Petrovice u Sedlčan, aneb Potoky a rybníky jako osnova i krev obce

Obec Petrovice (první písemná zmínka r.1219, dnes cca 1342 obyvatel) leží na jižním okraji Středočeského kraje, v kraji známém množstvím tzv. bludných balvanů, mezi nimiž vyniká náš největší - Husova kazatelna a největší žulový balvan středních Čech – Vrškámen. Je tu i několik půvabných barokních objektů z doby, když byla obec ve vlastnictví jezuitů.

Velký rozvoj obec zažívá po roce 89, je pro dobu typický i svým přístupem k územnímu plánování. I když k masivní exploataci volných polí na satelity, skladové haly a nákupní centra – tak typickou pro devadesátá léta především v okolí velkých měst - se do drobných obcí dostává až s velkým zpožděním.

Cílem studentů tak bylo řešit obec nejen z pohledu požadavků osídlení, ale i z hlediska požadavků a zákonitostí krajiny.

Potoky a rybníky jako osnova a krev obce? Je třeba stejně tak o ně i pečovat, „okysličovat je“ ? Nejen v tomto případě určitě - necitlivé zásahy se tu dokáží projevit negativně, zhoubně - v rovině komunity, jednotlivce..., nerespektování přírodních zákonitostí a rytmů dochází k záplavám, suchu... Okolo vody je třeba volně chodit, břehy udržovat, pěstovat vazby okolo ní a vztahy z ní vycházející. Je to ten nejpřirozenější prostor pro obnovu a regeneraci.

…další typ bujení charakteristického pro dnešek je hypertrofování dopravy a transportu. Nevědomky ničíme místo, kde žijeme, abychom mohli jet „rekreovat se“ jinam.

Ateliérové zadání vycházelo především z přehodnocení vazby mezi sídlem a krajinou. Pokusili jsme se odhadnout celkový smysluplný rozvoj obce, ve kterém by i ekonomické a podnikatelské aktivity měly své přirozené místo. Zajímalo nás, jak by obec mohla vypadat. Inspirativní pro nás bylo hledání zákonitostí, které by rozvoj měl respektovat, jak bychom se v území měli chovat, abychom během krátké doby úplně nesetřeli její stále ještě specifický charakter. Hledali jsme hodnoty, které v místě stojí za to uchovat a rozvíjet.

V záhlaví srovnáváme vodu s krví – záměrně. Voda obklopuje jádro obce ze severu, východu a jihu. I náměstí s historickými dominantami je silně závislé na krajinné konfiguraci tvořené především vodní erozí. Osídlení zde bývalo vždy soustředěno podél vody. Posun nastal až s realizací nové komunikace na Milevsko, doplňované výstavbou

Při analýzách celé obce jsme zatím dospěli k těmto hodnotám, které považujeme za základní kostru a strukturu a jimiž se realizuje vztah sídla s krajinou:

1) linie potoků s rybníky na severu, východě a jihu obce (s odtrubněním potoku z Trubáčků);2) náměstí s historickými dominantami ovládající celé sídlo, celé mělké údolí, včetně mimořádně důležitého místa zámku a zámeckého parku;3) krajina dosahující v některých místech až do centra obce loukami, zahradami a sady;4) přírodní dominanty ve velkém kruhu okolo obce.

Petrovice jsme při koncipování rozdělili na tři části: Petrovice-sever, Petrovice-jih a Petrovice-Vrškámen.

Petrovice-severPokusili jsme se o pěší propojení podél vody mezi benzinovou pumpou a potokem Brzina, přes rybníky Kamenný a Krašák. Na tuto severní osu (podél vody) napojujeme oblast současných bytovek, které doplňujeme. Kultivujeme i břehy rybníků, prostory mezi bytovkami. Hledáme smysluplnou strukturu parku. Samostatnou otázkou, kterou řešíme, je bezprostřední okolí zámku, využití sýpky.

Petrovice-jihTo je především cesta od náměstí ke škole na Trávníkách. Celou oblast až k rybníků Krbčák vnímáme jako úžasnou rozvojovou plochu. Tam bouráme i doplňujeme. Okolo školy navrhujeme menší bytovky, řadovky i společenské funkce. Otevíráme zatrubněný potok z Trubáčků, aby bylo možno podél něj jít až k Vrškamenu.

Petrovice-VrškámenJedná se o velmi specifickou oblast. Vedla tudy lávka přes potok, která šla na Obděnice a Porešín. Vlastně odtud vedly i cesty podél potoka na Kojetín, do Skoupýho, na Trubáčky.

Co nás zajímalo nejvíce: Jak nastavit parametry, aby se vesnický charakter vztahu sídla s krajinou nepotlačil. Jak tu postupovat, abychom stále mohli mluvit o venkovském osídlení, a ne o z kloubů vymknutém satelitu, který může být postaven na jakémkoli poli, vedle libovolného supermarketu nebo skladovací haly.

Při veškeré práci jsme kladli důraz na jednoduchost, praktičnost a „prosté stavění“. Cílem bylo otevřít diskuzi a ukázat možná urbanistická a architektonická řešení v rámci obce, která mohou zpříjemnit a zkvalitnit život jejích obyvatel a v dlouhodobém horizontu uchovat obecně vnímané hodnoty v území pro příští generace.

Během práce jsme intenzivně spolupracovali s vedením obce – panem starostou Štěpánkem, místostarostkou paní Roubíkovou, a vedoucím stavebního úřadu panem Studeným. Na konci června, v době nejvýznamnější společenské události - pouti - jsme v obci otevřeli výstavu, uspořádali veřejnou prezentaci a během prázdnin pak ještě několik „komentovaných prohlídek“. Následovat budou workshopy zaměřené na palčivé problémy obce.

Více na blogu.