Nominované projekty na Českou cenu za architekturu 2018
V pondělí 19. listopadu proběhne v rámci slavnostního galavečera v pražském Foru Karlín vyhlášení vítězného díla přehlídky Česká cena za architekturu 2018. Do letošního 3. ročníku přehlídky architekti přihlásili celkem 145 projektů, které musely splňovat 2 základní podmínky: maximálně 5 let od realizace a umístění v České republice. Mezinárodní porota ve složení Carlo Baumschlager (Rakousko), Ivan Reimann (Německo), Zsolt Gunther (Maďarsko), Robert Konieczny (Polsko), Andrea Klimko (Slovensko), Yael Moria Klain (Izrael) a Roger Riewe (Německo) z přihlášených projektů sestavila shortlist 33 projektů, kterým udělila oficiální nominaci. Níže nabízíme seznam všech nominovaných projektů na titul Česká cena za architektura 2018.
Do průmyslového areálu mezi obcemi Strančice u Říčan a Svojšovice umístil David Kraus ze studia Architektura s.r.o. administrativní budovu betonářské společnosti. Forma stavby se zcela podřídila funkčnímu využití betonárky a jejímu každodennímu chodu. Kraus navrhl do hlučného industriálního prostředí budovu, kterou tvoří robustní betonový odlitek o tloušťce stěn okolo jednoho metru. Monolitický živočich oslavuje beton v celé jeho hrubosti, průmyslové syrovosti a nedokonalé kráse - vady a kazy pohledového betonu neretušuje, ale naopak staví na odiv.
Jednoduchá stavba malých rozměrů stojí bokem hlavní zástavby krkonošské vesničky Horní Malá Úpa, která se nachází těsně u hranic s Polskem. Dřevostavba určená k turistickým podnájmům nahradila starší vlekařskou stanici. Bouda má kompletně černý plášť, který tvoří plech a černě natřená prkna. S tmavým vnějškem kontrastuje prosvětlený interiér, na který navazuje také prostorná terasa.
Prázdnou parcelu ve zlínské ulici Kvítková vyplnil bytový dům od ateliéru Chládek Architekti. Čtyřpodlažní objekt s fasádou z černého lícového zdiva dodržuje měřítko okolní zástavby a přirozeně na ni navazuje. V kompaktní tmavé hmotě se ukrývají prostorné byty s velikostí od 4+kk až po 6+kk nabízející velkorysé výhledy na okolní město. Z dílny zlínského ateliéru pochází také sousední polyfunkční dům, který s obytnou budovou propojuje společné podzemní parkování.
Novostavba bytového domu je situována v proluce starší blokové zástavby. Cílem architektů bylo nejen zacelit dříve neúplnou uliční frontu, ale zároveň vhodně reagovat na rozdílnou prostorovou konfiguraci navazujících objektů za použití terasovitě členěného dvorního průčelí.
Pod dohledem barokní sochy Anděla Strážce, na místě bývalých mlýnských domků stojí rodinný dům Jiřího Ondráčka, architekta z telčského studia ARCHOO. Jednoduchý kvádr dřevostavby efektivně využívá skromnou plochu pozemku s vodopádem, nad nímž se vznáší pomocí subtilních betonových sloupů. Stavba, která byla nominována na Cenu za architekturu 2018, je povedeným příkladem souladu historie lokality, současné architektury a přírody s živým prvkem vodopádu.
Stempel & Tesař architekti: REKONSTRUKCE A PŘESTAVBA MLÝNA NA BYDLENÍ
Architektonické studio Stempel & Tesař architekti pracovalo pro manželský pár, který hledal klidné bydlení na stáří. Společně našli chátrající budovu mlýna v nádherné přírodě středních Čech. Malebnost místa ještě zdůrazňuje starý rybník. Dům byl ovšem ve špatném stavu, především z důvodu zatékání vody. Architekti nechtěli výrazně měnit hmotu mlýna, proto se rozhodli jen pro částečnou "amputaci" nejponičenější části stavby. Novým proskleným štítem se dostalo slunce hluboko do interiéru a nvíc vzniklo půvabné patio.
V malé obci na Vysočině vznikly dva hmotově příbuzné objekty. Dvoupodlažní stavba slouží bydlení, sousední stodola pak funguje jako garáž a skladovací prostor. Architekti Pavel Machar a Radek Teichman navrhli dům se stodolou tak, aby svým charakterem korespondovaly s okolním venkovským prostředím. Obě stavby navíc vycházejí z půdorysné stopy bývalého statku.
Návrh domu pro fotografa od Zábran Nová architekti pracuje s motivem věže. Věž na hraně lesa šplhá za sluncem a umožňuje dokonalé pozorování krajiny, obzvlášť z pracovny v posledním patře. Vertikalitu umocňuje svislé členění fasády, která je u lesa samozřejmě dřevěná.
