Nové číslo časopisu Beton TKS se zaměřuje na mosty

MOSTY A ZASE MOSTY

Vážené čtenářky, 

vážení čtenáři,

ač je čas prázdnin, troufnu si říci, že v našem oboru prožíváme jedno z nejhektičtějších období posledních let. Po čase půstu a přešlapování nastal stav absolutní saturace, práce je dost, ale postupně není, kdo by ji dělal. Ve velké míře chybí připravené a projednané projekty, které by bylo možné nyní financovat a realizovat. Naplno nás tak dohnalo období po roce 2010 započaté nástupem nové garnitury na Ministerstvo dopravy, čímž byla prakticky zastavena veškerá příprava strategických dopravních staveb. Snažíme se nyní vše dohnat, což naráží na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že již opravdu není kde brát. Počet studentů stavebních vysokých škol, kteří si vybrali konstrukční zaměření, je malý. Architektů, ekonomů a plánovačů je dost, ale statiků a kvalitních techniků je poskrovnu. Musíme se snažit co nejvíce náš obor pozitivně medializovat, trochu více lidi pro náš obor nadchnout. 

Pro novináře jsou mosty zajímavé jen v okamžiku nějaké nehodové situace nebo při polemice o předražování staveb. Pozitivní zprávy jsou v menšině. V projektové přípravě mostních staveb se velmi důrazně projevil loňský pád Trojské lávky v Praze. Tato událost odstartovala nevídaný zájem odborné i laické veřejnosti o stávající provozované mosty. Konečně snad tato u nás bezprecedentní událost vyvolá změnu situace z hlediska doposud tristní výše finančních prostředků jdoucích na rekonstrukce mostů.

Dlouhodobě podfinancovaná správa a minimální prostředky na údržbu a případnou rekonstrukci stávajících mostů vedly k rapidnímu nárůstu počtu mostů, jejichž stav je označen jako špatný, až havarijní. U řady objektů nás však dohání takříkajíc historie. Přibližně 16 % mostů je postavených před rokem 1930 a jsou tak již za nebo těsně před dosažením své projektované životnosti. U těchto konstrukcí by mělo být na individuálním posouzení, zda investovat prostředky do jejich náhrady novou konstrukcí na dalších 100 let, nebo je z nějakých zásadních důvodů ponechat a provést rozsáhlou rekonstrukci, která ale dalších 100 let bezvadného fungování nezaručí. Technicky a technologicky je možné nyní provést prakticky vše, otázkou však zůstává, které řešení je pro budoucí uživatele a správce mostu ideální.

Investice ve velké míře plynou do přípravy a realizace novostaveb. Velmi dobře je to možné sledovat i v množství soutěží, které byly v nedávné době vypsány. Jedná se jak o menší objekty různých lávek, tak o velké mosty (např. Dvorecký most v Praze). Všechny tyto soutěže ale mají jednoho společného jmenovatele, který mne jako mostaře znepokojuje. Vždy jsou prezentovány jako architektonicko-konstrukční. Osobně by se mi líbilo pořadí ve specifikaci prohodit. Most je přeci v první řadě technické dílo, jehož prvořadým účelem je zajistit spojení dvou břehů. Bohužel to přesně vypovídá o tom, jak probíhá posuzování návrhů a jak k tomu bohužel někteří účastníci přistupují. Porota, v drtivé míře reprezentována zástupci architektonické obce, hodnotí architektonickou koncepci, vizuální pojednání, vztah k okolním památkám apod. Na vlastní mostní konstrukci je pohlíženo jen jako na soustavu čar vyjadřujících pouze jakýsi koncept, nápad, který může být dále případným vítězem dopracován. Nehodnotí se technické a konstrukční řešení, statická funkčnost, možnosti výstavby a míra nákladů spojená nejen s výstavbou, ale i se zajištěním budoucího provozu mostu. Ideální by, myslím, bylo nastavit rovnocennou spolupráci mezi inženýrem-mostařem a architektem. Most je komplexní dílo, které má být funkční a působit staticky správně. Okázalost a nevšední řešení, které nevystihuje základní podstatu přenosu sil v konstrukci, jsou špatné. Samozřejmě, že role architektury je u mnoha mostních konstrukcí významná, ať se již jedná o řešení urbanistických celků, ale i detailů, vlastní tvar konstrukce apod.

