Martin Bursík: O fotovoltaice a výkupních cenách
Exkluzivní a nezvykle podrobný rozhovor s exministrem životního prostředí o situaci ve fotovoltaice, novém zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů a budoucnosti energetiky. Jaké výkupní ceny navrhuje? Které zdroje považuje za perspektivní?
Jan Morkes , 2. 12. 2011
Co byste udělal, kdybyste měl na starosti přípravu zákona o podporovaných zdrojích energie? Zachoval byste nějakým způsobem podporu fotovoltaiky v České republice?
Ten zákon ji vlastně ponechává, ale má dvě bariéry. Obsahuje národní akční plán obnovitelných zdrojů, kde fotovoltaika přečerpala kvóty, a také stanoví limit výkupní ceny na 4,5 Kč/kWh, což je pro střešní instalace v tuhle chvíli neekonomické.
Jak byste to tedy nastavil vy?
Zrušil bych 4,50 Kč/kWh, ponechal bych 6 korun a nechal na regulátorovi, aby nastavoval ceny adekvátně u všech technologií, a to tak, aby tam byla návratnost patnáct let pro všechny technologie. Aby se obory vyvíjely rovnoměrně.
Všechno je v nastavení parametrů a regulace, takže bych si určitě velmi ohlídal, aby to nastavení bylo opřeno o poctivé ekonomické kalkulace. Tohle se dá ověřit v sousedních zemích. V Rakousku se staví stejné technologie bioplynových stanic nebo vodních a větrných elektráren jako v České republice.
Jak hodnotíte celou situaci na trhu s fotovoltaikou? Proč došlo k nekontrolované výstavbě solárních elektráren a nikdo proti ní nezasáhl jako třeba v Německu?
Jsem přesvědčen, že to, co se stalo, nebyla náhoda a že to byla velmi chytře připravená kampaň. Už ve druhé polovině 2009 byl znatelný nárůst instalovaného výkonu solárních elektráren. Energetický regulační úřad vytváří měsíční zprávy o stavu energetiky a předložil do poslanecké sněmovny návrh změny zákona, kterým žádal drobnou úpravu, jež by umožnila snížit výkupní ceny pro fotovoltaiku adekvátně snížení investičních nákladů do fotovoltaické technologie. Tenhle návrh ležel v hospodářském výboru a nedostal se vůbec na program jednání, ministr Fischerovy vlády Tošovský s tím neudělal nic. K novele došlo s ročním zpožděním a právě ten rok je předmětem největší ztráty.
Proč podle vás došlo k tomuto zpoždění?
Největším investorem v tom roce byl ČEZ. Dokonce se v poslanecké sněmovně objevily dva pozměňovací návrhy, které by odložily platnost novely pro velké instalace. A byl to právě ČEZ, který měl starosti, že nestihne do 31. prosince 2009 elektrárny zprovoznit, a tak jsme mohli číst v novinách, jak technici za drsných zimních podmínek hrdinně připojili fotovoltaickou elektrárnu. Dozvěděli jsme se, že Energetický regulační úřad na Štědrý den vydal tuším 9 povolení připojení, prostě hrůza. Škody, které to udělalo obnovitelným zdrojům, jsou enormní. Už jsem jenom čekal, kdy začnou lidé přeskakovat ploty fotovoltaických elektráren a ty technologie rozbíjet.
Jak se díváte na obří solární parky, které se objevily na mnoha místech v zemi?
Více k tématu
Nelíbí se mi velké instalace fotovoltaických technologií na volné půdě. Víckrát jsem říkal, že by se podobně jako v Německu měly odlišit výkupní ceny, k čemuž došlo pozdě. Německo to vyřešilo chytře, protože umožnilo velké projekty pouze ve starých průmyslových areálech nebo podél dálnic. A v současnosti i tohle padlo a soustředí se na fasády a střechy domů.
Na druhou stranu, pokud podporujete obnovitelné zdroje, právě tyhle velké instalace zapříčinily, že fotovoltaika má alespoň 1% zastoupení v českém energetickém mixu. Bez velkých instalací by solární elektrárny na makroúrovni nebyly vidět.
Teď nevím přesně, kolik máme vesnic. Asi 8 a půl tisíce. A kolik z nich je energeticky soběstačných? Tři, nebo jedna? Vzato do důsledku není žádná z nich. Byl by problém vůbec vyčlenit elektrickou síť. Pokud se nějaká vesnice rozhodne a bude chtít od distribučních společností odkoupit elektrické dráty, bude to problém. Budou muset pravděpodobně budovat vlastní dráty, hrozně záleží na starostovi a místních lidech. Existuje tedy celá řada bariér.
Co je tedy podle vás největší překážka rozvoje obnovitelných zdrojů?
Vezměte si větrné elektrárny. V loňském roce se postavilo všeho všudy 6 větrných elektráren, tuším 12 MW instalovaného výkonu (podle údajů asociace jde o 5 elektráren, 22,7 MW – pozn. redakce). To je nic. A není za tím nezájem investorů. Těmi důvody jsou administrativní překážky, velmi zdlouhavé povolovací řízení, v mnoha případech neznalost technologie ze strany úředníků, boj s celou řadou mýtů a politické bariéry na úrovni krajů. Existují krajská usnesení, že jejich území není vhodné pro výstavbu větrných elektráren. Co je to za nesmysl? A to je jeden příklad. Mohl bych mluvit o bioplynu, biomase…
Dokončení rozhovoru najdete na stránkách www.nazeleno.cz.