Navržený dům stojí ve vilové zástavbě Ruzyně a Liboce. Půdorysný tvar do písmene U obklopuje venkovní terasu, nabízející pobytový prostor s vysokou mírou soukromí. Dům tímto směrem hledí přes zahradu k oboře Hvězda, která je v jeho těsné blízkosti. Objekt připomínající nepravoúhlý krystal v zeleni zahrady je dvoupodlažní, částečně podsklepený, s plochými střechami a střešní nástavbou.
Rekreační dům umístěný v chráněné krajinné oblasti nedaleko Karlových Varů se tvarem a umístěním snaží přirozeně zapadnout do svého okolí. Budovu zvenku definují především dva materiály - dřevo a cortenový plech. Dvoupodlažní hmota stavby se sedlovou střechou vychází z tradiční typologie vesnického domu.
Do krajiny Oderských vrchů, v Oseku nad Bečvou, umístil architekt Petr Pelčák minimalistický sakrální objekt. Rodinná kaple zasvěcená svatému Vendelínovi – patronovi poutníků a pastýřů - stojící na hřebeni svahu v sousedství lesa se stává drobným, ale výrazným bodem okolní zemědělské přírody. Geometricky racionální bílou hmotu s jemným vertikálním kanelováním narušuje ve východní fasádě rosetové okno, jehož barevné zasklení vytváří společně s betonem silnou sakrální atmosféru.
Původní objekt kina z 50. let minulého století na náměstí v Plané nedaleko Tachova prošel rozsáhlou rekonstrukcí, za kterou stojí pražské architektonické studio XTOPIX ve spolupráci s architektkou Simonou Ledvinkovou. Novým dispozičním řešením rozdělili architekti interiér na několik navzájem nezávislých provozů a proměnili tak kino na víceúčelový kulturní prostor s příhodným názvem KINONEKINO. V rámci rekonstrukce byly stavbě navráceny také původní umělecké detaily, jako například nově zrestaurované sgrafito v průčelí stavby.
Atelier-r, s.r.o.: KAMPUS FAKULTY TĚLESNÉ KULTURY UPOL
Celý řešený komplex se skládá ze 4 budov a z důvodů financování se dělil na dvě samostatné investiční akce. Všechny 4 objekty jsou navzájem propojeny do jednoho provozního celku. Základním účelem staveb je výzkum se sportovně-medicínským využitím ve spojení s procesem výuky.
Fasádu kompaktního rodinného domu v hornoslezském Krnově vizuálně rozčleňují pouze černé obdélníky s okny. Elegantní bílá kostka o malé zastavěné ploše 86 metrů čtverečních splňuje při vynaložení do nejnižších finančních prostředků všechny požadavky klienta. Svým minimalistickým zpracováním se vyčleňuje z nesourodé zástavby bývalé dělnické kolonie.
Konverze kotelny v Libčicích nad Vltavou spadá do projektu regenerace rozlehlého průmyslového areálu Šroubárny. Atelier Hoffman obnovil chátrající stavbu uprostřed libčického brownfieldu s důrazem na řemeslnou tradici i technologické inovace. Objekt má nyní fungovat jako pronajímatelný multifunkční prostor pro kulturní, firemní a společenské účely.
Na konci lipové aleje vedoucí z Dobrušky ke hřbitovu vznikl nový nenápadný objekt: stávající hřbitovní areál na okraji obce v podhůří Orlických hor doplnili architekti z Atelieru Architektury, Šuda – Horský a.s. novou smuteční síní. Objekt nenarušil poklidný ráz místa, naopak se s ním snaží co nejpřirozeněji splynout především pomocí přírodních materiálů, jako jsou modřínový šindel či pískovec. Důstojné místo pro poslední rozloučení se zesnulými vytvořili architekti v interiéru neutrálními barvami v kombinaci s dřevěnými prvky.
Design4function s. r. o.: PŘESTAVBA VILY PEROUTKOVA
Architektonické studio Design4function navrhlo rekonstrukci rodinné vily na Praze 4, kterou doprovázela také dostavba objektu. Stávající valbovou střechu domu nahradili architekti dvoupatrovou obytnou nástavbou, která díky svému odstoupení od uliční čáry působí menším měřítkem. Nástavba nabíc získala dynamické tvarování fasády, čímž se na první pohled odlišuje od původního objemu.
