Nová kniha Petra Vorlíka přibližuje architekturu 80. let formou rozhovorů s osobnostmi tehdejší scény
Nová publikace připravená týmem prof. Petra Vorlíka představuje osobní osudy a vzpomínky aktérů tehdejší architektonické scény. Mapuje výzvy, kterým architekti osmdesátých let čelili, důvtipné kličky i aktivity, jimiž se vyrovnávali s nepředvídatelnými hybnými silami v naší nesvobodné, ekonomicky a společensky stagnující zemi. Dává nahlédnout do světa, který je dnes nejen obtížně pochopitelný, ale i překvapivě vzdálený.
Fakulta architektury ČVUT v Praze , 19. 6. 2021
„Je potřeba si uvědomit, že přes všechna úskalí, a někdy také díky nim, vznikala i v osmdesátých letech výtečná architektura,“ píše v úvodu editor knihy prof. Petr Vorlík z Fakulty architektury ČVUT v Praze. Kniha rozhovorů nemohla obsáhnout všechny pamětníky architektonické scény osmdesátých let. Někteří už nežijí, jiné nebylo možné vyzpovídat kvůli omezením v souvislosti s pandemií koronaviru, několik oslovených svou výpověď odmítlo podat, další se autoři knihy rozhodli vynechat, neboť již podali své svědectví při jiné příležitosti. „Lze říci, že jádro rozhovorů tvoří zástupci tehdejší střední a mladší generace, kteří mohli asi nejvěrněji nastínit spíše to nové a jiné, co sledovaná doba přinášela,“ vysvětluje prof. Petr Vorlík.
Více k tématu
Na 336 stranách kniha nabízí 35 rozhovorů rozdělených do osmi oblastí (město – dědictví – instituce – experiment – nika – syntéza – detail – teorie). Samotné názvy rozhovorů umožňují vytvořit si představu o tom, jaká témata architekti řešili i jak se vyrovnávali s nelehkou realitou náročné a zodpovědné profese v nesvobodné době. Čtenáři se např. mohou těšit na rozhovor s Janem a Ivanou Bendovými, česko-kanadskými architekty s realizacemi po celém světě (Nikdo tehdy vlastně nevěděl, co by se na architektuře mělo zkoumat), s Tomášem Šenbergerem, architektem orientovaným na průmyslovou architekturu (V opuštěném industriálu jsme viděli krásu i potenciál), spoluautorem modernizace činžovních domů na Vinohradech Vladimírem Krátkým (Tenkrát, kdo namaloval do projektu cihelnou zeď, tak byl frajer), hybatelem vzpoury mladé generace Ivanem Vavříkem (My jsme neměli chuť fungovat v té mašinérii), experimentátorem Zbyškem Stýblem (Navrhovali jsme to jako design, natruc a trošku s klikou), architektem, výtvarníkem a fotografem Petrem Kovářem (Pohyboval jsem se v prostředí lidí, kteří se rozhodně nehodlali konformovat) nebo Jaroslavem Stiborem, který působil jako vedoucí stavebního úřadu (Co si lidé mohli postavit sami, tak po práci ve volném čase a o dovolených udělali).
Mezi vzpomínkami nechybí zmínky o každodenním chodu projektových ústavů – o organizaci práce, nevyzpytatelné spolupráci s dodavateli, o klíčové roli charismatických vedoucích, přidělování zakázek či shora nařízených a autorsky bolestných přesunech rozpracovaných návrhů mezi projektovými ústavy nebo o frustrujícím protahování realizací.
Kniha rozhovory / architektura osmdesátých let je v pořadí třetím výstupem ze série vydaných publikací projektu Architektura osmdesátých let v České republice programu NAKI II Ministerstva kultury České republiky. Volně navazuje na první knihu (a)typ / architektura osmdesátých let (2019) věnující se vybraným příznačným fenoménům a stavbám na sklonku normalizace, a na druhou knihu nepostavená / architektura osmdesátých let (2020), jež popisuje nerealizované, mnohdy dosti utopické a provokativní dobové vize. Všechny tři knihy se komplementárně doplňují a zvídavému čtenáři mohou nabídnout možná trochu nečekaný pohled na dění v dosud spíše přehlížené a podceňované době.
O knize
rozhovory / architektura osmdesátých let
Editor: Petr Vorlík
Texty: Lukáš Beran, Klára Brůhová, Jana Bukačová, Irena Fialová, Hubert Guzik, Karolina Jirkalová, Tomáš Klanc, Šárka Koukalová, Lenka Kužvartová, Lucia Mlynčeková, Eva Novotná, Miroslav Pavel, Tereza Poláčková, Lenka Popelová, Pavel Směták, Klára Ullmannová, Lukáš Veverka, Veronika Vicherková, Petr Vorlík, Jan Zikmund
Recenze: Rostislav Švácha, Peter Szalay
