Píseckou branou zněla diskuse Architektů CZ
Po předchozích zastávkách v Brně, Liberci a Zlíně včera zavítal cyklus Architekti CZ do Prahy. V prostorách barokní Písecké brány, dnes kulturního a společenského centra, nad tématem obnovy památek diskutovala šestice známých českých architektů v čele s profesorem Ladislavem Lábusem.
Petr Remeš , 13. 5. 2016
Po boku děkana pražské Fakulty architektury Ladislava Lábuse usedl Petr Hrůša, který na stejné fakultě působí jako hostující profesor, dále architektka Pavla Melková z ateliéru MCA, Marek Štěpán, jenž má za sebou obnovu řady památek, nechyběl ani Petr Hájek, dříve působící v ateliéru HŠH a tuto šestici uzavřel architekt s přesahem do teologie, Norbert Schmidt. Debatu moderoval Jaroslav Sládeček, autor knihy rozhovorů Architekti CZ, na kterou zmiňovaný cyklus diskusních večerů navazuje.
Celý večer se mluvilo na téma „Architektura – historismus nebo novotvar“ aneb ohleduplnost či radikalita při obnově památek. Ani jeden z diskutujících architektů se nevymezoval vůči jedné z možných cest, na svých realizacích naopak ukázali variabilitu a šíři možností, které nejsou omezovány jednostranným přístupem. Petr Hájek připomenul rekonstrukci Arcidiecézního muzea v Olomouci, na kterém se podílel s bývalými kolegy Janem Šépkou a Tomášem Hradečným. Ukázal, že novotvarem může být třeba i myšlenka. Zato tvarosloví Bastionu u Božích muk zůstalo po zásahu Ateliéru MCA téměř nezměněné, prostor byl však očištěn, otevřen veřejnosti a doplněn objektem zázemí. Ten reaguje na historický kontext, ale zároveň je sám o sobě nový – je to historismus, nebo novotvar?
Návštěvníci se také dozvěděli o přístupu architektů k materiálům, a to ze dvou hledisek - jejich původu a jejich stáří. Nové technologie umožňují čím dál dokonalejší nápodobu přírodních materiálů, jakým je třeba kámen nebo dřevo. I když „je otázka, které materiály jsou vlastně ještě přírodní a které už ne,“ uvedl Ladislav Lábus. Na příkladu plastových imitací a pozlátek blikajících ve vietnamských tržnicích pak Marek Štěpán poukázal na otázku, co je přirozený materiál, protože právě tyto materiály jsou nejdostupnějším materiálem pro tvorbu chatrčí ve slumech. Ve své tvorbě ale preferuje vápenné materiály, jejichž použití je historicky známé, třeba na takové barokní štuky. „Ale to je vlastně taky imitace, i když historická,“ doplnil Norbert Schmidt.
Otázky padaly nejen mezi architekty, ale také z publika. Návštěvníci se hodně zajímali třeba o téma tzv. „fasádismu“ či o názory na současný development v Praze. Úspěch akce podtrhla také pozdní hodina, do které se debata protáhla, ale všichni odcházeli spokojení.