celé město," zakončuje svůj text. Foto: Radek Úlehla

Výstava fotografií staveb Karla Pragera od Radka Úlehly je k vidění v Březnici v prostorách Kavárny v koleji od 5. 7. do 30. 9. 2024.

Foto: Radek Úlehla

Text: Matěj Beránek

Design: Jan Kloss, Matěj Činčera

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři