Město a politika: České advokační plánování zespodu
V minulém díle jsme si ukázali, jak souvisí advokační plánování s politickými hodnotami socialismu. Byť u nás máme tendenci stále ještě socialistické plánování zaměňovat za direktivní totalitní plánování a vidět v něm hrozbu pro demokracii, ve skutečnosti má advokační plánování pramálo společného s totalitou a spíše demokracii prospívá. Advokační činnost, tedy hájení či prosazování určitých zájmů ve společnosti za účelem ovlivňování rozhodování o věcech veřejných, je znakem aktivního zájmu občanů o své prostředí, a je proto pro rozvíjení demokracie nesmírně důležitá a potřebná.
Jitka Molnárová , 5. 5. 2017
Hlavním cílem advokačních aktivit ve městě je skrze informování, vzdělávání, propagování nebo organizování setkání, diskusí či happeningů dávat hlas těm, jejichž zájmy a názory jsou v rozhodování o městě opomíjeny, zvyšovat šance běžných občanů se o plánovací procesy zajímat a zapojovat se do nich a usměrňovat názory politiků, kteří ve výsledku o městě rozhodují. Podívejme se na pár příkladů advokačního plánování, které česká města v posledních letech takto ovlivňují.
Jednou z velmi aktivních organizací, která se dlouhodobě věnuje advokační činnosti na území hlavního města, je spolek Auto*mat. Byť Auto*mat začínal jako iniciativa propagující městskou cyklistiku, s postupem času se spolek začal věnovat zlepšování kvality městského prostoru obecně. Dnes se Auto*mat zaměřuje na hodnocení efektivity dopravních projektů navrhovaných veřejnou správou (tunel Blanka), formulaci a propagaci alternativ dopravních řešení (Vize pro mobilitu a veřejný prostor Praha 2025, Městský okruh pro všechny), organizaci happeningů, které obyvatelům umožní okusit jiný způsob užívání veřejného prostoru (cyklojízdy, Zažít město jinak) a mimo jiné i neustálou osvětu o možnostech udržitelné mobility (Vzdělávání Auto*mat). Za více než deset let práce se Auto*mat stal významnou protiváhou skupin podporujících investice do motorové dopravy ve městě a hlasem občanů, kteří usilují o lidštější přístup k rozvoji města.
Dalším dobrým příkladem z menších měst je působení sdružení CBArchitektura, které léta působí pod heslem “pomáháme vytvářet podmínky pro vznik kvalitní architektury”. CBArchitektura, krom pravidelné propagace dobrých praktik ze světa architektury a plánování přes facebookový profil a blog, poukazuje na problémy městského plánování formou srozumitelných a graficky poutavých vizualizací dat týkajících se organizace veřejných soutěží, kritérií pro výběr nejlepšího návrhu, investic do veřejných zakázek, strategického a územního plánu i dat souvisejících s kvalitou veřejného prostoru ve městě či důsledků rozrůstání města do krajiny.
Stále častěji se u nás objevují architektonické kanceláře se svou vlastní “advokační pobočkou”, s níž se zasazují o prosazování určitého zájmu či směru při plánování měst. Jedním z ukázkových příkladů je kancelář UNIT architekti a jejich Centrum Kvality Bydlení, zaměřené na výzkum, vzdělávání a propagaci dobrých praktik v oblasti bydlení, a iniciativa Sídliště, jak dál?, propagující vize pro budoucnost českých sídlišť. Dalším inspirujícím příkladem je kancelář MOBA a jejich Centrum pro středoevropskou architekturu (CCEA), organizující významné soutěže (Kampus Albertov – Biocentrum, Globcentrum, Budoucnost centra Brna, radnice Prahy 7 atd.) nebo sympozia a akce ve veřejném prostoru zaměřené na aktivaci zanedbaných území s velkým rozvojovým potenciálem (Trať galerií Praha – Karlín – Viadukt, Sympozium metamorfózy viaduktů v evropských městech).
Aktivity Adama Gebriana či spolku KRUH, které motivují občany zajímat se o své okolí a podílet se na jeho vytváření, nebo například působení WPS Prague, poukazující na genderovou nevyváženost při rozhodování o městě, jsou bezpochyby dalšími příklady advokační činnosti na poli městského plánování. Konference spolku Člověk a prostor „Principy územního plánování evropských měst“ nebo festival re-site vytvářejí prostor pro vzdělávání a částečně i ovlivňování politiků skrze diskusi s tuzemskými a zahraničními odborníky, zároveň představují další z forem advokačního plánování zespodu. Za zmínku stojí i internetová platforma Lepší místo, která umožňuje běžným obyvatelům komunikovat se zástupci města a vznášet podněty na zlepšování konkrétních míst.
Dobrou zprávou je, že advokační plánování je u nás na vzestupu a těší se i odbornému uznání. Vítězství dvou dlouholetých propagátorů kvality městského prostoru Adama Gebriana a Marcely Steinbachové v posledních dvou ročnících Architekta/ky roku je toho dobrým důkazem. Nicméně ještě lepší zprávou je fakt, že advokační aktivity začaly mít vliv už i na působení veřejné správy. Svědčí o tom nárůst veřejných soutěží, nové zřizování pozic městských architektů/ek i větší otevřenost územně plánovacích orgánů naslouchat zástupcům odborné i občanské společnosti. A to je moc dobře, protože právě od toho tu advokační plánování je.
