Město a politika: Advokační plánování a socialismus
Advokační plánování, termín, který v 60. letech formuloval Paul Davidoff, vychází z předpokladu, že v městském rozvoji, stejně jako ve společnosti obecně, dochází ke střetu zájmů, které jsou často neslučitelné, a že tedy při plánování nelze vyhovět všem. Městský rozvoj je ze své podstaty vnímán jako souboj zájmů, který má vždy své vítěze a své poražené.
Jitka Molnárová , 31. 3. 2017
Advokační plánovač se proto, na rozdíl od plánovače demokratického, nesnaží zohledňovat názory všech, ale jen těch, na jejichž zájmech mu z nějakého důvodu záleží. V praxi advokační plánovači často hájí zájmy skupin, které jsou ve společnosti nějakým způsobem znevýhodněny, ať už socio-ekonomicky, genderově, věkově nebo etnicky, a které v běžných plánovacích procesech nebývají dostatečně zastoupeny.
Obdobný postoj zastávají i socialisté. Socialismus (nepleťme s totalitou) považuje znevýhodnění určitých skupin za příčinu konfliktů ve společnosti. Čím větší jsou rozdíly, tvrdí socialisté, tím větší přijdou konflikty. Socialismus, jenž je na ideálu rovnosti a mezilidské solidarity založen, si klade za cíl mírnit společenské a ekonomické rozdíly skrze pozdvihování ekonomicky slabších či jinak hendikepovaných skupin.
Stejně jako socialista i advokační plánovač spatřuje klíč k harmonickému soužití obyvatel ve městě v hájení cílů znevýhodněných obyvatel a v zaručení jejich rovnějšího postavení. Hlavním cílem advokačního plánovače je proto vyvažovat svou prací v procesu vyjednávání o městském rozvoji zájmy tradičně silnějších skupin (tj. vlastníků klíčových rozvojových pozemků, mužů, vysokoškoláků atd.). Postoj advokačního plánovače je tedy zcela vědomě politický.
V Čechách se advokačnímu plánování v poslední dekádě daří čím dál více a jako dobré příklady lze uvést bezpočet iniciativ. Právě jim bude věnován příští díl, který mimo jiné ukáže, že advokační plánování, založené na hodnotách socialismu, není nutně v rozporu s demokracií, tak jak by se v post-socialistické a totalitní zemi mohlo zdát. Naopak, demokratické prostředí často spíše podporuje.
_
Jitka Molnárová vystudovala architekturu a urbanismus na FA ČVUT a řízení metropolí a městské politiky na Institutu Politických Věd v Paříži. V současné době působí v Limě jako koodinátorka výzkumu udržitelných měst na Fakultě enviromentálních studií UCSUR. Je spoluzakladatelkou mezioborové kanceláře CONURB zabývající se problematikou sociálního bydlení, rozvoje slumů a udržitelným řízením správy měst.