V roce 2013 proběhla v Mecce současné české architektury architektonická soutěž na řešení břehu říčky Loučné. Zároveň se mělo jednat o navázání na starší Pleskotovu úpravu přilehlého prostoru. Jak už bývá v Litomyšli zvykem, soutěž díky skvělé přípavě a podkladům nabídla kvalitní projekty. Vítězem se stalo studio Rusina Frei, které k místu přistoupilo s respektem k přírodnímu charakteru říčky. Hlavní myšlenkou návrhu byla snaha vzájemně propojit několik dříve oddělených částí městské krajiny (nábřeží, břehy Loučné, městský park u Smetanova domu a ulice Vodní valy) do jednoho kompaktního veřejného prostoru. Architekti na projektu spolupracovali společně se sociology, díky čemuž areál slouží lidem všech generací. Pod tamější koruny stromůzasadili architekti několik intervencí různých měřítek (vyhlídka, subtilní lávka, dětské hřištěm apod) a citlivým přístupem tak na břehu Loučné vytvořili živý a příjemný městský park.
Budova známá jako Tippeltova bouda v krkonošské obci Horní Malá Úpa získala nové využití. Architekti ze studia ADR ji doplnili o přístavbu a proměnili v minipivovar Trautenberk s restaurací a ubytováním. I po rekonstrukci si objekt zachovává ráz typický pro horské boudy – dřevěný obklad i kamenný sokl zůstaly zachovány a nenásilně se k nim připojil falcovaný plech, použitý na fasádě nové přístavby.
V sousedství brněnského vlakového nádraží a nákupní galerie Vaňkovka vyrostl polyfunkční objekt DORN od atelieru RAW. Architekti navrhli štíhlou stavbu, která pomocí obkladu z lícových cihel a dalších prvků reaguje na místní industriální objekty Vaňkových sléváren z 19. století. Dynamickou kompozici dvanácti a pětipodlažní hmoty vyplňují převážně administrativní prostory s open-space kancelářemi v nejvyšších patrech, které poskytují daleký výhled na moravskou metropoli. Architekti si také dali záležet na řešení jednotlivých detailů - zasklení tvoří pečlivě vyrobené nerezové rámy a velké zakřivené tabule skla v rozích budovy, v interiéru pak najdeme třeba obklad z travertinu.
Klasický řadový dům ze sedmdesátých let v pražské čtvrti Hanspaulka prošel rozsáhlou přestavbou podle návrhu architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře. Ti vytvořili vzdušnou dispozici a k bydlení nově využili také suterén, který navazuje na zahradu ležící při jižní straně domu. Po rekonstrukci stavba na první pohled upoutá netradičně řešenou fasádou, jež v sobě kombinuje původní cihelný charakter domu s moderním velkoformátovým prosklením.
V bývalém Rakousku-Uhersku byla ocelová konstrukce zastřešení železniční stanice Praha hlavní nádraží zcela výjimečnou záležitostí. Od vzniku v roce 1905 však stavbě nebyla dopřána náležitá péče a kromě rozsáhlejší údržby v 80. letech se objekt vždy dočkal jen nutných úprav. Narůstající množství lokálních poškození si ale vyžádalo neodkladnou opravu, jíž se v roce 2013 chopila projektová společnost SUDOP. Po mnoha letech odkládání a čtyřech rocích komplikované rekonstrukce tak byla objektu konečně navrácena původní elegance a velkolepost.
Vila, kterou koncem 20. let minulého století navrhl architekt Oldřich Starý pro vrchního radu ministerstva železnic, prošla rekonstrukcí podle návrhu ateliéru Jaroušek Rochová Architekti. Pokorný přístup a respekt, s nímž architekti k projektu přistoupili, navrátil vile původní charakter, obměněný pouze o drobné úpravy dispozice a přístavbu nové garáže. V celém návrhu hrají prim okenní otvory, které propojují dům s exteriérem a nabízejí obyvatelům velkolepý výhled na Pražský hrad.
Moderní přestavba výstupní stanice se nachází v blízkosti památky Libušín od architekta Dušana Jurkoviče. Bylo zapotřebí skloubit funkční požadavky investora, vyjádření památkového úřadu a chráněné krajinné oblasti Beskydy. Navrhli jsme otevřený koncept restaurace s panaromatickými výhledy do okolí. Soudobý přístup k architektuře je založen na místních tradičních materiálech – dřevo, kámen. Věříme, že realizace stavby obohatí areál Pusteven a nastartuje obnovu kultovního místa na jednom z turisticky nejvíce navštěvovaném místě v kraji.
V malé středočeské obci Neveklov navrhli architekti Michal Kunc a Alžběta Vrabcová rodinný dům inspirovaný skandinávským stylem bydlení. Zvenčí tradičně vypadající jednoduchá stavba se sedlovou střechou v sobě ukrývá útulný, avšak vzdušný interiér moderního bungalovu, který se otevírá až do krovu. Tmavá fasáda z ručně opalovaných modřínových prken se střídá s velkými prosklenými plochami, díky nimž vzniká pocit plynulé návaznosti vnitřních prostor na exteriér. Projekt rodinného domu Neveklov získal nominaci na Českou cenu za architekturu 2018.
