Nová scéna po operaci srdce. Jak rekonstrukce změní novopečenou památku
Nová scéna Národního divadla je nově památkou, její divadelní sál se však přesto změní k nepoznání. Po rekonstrukci zmizí výrazný autorský interiér Karla Pragera. V ostatních částech budovy architekti slibují postupovat „velmi a velmi citlivě.“
Karolína Vránková , 2. 7. 2021
NOVÝ A JINÝ
Národní divadlo připravilo projekt rekonstrukce Nové scény Národního divadla, aniž by ho představilo veřejnosti. To se nyní změnilo, architekti Pavel Rada a Milan Rak, jejichž ateliéry rekonstrukci projektují pod společnou hlavičkou Společnost pro Novou scénu, návrh minulý týden prezentovali médiím na tiskové konferenci.
Vnější vzhled a reprezentativní interiéry zůstanou podle architektů a investora nedotčeny. Jak dopadne divadelní sál a nově vzniklý sál malý, to ale stále není jasné. K dispozici jsou vizualizace – na nich však není patrný žádný odkaz na materiálové a tvarové řešení současného sálu ani silný autorský rukopis jako měl dosavadní interiér. Spíše se jedná o univerzální sály, které by mohly vzniknout v jakékoliv budově kdekoliv na světě.
„Na vizualizacích to vypadá to jako kino,“ reagovala historička architektury Radomíra Sedláková na konferenci. Nynější vzhled je podle ní noblesní a navazuje barevností i designem na ostatní interiéry budovy; jsou tu autorské podhledy, svítidla, křesla, koberce, vše navržené Karlem Pragerem a předními výtvarníky, vše nad standardem dobové produkce. „Když tohle všechno zrušíte, vezmete tomu domu srdce,“ říká Sedláková, spoluautorka knihy Nová scéna Národního divadla.
„Je to srdce po několika infarktech,“ říká ředitel technicko-provozní správy Národního divadla Václav Pelouch. Odkazuje tím na špatný technický stav sálu. Zadáním bylo podle něj především zlepšit technické parametry: akustiku, technologické vybavení provaziště, dále zvětšit sklady dekorací a kostýmů, zkapacitnit dopravní a požární cesty. Nový sál bude také možné přestavět do několika podob – od arény pro více než 500 osob až po komorní ateliér pro sto dvacet diváků.
Více k tématu
Interiér není podle autorů zdaleka definitivní a je předčasné dělat si na něj názor. „Zatím jsme připravili dokumentaci pro stavební povolení, interiér se bude řešit v dalších fázích projekčních prací,“ říká architekt Pavel Rada. Z původního vybavení však určitě mnoho nezbude, architekti uvažují nanejvýš o zachování některých detailů – například informačního systému. „Je to vše ještě v řešení,“ uvedl architekt.
Záleží to pouze na rozhodnutí architektů a investora. Stavba je sice památkově chráněná, interiéry sálu nebyly ale do návrhu na památkovou ochranu zahrnuty; v době řízení už se pracovalo na projektu rekonstrukce. Národní památkový ústav jako hlavní památkářská autorita s ní souhlasí a „chápe potřebu modernizace divadelního provozu tak, aby odpovídal nárokům 21. století,“ jak uvedli v tiskové zprávě.
POUZE HADŘÍKEM
Zbytku budovy slibují architekti i Národní divadlo pietní zacházení. „K projektu rekonstrukce od počátku přistupujeme jako k rekonstrukci památky architektury 20. století,“ ujistil na konferenci architekt Milan Rak. Foyer, schodiště a další veřejné interiéry zůstanou beze změn. Podle slov architektů bude ve foyer dále viset i velkoformátový obraz Františka Jiroudka a na jeho místě nebude průchod, jak jsme mylně uvedli v minulém textu.
Projekční tým slibuje rovněž pečlivou rekonstrukci skleněné fasády: „Velmi a velmi citlivě přistupujeme k tomu, aby fasáda vypadala stejně, věnovali jsme tomu hodně času,“ říká architekt Pavel Rada. Využijí původní terčové úchyty, vymění pouze skla, a nahradí je termosklem, které má být jen o několik milimetrů silnější, ale s lepšími izolačními vlastnostmi. Fasáda z „televizí“, skleněných plastik od sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, zůstane nedotčena. „Jen ji otřeme hadříkem,“ zavtipkoval Václav Pelouch. „Rozhodně tu budovu nechceme zničit,“ říká architekt Rada.
POCHYBNOSTI TU JSOU
Ne každý lituje zařízení sálu. Reprezentativní interiéry a vnější podoba Nové scény a souvisejících budov je pod památkovou ochranou. Investor a architekti deklarují záměr postupovat citlivě a v souladu s památkáři. Ukazuje to posun k celkové vyšší citlivosti k poválečné architektuře.
Přetrvávají však pochybnosti nad tím jak Národní divadlo, příspěvková organizace Ministerstva kultury, pojala proces příprav projektu za nejméně 700 milionů korun z veřejných peněz.
Už v roce 2014 slíbil ředitel Národního divadla Jan Burian architektonickou soutěž na rekonstrukci Nové scény a sousedících budov; v tom případě by řešení vybírala porota s účastí nezávislých odborníků. Přípravy probíhaly do roku 2015, ND se však nedohodlo se zástupci Českou komorou architektů (ČKA) na podmínkách soutěže. Nakonec architekty vybral investor sám, a to ne na základě konkrétního návrhu, ale podle cenové nabídky a referencí.
Veřejnost a odborníci se o podobě rekonstrukce dozvídají až ve fázi, kdy je návrh hotov a čeká na stavební povolení. „V případě tak velké veřejné stavby za veřejné peníze by měly být kvalitně a transparentně nastaveny i procesy při jejich přípravě,“ říká architekt Petr Lešek, který se v ČKA věnuje právě zadávání veřejných zakázek. Z možných způsobů zadání je nejotevřenější architektonická soutěž, kterou ostatně pro veřejné zakázky doporučuje také Politika architektury, strategický dokument české vlády.
ZKUŠENOSTI
Otevřenost je o to důležitější ve zdejším prostředí, kde jsou s rekonstrukcemi poválečných staveb špatné zkušenosti: památkově chráněný obchodní dům Máj soukromý investor plánuje přestavět na tuctové nákupní centrum, hotel Thermal prochází necitlivou rekonstrukcí z veřejných peněz a pod vedením Ministerstva financí, ceněný soubor Transgas zmizel z mapy Prahy a tak dále. „Pokud by návrh prošel odbornou debatou a kritikou, měl by rozhodně vyšší kredibilitu. Také investor by měl krytá záda proti případným kritickým hlasům,“ říká Petr Lešek.
To se nestalo. Národní divadlo nicméně slibuje další setkání s veřejností a odborníky a více informací. Škoda že až ve fázi, kdy už je rozhodnuto o všem podstatném včetně operace divadelního srdce.
