Pocta slovenskému brutalismu. Dům umění v Piešťanech prohlásili národní kulturní památkou
Slovenský seznam národních kulturních památek se rozrostl o dalšího zástupce poválečné architektury. Impozantní budova Domu umění ze 70. let podle návrhu Ferdinanda Milučkého se dodnes zachovala v takřka intaktním stavu.
Matěj Beránek , 29. 6. 2022
Prohlášení jedné z vrcholných staveb slovenského architekta Ferdinanda Milučkého (1929-2019) národní kulturní památkou se očekávalo již delší dobu – návrh byl podán před 3 lety a málokdo pochyboval o jeho schválení. Jedná se totiž o architektonicky mimořádně propracovanou budovu, která vyniká svou originalitou, výtvarným pojetím a úrovní zpracování i těch nejmenších detailů.
Více k tématu
Dům umění v lázeňském městě Piešťany na západě Slovenska se navíc v kontextu poválečné architektury může v současnosti pochlubit mimořádně autenticky dochovaným exteriérem i interiérem včetně původního vybavení. Ferdinand Milučký i ve svém vysokém věku svá díla pravidelně kontroloval a apeloval na jejich údržbu, největší zásluha na dnešním stavu kulturního svatostánku ale připadá dlouholeté ředitelce Domu umění Editě Bjeloševičové, která jej chrání před jakýmikoli nekoncepčními úpravami.
Solitérní stavba expresivních tvarů z pohledového betonu se nachází v obklopení zeleně na okraji starého parku. Architektonická soutěž na projekt Domu umění byla uspořádána už v roce 1958, finální návrh vypracoval Ferdinand Milučký ale o 10 let později a dokončení stavby pak proběhlo až v roce 1979. Dlouhý časový prostoj mezi soutěží a realizací sdílí Dům umění mimo jiné také s bratislavským komplexem Istropolis, který se však památkové ochrany nedočkal a v současné době je srovnáván se zemí.
Interiér stavby zaujme svou barevností v tónech československé trikolory a autorsky navrženým mobiliářem včetně veškerého dalšího vybavení, které měla na starosti Milučkého manželka Júlia Kunovská. Výsledkem toho je unikátně zpracovaný Gesamtkunstwerk, který byl díky velmi dobře zpracován po technické a řemeslné stránce díky pověstným vysokým nárokům Ferdinanda Milučkého na všechny zúčastněné strany procesu realizace.
Ferdinand Milučký je považován za jednoho z největších slovenských architektů druhé poloviny 20. století. Nejde přitom o první jeho dílo, které bylo zapsáno na seznam národních kulturních památek – už v roce 2006 tuto ochranu získalo jeho bratislavské krematorium. Z řad poválečné architektury pak slovenští památkáři v posledních letech vyznamenali také most SNP v Bratislavě a ikonickou budovu Slovenského rozhlasu.
