Postavil na Sněžce UFO a celý život bydlel v iglú. Architekt Lipiński by oslavil 100 let
Polská meteorologická stanice na Sněžce, které čeští turisté přezdívají UFO, byla dokončena před padesáti lety. Její architekt Witold Lipiński by v loňském roce oslavil stovku. V Muzeu architektury ve Vratislavi mu připravili retrospektivní výstavu, kde návštěvníci mohou vidět i další jeho domy - málokterý je hranatý.
Vladimír Balda , 6. 2. 2024
Ještě v čase stavby stanice vyšel v polských lokálních novinách článek s titulkem Marťanské talíře na Sněžce – vzhled stavby je skutečně neobvyklý. Stavba je komponována ze tří nestejně velkých disků, které jsou asymetricky rozmístěné nad sebou. Oblé tvary pomáhají odolávat extrémním podmínkám na vrcholku hory stejně jako u českého vysílače na Ještědu. Mezi těmito dvěma výjimečnými stavbami je možné najít i mnoho dalších paralel.
Více k tématu
Nespojuje je pouze umístění, futuristický vzhled a racionálnost návrhu. Obě stavby byly stavěny velmi dlouho a nahradily starší stavby stejného účelu. Vysílač na Ještědu a observatoř na Sněžce jsou nejznámějšími stavbami svých tvůrců. Zda Karla Hubáčka při návrhu Ještědu inspirovala jeho rybářská vášeň se už asi nedozvíme, ale že architektu Lipińskému pomohla zkušenost pilotování bezmotorového kluzáku je prokazatelné.
Architekt Lipiński byl vášnivým letcem a ve svém větroni se často ocital vysoko nad hřebeny Krkonoš. Ze svého koníčku si odnesl znalosti termiky a proudění vzduchu ve velkých výškách, aby je následně uplatnil na tvarování observatoře na vrcholu Sněžky.
S dynamickými tvary experimentoval již při návrhu vlastního rodinného domu. Domu postaveného z cihel do tvaru kopule se přezdívá iglú a je to jeden z nejoriginálnějších rodinných domů v Polsku. V době, kdy se sousloví ekologická architektura ještě neužívalo, usiloval architekt Lipiński o to, aby jeho domy měly co nejmenší spotřebu energií. Toho chtěl dosáhnout především tvarováním, protože moderní materiály a technologie byly v tehdejším Polsku jenom málo dostupné.
Formy jím navrhovaných domů byly velmi svobodné, ať se jednalo o prefabrikovanou kopuli kulturního sálu nebo skořepinové klenby chatek v rekreační osadě. Klenby ho zajímaly do té míry, že se staly tématem disertační práce, kterou se v roce 1978 habilitoval na Vratislavské polytechnice.
Místo chalupy disky
Historie a vznik observatoře je stejně zajímává jako stavba samotná. Na vrcholu Sněžky byla prováděna meteorologická měření již od poloviny 19. století. V roce 1900 byla postavena stanice a od té doby se meteorologická měření provádějí nepřetržitě.
V polovině minulého století bylo rozhodnuto o výstavbě nové observatoře. První návrh v duchu tradiční horské architektury navrhli architekti z varšavského projektového ústavu. Po politických změnách na konci padesátých lete začal státní investor Okresní podnik turistických služeb z Jelení Hory uvažovat o modernějším vzhledu budovy. Nový projekt observatoře zadal architektu Lipińskému z Vratislavi.
Není překvapení, že stavbu provázelo mnoho komplikací, jednalo se o experimentální stavbu v extrémních podmínkách. Na vrcholu hory bylo možné provádět stavební práce pouze 80 dní v roce a stavba postupovala velmi pomalu. Teprve sedm let od zahájení stavby se začínají lít základy vlastní observatoře. Stavba byla předána k užívání v roce 1974, jedenáct let po plánovaném dokončení.
Meteorologická pozorování probíhala souběžně ve staré stanici ještě dva roky po dokončení nové. Následně byla původní dřevěná observatoř prodána za symbolickou cenu jednoho zlotého městu Karpacz, rozebrána a snesena, aby při čekání na nové využití shnila.
V březnu 2009 došlo k havárii, kdy se pod množstvím sněhu odlomil ochoz horního disku i s podlahou. Materiálový expert se zpětně podivoval nad tím, že ocelová konstrukce stavby vydržela tak dlouho bez jakéhokoliv defektu. Inženýři při výpočtech pracovali s vlastnostmi materiálu deklarovaných pouze na papíře. V realitě socialistického stavebnictví pak byl použit materiál, jehož přesné vlastnosti nikdo neznal. Únosnost oceli mohla být třikrát větší než ta uvedená v tabulkách, ale také naopak násobně nižší. I když se objevily návrhy celou stavbu zbourat, byla stanice ještě téhož roku opravena a zprovozněna.
V roce 2020 byla observatoř na Sněžce zapsána do registru památek a stala tak nejmladší polskou památkově chráněnou stavbou.
V listopadu loňského roku uplynulo 100 let od narození Witolda Lipińského. K tomuto výročí připravili v Muzeu architektury ve Vratislavi retrospektivní výstavu. Do konce února si tak mohou návštěvníci prohlédnout další stavby a projekty, které nejsou o nic méně zajímavé než UFO na Sněžce.
