Naděje pro opavskou Bredu. Slavný obchodní dům z 20. let ožívá díky iniciativě místních obyvatel
Obyvatelé Opavy se před necelým rokem shodli, že chtějí zachránit chátrající ikonu města – obchodní dům Breda. Odspoda, skrze občanskou iniciativu zastupitelé v prosinci 2021 odhlasovali jeho koupi, takže památce moderní architektury od Leopolda Bauera opět svítí naděje na nový život. Ale co bude dál?
Matěj Beránek , 12. 9. 2022
Obchodní dům Breda, dílo Leopolda Bauera z konce 20. let minulého století, svým architektonickým i prostorovým ztvárněním atakoval světovou úroveň té doby. Ve své době šlo o nejmodernější stavbu svého druhu v Československu. Leopold Bauer, rodák z Krnova, platil na začátku své kariéry zkraje 20. století za avantgardního modernistického architekta a předního člena spolku Vídeňská secese. Jak se ale ukázalo, wagnerovská moderna byla pro mladého architekta pouze přestupní stanicí.
„Později ovšem Bauer přehodnotil svá avantgardní východiska a přešel na pozice nového historismu. Podstatou jeho hereze bylo odmítnutí racionalismu a snaha vrátit vážnost umělecké představivosti, která měla moderní architekturu chránit před tyranií funkce a konstrukce,“ vysvětluje v knize Leopold Bauer: Heretik moderní architektury, historik umění a rektor pražské UMPRUM, Jindřich Vybíral. Kvůli této změně svých názorů se Bauer navíc ostře rozešel s tehdejším táborem slavných vídeňských modernistů, jako byl Adolf Loos nebo Josef Hoffmann.
Více k tématu
Ve 20. letech se pak Bauer zhlédl v díle L. H. Sullivena a tzv. chicagské škole. Jeho zájem o tuto architekturu prohloubila také cesta do amerických měst. V té době začal pracovat na návrhu obchodního domu Breda, který se rozhodl zpracovat právě v duchu chicagské školy, čímž do slezského města přinesl étos amerických velkoměst. Budovu dobře představil Adam Gebrian ve svém pořadu Překvapivé stavby.
Obchodní dům Breda však nepřitahuje pozornost jen svou architekturou, ale také silným příběhem. Budova je spjata s tragickým osudem stavebníka Davida Weinsteina a jeho rodiny. Objekt byl během arizace zabaven, po roce 1948 znárodněn a přejmenován. V 90. letech se stal obětí privatizační kauzy, poté vyhořel a od roku 2012 byl uzavřen pro veřejnost.
Poprvé se dveře Bredy znovu otevřely v roce 2020 v rámci festivalu Den Architektury. O rok později už vzniká crowdfundingová kampaň, díky níž se vybraly finance na nutné opravy. Vrcholem sbírky bylo po sedmnáctileté odmlce slavnostní vánoční rozsvícení žárovek na fasádě Bredy. O pár dní později zastupitelstvo města rozhodlo, že Bredu koupí právě Opava.
Iniciativy se chopil Spolek za záchranu obchodního domu Breda v čele s výtvarníkem Kurtem Gebauerem a Lindou Bittovou. Spolek se snaží vdechnout Bredě nový život, pořádá workshopy, koncerty, výstavy, ale hlavně pomáhá městu hledat budoucí využití této kulturní památky.
Aby měla tato fascinující budova vůbec šanci na svůj celkový restart, pořádají Spolek za záchranu obchodního domu Breda i Spolek architektury města Opavy řadu osvětových akcí. Během nadcházejícího festivalu Den architektury proběhnou zkraje října v Bredě hned 3 výstavy – Leopold Bauer, Breda žije a Studenti pro Opavu.
Výstava Studenti pro Opavu je vyústěním roční spolupráce Spolku architektury města Opavy s ateliéry Borise Redčenkova a Kamily Amblerové na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Studenti v 80 návrzích představují rozvojové kapacity a potenciál města, věnují se zacelování válečných i poválečných jizev, doplňování chybějících i vytváření nových struktur. Jako host vernisáže 2. října vystoupí profesor Martin Rajniš.
Breda má skvěle nakročeno k tomu, aby se po dlouhých letech stala živým městským domem, který bude hrát důležitou roli v životech místních obyvatel. Svou původní funkci už ale budova zpět nezíská – v roce 2012 bylo totiž v její blízkosti dokončeno obchodní a společenské centrum Breda&Weinstein podle návrhu kanceláře Šafer Hájek architekti. Bude to ještě běh na dlouhou trať, v tuto chvíli tak můžeme alespoň držet palce, aby se nejvýznamnější realizace Leopolda Bauera dočkala důstojné budoucnosti.