Dle řady průzkumů a statistických hodnocení prožíváme nyní jako občané České Republiky velmi úspěšné a šťastné období. Lidé se cítí bezpečně, životní úroveň stoupá, daří se. Bylo by dobré něco z toho přenést i do našeho oboru. Promítnout dobrou a pohodovou náladu i do naší hektické práce. Zkusme tak vytvořit do budoucna důstojné pomníky této doby v podobě co nejlepších mostů, které se nám podaří naprojektovat a postavit. A nemyslím jen velkolepé novostavby, ale i zdařilé opravy a rekonstrukce dříve postavených mostů. 

Přeji Vám pohodový a prosluněný zbytek léta doplněný dostatečným počtem deštivých chvil pro zazelenění vyprahlé krajiny a ochlazení přehřátých hlav.

doc. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D.

Fakulta stavební ČVUT v Praze

a Novák & Partner, s. r. o.

OBSAH

ÚVODNÍK

MOSTY A ZASE MOSTY

Lukáš Vráblík                                                             /2

SANACE A REKONSTRUKCE

REKONSTRUKCE NEGRELLIHO VIADUKTU V PRAZE

Linda Černá Vydrová, Michaela Pelešková                                                    /3

STAVEBNÍ KONSTRUKCE

ESTAKÁDA PODZÁVOZ NA DÁLNICI D3 V ÚSEKU ČADCA, BUKOV – SVRČINOVEC V KM 39,6

Tatiana Bacíková, Juraj Dolnák, Martin Pekár, Lukáš Vráblík                                      /12

VIADUKT PŘES VÁŽSKOU VODNÍ NÁDRŽ HRIČOV, DÁLNICE D3, SLOVENSKO

Pavel Sliwka, Jaroslav Bartoň, Martin Formánek, Jiří Stráský, Vladimír Dubšík, Martin Šálek                                  /18

VIADUKT POBLÍŽ VESNICE BITAROVÁ, DÁLNICE D1, SLOVENSKO

Lenka Zapletalová, Ondřej Volák, Jiří Stráský, Peter Fuček                                            /27

LÁVKA PRO PĚŠÍ WALTROVKA

Petr Souček, Martin Blatský, Marian Palúch                                                          /32

REKONSTRUKCE TRAMVAJOVÝCH MOSTŮ V OSTRAVĚ

Martina Papeschová, Jakub Vašek                             /36

LÁVKA MINTO ISLAND, SALEM, OREGON, USA

Jiří Stráský, Radim Nečas,Jan Koláček                                                              /40

UŽITÍ BIM PŘI VÝSTAVBĚ STOCKHOLMSKÉ MOSTNÍ KRUHOVÉ KŘIŽOVATKY

Michal Kunc                                                            /48

VĚDA A VÝZKUM PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY GEODETICKÉHO SLEDOVÁNÍ MOSTU PŘES ÚDOLÍ CHOMUTOVKY NA SILNICI I/27 U OBCE VELEMYŠLEVES

Lukáš Vráblík                                                           /52

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE

DVĚ LÁVKY PRO PĚŠÍ V NOVĚ BUDOVANÉM MĚSTĚ LUSAIL

Radek Syka                                                              /56

SEGMENTOVÉ SILNIČNÍ MOSTY SYSTÉMU FREYSSINET INTERNATIONAL VYRÁBĚNÉ V ČESKÉ REPUBLICE

Karel Dahinter, Petr Popsimov                                   /58

HISTORIE

MOST POD MOSTEM ANEB DÁLNIČNÍ MOST PŘES ŘEKU ŽELIVKU U PÍŠTĚ

Tomáš Janda                                                            /67

AKTUALITY

VÁPNO, CEMENT, EKOLOGIE 2018 – ODBORNÝ SEMINÁŘ

Stanislava Rollová                                                    /47

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA                                                             /72