Výběr osmi filmů a dokumentů, které zhlédnout během letošního festivalu Film a architektura

Battelship Berlin (Režie Nathan Eddy, 2021)

Ožehavé diskuze vyvolává poslední roky osud berlínské brutalistní stavby, bývalé výzkumné laboratoře z roku 1981, ve které se v minulých desetiletích odehrávaly pokusy na zvířatech. Režisér Nathan Eddy nechal ve svém filmu zaznít názory všech důležitých aktérů na budoucnost budovy příznačně zvané Mäusebunker (tzv. myší bunkr). Jaké využití si podle architektů, památkářů, politiků, galeristů či studentů tato výjimečná stavba s pohnutou minulostí zaslouží?

Čiary (režie Barbora Sliepková, 2021)

Bratislava posledních několika málo let je místem poměrně rychlé urbanistické transformace, kterou reprezentují nově vznikající čisté a rovné čáry na vozovce. Bourání a rozsáhlá výstavba se podepisují na městě neustálým ruchem, dopravními omezeními a rostoucími cenami bytů. Černobílý a esteticky vycizelovaný snímek sleduje různorodou skupinu obyvatel, kteří se sžívají a reagují na pozitivní i negativní proměny svého okolí.

Detours (režie Ekaterina Selenkina, 2021)

Poetický dokument popisuje, na první pohled nezaujatě, nový způsob obchodování s nelegálními drogami v moskevské městské džungli. Film odehrávající se v ospalých čtvrtích mezi betonovými zdmi výškových budov, za rozpadlými garážemi nebo uprostřed opuštěných kolejí střídavě sleduje a ztrácí pohyb Denise, tzv. kurýra, který po celém městě ukrývá balíčky drog. Kritika autokratického režimu je jemně zapracovaná jak ve filmové formě, tak i ve sledované revoltě mladých lidí užívajících si noční život.

Esquizo (režie Ricardo Bofill, 1970)

Experimentální snímek světoznámého španělského architekta Ricarda Bofilla, autora mimo jiné několika pražských rekonstrukcí, je abstraktní filmovou výpovědí o architektuře mozku. Psychodrama, vystavěné obdobně jako architektonické stavby, se pohybuje na pomezí divadla a psychiatrie. Film vznikl v produkci Ricardo Bofill Taller de Arquitectura, multidisciplinárního projektu, jehož součástí byli nejen urbanisté a architekti, ale také spisovatelé, filmaři a grafici.

Frey: Part II – The Architectural Interpreter (režie Jake Gorst, 2020)

Architekt Albert Frey, původem ze Švýcarska, započal svou kariéru v ateliéru Le Corbusiera spoluprací na ikonické vile Savoye. Silně ovlivněn touto zkušeností opustil v roce 1939 rodnou Evropu a vydal se objevovat Ameriku zcela jiných materiálů a konstrukcí. Usadil se až v nehostinné kalifornské poušti Palm Springs, kde v odlišných klimatických podmínkách vytvořil nový styl modernismu. Dosud nezveřejněnými archivními záběry, fotografiemi a rozhovory odhaluje dokument nenápadného architekta, který v této oblasti i odvětví zanechal nesmazatelnou stopu.

Grethe Meyer: Královna dánského designu (režie Isabel Bernadette Brammer, 2020)

Dánský design je známý po celém světě pro svou jednoduchost, funkčnost a nadčasovost. Většina designérek z takzvaného zlatého věku, který panoval mezi 30. a 70. lety, byla ovšem ve své době přehlížena a někdy i docela zapomenuta. Polohraný snímek vypráví příběh jedné z mála průkopnic tohoto oboru Grethe Meyer, která svou neohrozitelnou asertivitou dokázala prosadit dnes už ikonické výrobky jako například kolekci porcelánu u Blåkant pro Royal Copenhagen nebo multifunkční kameninové nádobí. Spojení humanistického myšlení s téměř vědeckou metodologií vtiskla do všech svých návrhů.

Trochu poučnej barák (režie Jiří Kout, 2022)

V roce 2021 uplynulo 10 let od otevření nové budovy ČVUT v Praze, ve které sídlí místní Fakulta architektury. Výrazná stavba podle návrhu první dámy české architektury Aleny Šrámkové získala mezi stavbami tuzemské porevoluční architektury důležité postavení a vzbudila i řadu kontroverzí. Jak během první dekády své existence obstála? To posuzují nejpovolanější osoby – architekti i její uživatelé.

Film Trochu poučnej barák vznikl za podpory Fakulty architektury a magazínu EARCH.cz. V rámci festivalu bude promítán v bloku „Pocta AŠ“ s filmem První dáma české architektury od Jany Chytilové a krátkým filmovým portrétem Mi abuela od Karolíny Šrámkové.

The Bubble (režie Valerie Blankenbyl, 2021)

Vítejte ve Villages, největší komunitě důchodců v Americe. Ve sluncem zalitém a perfektně udržovaném ráji o rozloze přes 82 km2 žije více než 150 tisíc rezidentů od věkové hranice 55+. Na úkor okolní půdy a drahocenné vody zde bylo postupně vybudováno 96 rekreačních středisek, 54 golfových hřišť, 70 bazénů a na 3 000 společenských klubů. Plotem a konzervativní Fox News jako jediným komunikačním kanálem se zde obyvatelé dobrovolně izolují od nedokonalostí okolního světa a dožívají zde svůj vysněný americký sen. Surrealistický život seniorů ve zdánlivě příjemném ovzduší Floridy není tak idylický a přívětivý, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Více informací o programu včetně rezervace lístků na webových stánkách festivalu.