Architektonická kancelář Sporadical sídlící v Praze ke konci minulého roku dokončila výraznou novostavbu sportovní haly v Dolních Břežanech. Tamní radnice se dlouhodobě stará o kvalitu veřejného prostoru a architektury, výsledkem je hned několik velmi zdařilých projektů, které třítisícové město dokázalo i přes svoji velikost prosadit. Tělocvična už zdálky poutá výrazným oblým tvarem celistvě pokrytým pláštěm z hliníkových šindelů. Hala slouží přes den břežanské škole, k večeru pak také veřejnosti. Díky svým rozměrům se hodí rovněž k pořádání kulturních a společenských akcí.
Regionálně zaměřené studio ORA složené z mladých architektů žijících ve Znojmě ve své tvorbě klade důraz na tradici, kterou citlivě doplňuje současnými zásahy. Nedávno dokončili svůj poslední projekt – výjimečnou rekonstrukci historického domu v Mikulově, kde hrál hlavní roli jedinečný cit pro detail.
V českém příhraničí se nachází mnoho drobných betonových bunkrů, tzv. řopíků, které však dnes nenacházejí využití, pustnou a jsou v následně rozprodávany v dražbách. Architekt Jan Tyrpekl jeden takový řopík koupil a „nasadil“ na něj jednoduchou dřevěnou konstrukci, která je svým charakterem pravým opakem svého betonového podstavce. Vzdušná Útulna u Vratěnína na Moravě je jedním z nominovaných projektů na Českou cenu za architekturu 2018.
Dvě stě let starou budovu vojenských pekáren v centru Olomouce nově využívá coworkingové centrum Vault 42 nabízející sdílené pracovní prostředí specialistům v IT oboru. Pražské studio Raketoplán navrhlo pro „vaultery“ několik typů pracovišť vyhovující kolektivním činnostem i potřebě diskrétní pracovní samoty. Lehká kancelářská vestavba, bílý klasicismus valených kleneb, tíha zdí, břečťan pnoucí se po fasádě. Starý dům, nový život.
"Roste význam zeleně, městských parků nebo komunitních zahrad vytvářejících městská mikroklimata. Zeleň je vnímaná jako ukazatel kvality města a má často velký vliv na výběr lokality ve městě," tvrdí architekt Juráš Lasovský, autor úspěšné instalace, která v létě 2017 zaplavila piazettu Národního divadla v Praze. Na instalaci téměř tisícovky rostlin umístěných v subtilních stojanech spolupracoval Lasovský s platformou Haenke specializující se na výzkum a popularizaci léčivých rostlin. Intervence ve veřejném prostoru nazvaná Victoria Pragensis poukazuje na téma využívání zeleně v dnešních městech. Získala také nominaci na Českou cenu za architekturu 2018.
A32 spol. s r.o. - architektonické řešení, AD, SATRA, spol. s r.o. - generální projektant, AD, D plus projektová inženýrská a.s., SUNCAD s.r.o.: DOSTAVBA AREÁLU ARCHIVU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Dostavba Archivu MHMP zahrnuje výstavbu nového provozně depotního objektu pro skladování archiválií a nového energocentra. Cílem je soustředit Datové centrum HLMP, Centrum digitalizace, Archiv digitálních dokumentů a Správní archiv MHMP v ideální návaznosti na stávající budovu. Nový objekt je umístěn u jižní fasády stávajícího obslužného objektu, na který komunikačně navazuje spojovacím krčkem. Hmotově je podobný se stávajícím depotním objektem. Bylo zrealizováno 1.PP až 7.NP, nosné konstrukce cíleně umožňují zvýšení kapacity nástavbou na konečných 12 NP. Záměrem je ušetřit příští prostředky i vliv na životní prostředí.
Do okrajové části Brna umístil Ateliér Menšík Skrušný svůj projekt rodinné vily s vlastním ateliérem. Dlouhá parcela bývalého tenisového kurtu předurčila podlouhlý a úzký tvar domu, který se maximálně otevírá do vzniklého prostoru atria. Architekti dokázali využít nepříznivé zapuštění pozemku pod úroveň okolního terénu a vytvořili rodinný dům s intimním a klidným atriem chráněným od svého okolí.
Ze svažitého terénu Beskyd u Valašského Meziříčí vystupuje rodinná vila z dílny místního ateliéru TREF–Architekti, jejímž předobrazem se stal trochu překvapivě dřevěný evangelický kostelík z konce 18. století nacházející se nedaleko vily. Architekti se inspirovali jeho dualitou exteriéru a vnitřních prostor, kterou převedli do jazyka současné architektury. Vznikla tak pasivní dřevostavba kombinující přírodní materiály s technicistní obálkou z perforovaného trapézového plechu.
