Objemná dvousvazková kniha představí zásadní architekty poválečné éry. Vznikala 10 let
Ambiciózní projekt zasvěcený české poválečné architektuře mezi lety 1958-1989 se blíží do cíle. Objemná dvousvazková kniha, na které pracovala třicítka odborníků pod vedením Vladimira 518, vyjde v březnu příštího roku a doprovodí ji také televizní seriál a dokumentární film.
EARCH.CZ , 16. 12. 2021
Známý český hudebník a umělec Vladimir 518 pracuje na projektu mapujícím českou poválečnou architekturu téměř 10 let. Soustředil se přitom na éru od roku 1958, kdy proběhla důležitá Světová výstava v Bruselu, která měla zásadní dopad na tuzemskou architekturu, až po revoluci v roce 1989.
Projekt bude mít hned několik výstupů. Prvním je objemná publikace ARCHITEKTURA 58-89, která na takřka 1400 stranách představí více než 40 architektů, autorských dvojic a skupin, které ve vymezeném období razantně zasáhly do dějin tuzemské architektury. Kromě známých jmen, jako jsou Karel Prager, Věra a Vladimír Machoninovi, Ivan Ruller nebo Zdeněk Kuna, se tak dostane i na tvorbu dosud přehlížených architektů a architektek.
„Drtivá většina takzvané komunistické architektury nemá co do formální stránky s touto ideologií nic společného, přesto na ní dodnes ulpívá nános negativních emocí a neporozumění. Dlouhodobě se bohužel nedaří najít zdravý vztah k této dnes již historické architektuře, proto z ulic našich měst mizí jedna důležitá stavba za druhou. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20. století, vymažeme tak jednou pro vždy kus vlastní historie a kulturní paměti,“ upozorňuje na význam tématu editor knihy Vladimir 518.
Vedle textů z per českých odborníků a odbornic na téma poválečné architektury nabídne publikace také unikátní dobové (mnohdy dosud nepublikované) fotografie, výkresy a plány z archivů po celé republice. Kniha má čtenářům poskytnout detailní vhled do kontextu této důležité éry české (potažmo československé) architektury a neopomine ani důležité otázky týkající se postavení žen v architektuře nebo památkové ochrany.
Téma architektury mezi lety 1958-1989 představí také televizní seriál a dokumentární film v koprodukci České televize a v režii Jana Zajíčka. Publikaci lze předobjednat v e-shopu labelu BiggBoss. Oficiálně vyjde 1. března 2022, kdy proběhne i její křest v pražském CAMPu.
Seznam kapitol A5889: Jaroslav Fragner, František Čermák / Gustav Paul, František Cubr, Richard Podzemný, Antonín Tenzer, Václav Hilský, Zdeněk Plesník, Jaroslav Paroubek, Zdeněk Strnadel, Karel Filsak, Zdeněk Edel, Karel Prager, Sial, Zdeněk Řihák, Jan Dvořák, Ivan Ruller, Zdeněk Kuna, Bohumil Böhm, Jiří Siegel, Viktor Rudiš, Stanislav Franc, Věra a Vladimír Machoninovi, Jan Šrámek, Alena Šrámková, Miroslav Řepa, Stanislav Hubička, Vojtěch Šalda / Josef Polák, Jaroslava Gloserová, Růžena Žertová, Ivo Klimeš, Ladislav Konopka/ Alois Hloušek, Rudolf Bergr, Petr Brauner, Pavel Kupka, Jan Bočan / Zdeněk Rothbauer, Vratislav Růžička, Karel Koutský / Jan Kozel, Jan Línek / Vlado Milunić, Václav Aulický / Ivo Loos / Jindřich Malátek, Emil Přikryl, Jan Louda / Zbyšek Stýblo, Jaroslav Mayer / Jaroslav Králíček, Tomáš a Michal Brix.
Autoři kapitol A5889: Lukáš Beran / Pavel Směťák, Matěj Beránek, Klára Brůhová, Eva Erbanová, Hubert Guzik, Jindřich Chatrný / Lucie Valdhansová, Michaela Janečková, Klára Jeništová, Petr Klíma, Martina Koukalová, Matyáš Kracík, Irena Lehkoživová / Tomáš Řepa, Lucia Mlynčeková, Terezie Nekvindová, David Neuhäusl, Jakub Potůček, Klára Pučerová, Lenka Popelová, Barbora Řepková, Radomíra Sedláková, Martin Strakoš, Šárka Svobodová, Rostislav Švácha, Jana Zajoncová Tanzmannová, Klára Ullmannová, Jan Zikmund, Markéta Žáčková.
