Polské Maledivy, brutalistický podšálek a industriální Katovice
I teď na podzim je čas na výlety – třeba do muzeí a za architekturou Katovic na jihu Polska. Cestou se můžete stavit i na polských Maledivách. Další díl z volné série Tip na architrip posílají naše spolupracovnice ze Slezska.
Karin Kozelská / Nikol Kozelská , 20. 11. 2024
Katovická konurbace je dvoumilionové souměstí, které žilo v minulosti hlavně z těžby uhlí a těžkého průmyslu. Teď je ale těžba i průmysl v útlumu a na každém kroku je vidět změna. A přispívají k ní také architekti, kteří mění doly v novou přírodu nebo kulturní stavby. Za touhle inspirací to přitom není daleko, z Ostravy autem nebo autobusem jenom něco přes hodinu po dálnici
Polská exotika
Přezdívku polské Maledivy si vysloužilo Arboretum Park Gródek u města Jaworzno a není se vážně čemu divit. Od roku 2019 se na místě bývalého dolomitového lomu rozléhají dvě azurová jezera obklopená porosty, přičemž na břehu nádrže Wydra se klikatí dřevěná lávka s altánky. Když je hladina vody vysoká, lávka se dostává kousek pod její úroveň a návštěvník má možnost smočit nohy a projít se jezírkem za doprovodu ryb. Tento jednoduchý architektonický prvek zintenzivňuje spojení s přírodou a dokresluje vizuál oázy.
Městský park v křivkách
Po návštěvě polských Malediv zamiřte do přilehlého města Jaworzno. Čeká zde na vás park s vodním hřištěm. Nachází se u obchodního domu Galerie Galena v samém centru. Projekt byl realizován v roce 2018 na téměř 7000 m² bývalého uhelného dolu. O dnešní podobu se zasloužilo polské studio RS+ architekci, které navrhlo již několik dalších parků a veřejných prostranství například ve městě Kozienice nebo v Těšíně.
Jedná se o velmi netypický městský park. Do zvlněného terénu je zasazeno několik vzájemně propojených bublin, kterými návštěvník prochází. Park v podstatě funguje jako klidné údolí oddělené od rušného centra města. Prostor je ohraničen porostlými kopci a lemem vestavěných laviček. Důležitým prvkem je meandrující kanálek, který v nejširší části parku získává podobu brouzdaliště s množstvím vodotrysků a barevných fontán pro děti. Překvapivě se zde nachází jen několik málo stromů, stín proto zajišťují spíše důmyslně rozmístěné vysoké traviny a okrasné keře. K večeru se celý park rozsvěcuje, tenké osvětlení podél potůčku a křivek parku podtrhuje striktně organický charakter místa a navozuje pocit bezpečí.
Pod těžební věží
Jen pětadvacet kilometrů odsud jsou Katovice, mladé industriální město, které se po úpadku těžkého průmyslu začalo měnit v moderní centrum Slezského vojvodství.
Třistatisícové Katovice získaly velkoměstský ráz už za socialismu. Z té doby je tu řada modernistických budov. Začíná to už nádražím. Monumentální budova z roku 1972 od architektů Wacława Kłyszewskeho, Jerzyho Mokrzyńskeho a Eugeniusze Wierzbickiwase měla dvacet betonových sloupů pohárovitého tvaru. Po rekonstrukci nebo spíše naprosté přestavbě v roce 2010 zbylo jen jedno nároží, i to ale ohromí svou monumentalitou. Z téže doby je největší obytný dům v Polsku zvaný Superjednostka (architekt Mieczyslaw Król, 1972), který může ubytovat více než 750 lidí. A také aréna Spodek (architekti Maciej Gitnowt a Maciej Krasinski, 1971). Název znamená v polštině „podšálek“ – a tak také skutečně vypadá.
Údolí na střeše
Z náměstí před halou Spodek lze projít do historické části Bogucice pozoruhodnou travnatou krajinou. Jde vlastně o zelenou střechu Mezinárodního kongresového centra od Ateliéru JEMS, která slouží jako veřejný prostor. Obdélníková budova obložená jako uhlí černým tahokovem, byla dokončená v roce 2015. Pojme až 15 000 lidí a patří mezi nejvýznamnější budovy svého druhu v Polsku.
Interiér haly reaguje na tvar pochozí střechy, přičemž vzniká negativ „zeleného údolí“. Post-industriální estetiku zde reprezentuje jednoduchost a rozlehlost prostorů, použití pohledového betonu a kovového obkladu.
Muzeum v dole
Za vidění stojí také budova Slezského muzea. Komplex dokončený v roce 2013 dle oceňované kanceláře Riegler Riewe Architekten se nachází v areálu bývalého dolu. Původní historické haly a nepřehlédnutelnou těžební věž doplnila skupina skleněných kvádrů. Tyto průsvitné abstraktní hmoty však slouží spíše jako obslužné provozy či jako gigantické světlíky. Samotné muzeum je schované v podzemí, kde na návštěvníka čeká rozsáhlá sbírka polského moderního umění, expozice o historii regionu Horní Slezsko a mnohem víc. Krásně upravené je samozřejmě i okolí, do formy geometrické sítě zelených ploch a chodníků. Nevýhodou se však za slunečných dnů může stát absence stromů.
Za zmínku stojí i stylové bistro s kavárnou Moodro v nadzemní části muzea. Kromě dobrého jídla a pití vás tento podnik oslní svým industrial-boho interiérem a panoramatickým výhledem na město.
Hudba a cihly
Koncertní hala NOSPR (Narodowa Orkiestra Symfoniczna Polskiego Radia čili Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu), celosvětově známá stavba, je jen kousek od Slezského muzea. Postavena byla na místě původního uhelného dolu v roce 2014 a za její podobu se zasloužilo polské studio Konior, které ve městě v roce 2007 realizovalo také dostavbu Akademie múzických umění Karola Szymanowskiego.
Zdánlivě jednoduchý objem koncertní haly obepíná plášť z červených cihel, které jsou typickým materiálem pro oblast Slezska. Kompaktní tvar je rozdělen pomocí oken a vytváří po obvodu jakési komíny. Veřejný prostor kolem haly má podobu parku s fontánami, bludišti a amfiteátry.
Více k tématu
Interiér je koncipován jako soubor tří vrstev. Vnější kruh poskytuje zázemí hudebníkům - nalezneme zde zkušebny, nahrávací studia, jídelnu, a dokonce i malý hotel. Střední část tvoří multifunkční atrium pro veřejnost. Uprostřed se pak nachází samotný hlavní sál o kapacitě 1800 míst. V kontrastu s jednoduchým zevnějškem nabírá hlavní sál organické tvary. V jeho interiéru se vlní beton a dřevo pokrývající měkké tvary stropu, zdí a balkónů.
Najdeme tu i další pozoruhodné stavby - a dohromady tu je dostatek architektury i kaváren na dobře prožitý podzimní den i víkend.
