Michal Šrámek: Studenti příliš brzy opouštějí tužku

Ateliér a jeho studenti

Výběr studentů do vašeho ateliéru prošel před nedávnem velkou změnou a to zavedením výběru studentů na základě portfolií. Co vás přimělo ke změně a jak se vám tato nová metoda osvědčila?

Děláme to výjimečně, zatím pouze jednou. A vede nás k tomu snaha vybrat do ateliéru nám názorově podobné studenty, je-li jich velký převis.

Jak se tento způsob osvědčil?

Nemyslím, že by přinesl výrazné zlepšení oproti předchozímu losování. Asi to přesně nepoznáme. Četné zkušenosti ovšem - viz výše - nemáme.

Má semestr ve vašem ateliéru nějaký předem daný harmonogram?

Ano, dělení na třetiny prezentacemi a tedy daná struktura práce od širších vztahů k architektonickému detailu a layoutu výstavního panelu.

Umí studenti debatovat, nebo je to musíte učit?

Čeští studenti věru diskutují neradi. Nejsou v tom vycvičení. I ušlechtilý mluvený projev je spíše vyjímkou. Bohužel. Ano, povzbuzujeme je, zejména při prezentacích. Smysluplná diskuze ovšem vyžaduje soustředění a proniknutí do problému.

Jakých nejčastějších chyb se studenti dopouštějí při architektonickém navrhování?

Nedostává se jim soustředění. Při řešení konceptu se rozptylují detaily. Příliš brzy v procesu návrhu opouštějí měkkou tužku a šmírák. Erudice v práci na PC tomu napomáhá, je překážkou vytváření citu pro kvality, velikost a proporce prostoru.

Jak (ne)učíme

Dokázal byste popsat hlavní specifika vaší metody výuky v ateliéru?

Studenty neučíme. Nabízíme zkušenosti, vítáme otevřenou debatu. Snažíme se inspirovat kritické myšlení, cílíme k souladu mezi rozumovou a citovou stránkou jednotlivého studenta.

Jakým způsobem se snažíte inspirovat kritické myšlení?

Okřídlené je vstupní sousloví profesorovo: "Je třeba si uvědomit, že ..." Snažíme se informovat, argumentovat, obhajovat a totéž chceme od studentů. Představujeme ostatně nezřídka dva odlišné přístupy k témuž problému.

Vy současně vyučujete i v ateliéru pro studenty prvního ročníku. Jaké jsou hlavní rozdíly v metodě výuky od ateliéru pro studenty vyšších ročníků?

V obsahu a prioritách výuky, jak dá rozum. Mou ambicí je prokázat studentům, že architektura je velkým a vzrušujícím duchovním dobrodružstvím.

Školní ateliér vedete s profesorem Ladislavem Lábusem. Dokázal byste popsat, čím se liší vaše metody výuky?

Mírou zkušeností a mírou empatie. V názorech na architekturu jsme zajedno.

V čem vidíte svůj hlavní vklad?

Myslím, že se hlavně snažím být studentům nablízku, k mezigeneračnímu odstupu jsem dosud nedospěl.

Zvažoval jste někdy založení svého vlastního ateliéru na FA?

Ano, budu o to usilovat.

Jaký by byl pro vás ideální počet studentů v ateliéru?

Do 30.

Vybíráte si někdy své budoucí kolegy do architektonického ateliéru z řad studentů?

Rád.

A máte s nimi pozitivní zkušenosti?

Většinou, ... téměř vždy.

Ateliérová témata

Při pohledu na vaše ateliérové zadání vychází jasně najevo, že preferujete spíše reálnější zadání před ideovou rovinou. Táhne se napříč vašimi zadáními nějaká červená nit, která by všechna spojovala v jeden celek?

Ne, pokud si uvědomuji. Vlastně ano – opakovaně v polovině semestru zjišťujeme, že naše zadání je obtížnější, než jsme původně zamýšleli. Bojujeme s tím.

Jakým způsobem hledáte zadání pro studenty?

V horizontech našeho profesního života kam až oko dohlédne.

Vaše současné zadání se zabývá návrhem bytových domů ve Vršovicích. Jak jste s výběrem tohoto tématu zatím spokojen?

Ano, snad jen, že jsme opět trochu podcenili jeho obtížnost pro studenty 3. semestru.

V čem je hlavní problém?

V navržení společných podzemních garáží pro skupinu výškově samostatných domů v malém trojúhelníkovém bloku při velmi svažitém terénu.

Snažíte se při ateliérové výuce nějakým způsobem imitovat reálnou architektonickou praxi?

Ano, v rovině vstupů co nejvíc možno.

A jakým způsobem?

Nabízíme reálná zadání, komunikaci s investory, klienty, expozé přizvaných praktikujících specialistů, ale to jistě dělají všude, že?

S jakým zadáním v historii vašeho ateliéru jste byl nejvíce spokojen a proč?

Mou srdeční záležitostí byl dominikánský klášter pro jeho duchovní obsah a komplexitu.

Další aktivity

Probíhají v rámci semestru nějaké workshopy nebo výlety za architekturou?

Pokud možno. Považuji je za důležité, ale s jejich přípravou mohu pomoci jen radou. Jejich uskutečnění tedy závisí na tom, zda je v ateliéru přítomen organizačně schopný student s nadšením.

Jaké zajímavé výlety se Vám doposud podařilo uskutečnit? Kam byste rád se studenty v budoucnu vyrazil?

Švýcarsko, Berlín, Louny, Nové Dvory, Dánsko aj., s mladými každoroční Le Corbusier. Rád bych studentům ukázal Hamburg. Chybí ovšem ten student.

Máte v rámci vašeho akademického působení nějaké plány do budoucna?

Víte, mám řadu připomínek a výhrad k toku života na naší škole, jsem tu od (mé) nepaměti. Tu hlavní v radikální podobě vystihují slova Roberta Venturiho: "Jestliže se začnete zabývat věcmi, které souvisí s architekturou, nezbude vám čas na architekturu samu." Mé názory jsou však formovány se zorného úhlu asistenta, a těm se dosud ve škole moc informací ani pozornosti nedostávalo. Rád bych se octl blíž vedení školy a pokusil se své názory konfrontovat s ostatními, dobrat se více hledisek a argumentů a event. je uplatnit. S určitou zvědavostí očekávám, jak si bude vést nové představenstvo školy a jak se dál povede našemu ústavu a ateliéru. Teď se pokusím uspět ve volbách do senátu a připravit se k účasti v konkurzu na vedoucího ateliéru, bude-li vypsán. V ústavu bych ovšem rád zůstal.

Co byste popřál studentům?

Více času na soustředění, aby se dobrali toho podstatného a to je bavilo. A více času na všeobecné vzdělání - aby byli všeobecně vzdělaní :-)

Děkuji za rozhovor.

Akad. arch. Michal Šrámek - (*1955) Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze. Od roku 1991 má vlastní architektonickou kancelář. Je synem architektů Aleny Šrámkové a Jana Šrámka. Od roku 1998 vede školní ateliér společně s prof. Ladislavem Lábusem.

Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů a designérů.