Lauterbachovy parníky (a PV)

Jeho osudy i styl práce hodně připomínají další osobnost německého expresionismu Ericha Mendelsohna, kterého jsme si představili před týdnem. Henrich Lauterbach se narodil v roce 1893 v tehdy pruské Vratislavi (Breslau, dnes polská Wrocław). Původně studoval sochařství na tamní umělecké akademii, kde na něj výrazně zapůsobil jeden z čelných představitelů architektonického expresionismu Hans Poelzig. Na první setkání později Lauterbach vzpomíná: "Bylo mi čtrnáct let, když nás navštívil Poelzig. Když s mým otcem projednával plány domu, seděl jsem u nich mlčky. Návrhy mne nesmírně zajímaly a tento neobyčejný člověk mne doslova fascinoval. Toto setkání bylo pro mne z mnoha hledisek osudové. Zanedlouho jsem Poelziga navštívil a sdělil mu, že se chci stát architektem…" Později se s ním znovu sešel v Berlíně, mezitím však ještě vystudoval architekturu na technice v Darmstadtu a v Drážďanech, kde byl žákem Martina Dülfera.

Lauterbach se stal v roce 1923 členem německého Werkbundu a později vedl jeho vratislavskou pobočku. Po mimořádném ohlasu vzniku první tzv. výstavní kolonie rodinných a řadových domů ve Stuttgartu v roce 1927, pořádanou Werkbundem, prosadil konání obdobné akce také ve Vratislavi o dva roky později (mezitím Svaz československého díla uspořádal menší akci zvanou Nový dům v Brně v rámci pořádání velkolepé Výstavy soudobé kultury 1928). Vratislavská výstava nesla jméno Wohnungs und Werkraumausstellung, zkráceně Wu-WA. Na projektech jednotlivých staveb se podílela řada předních projektantů, domy byly zařízeny moderním funkcionalistickým nábytkem a lidé si je mohli prohlédnout a v případě zájmu zakoupit nebo kontaktovat jednotlivé architekty. Smyslem samozřejmě bylo prosadit moderní formy bydlení dle zásad švýcarského architekta a teoretika Le Corbusiera a projektantů z okruhu německé avantgardní školy Bauhaus Hannese Meyera, Waltera Gropia nebo Ludwiga Miese van der Rohe. Ti se také osobně podíleli na projektu stuttgartské kolonie. Ve Vratislavi se nesešla tak hvězdná sestava, ale jména jako Lauterbach, Adolf Rading a zejména Hans Scharoun patří rovněž k prominentním. Zejména Scharounovy a Lauterbachovy stavby patřily ke skvělým ukázkám organické architektury, pro niž jsou typické zakřivené plochy a proudnicové tvary, proto se jí taky někdy říká nautická. Kolonie bohužel byla z části zničena během druhé světové války a dnes není v dobrém stavu. Milovníkům moderní architektury ji však doporučuji, jen prohlídka Scharounova objektu je mimořádným zážitkem. Ze čtyř Lauterbachových staveb vynikal dům č. 35 – přízemní stavba s organicky tvarovaným obývacím pokojem, na jehož střeše je sluneční terasa.

Výstavu Wu-WA v roce 1929 navštívil také obchodník s jabloneckou bižutérií Zdeněk Hásek. Moderní stavby na něj udělaly velký dojem a tak oslovil Lauterbacha. Ten Háskovi navrhl vilu v krásné poloze na svahu nad jabloneckou přehradní nádrží s výhledem na Ještěd. Dům postavený na půdorysu písmene "L" je částečně vyzdvižen nad terén a toto křídlo s obývacím pokojem je půlválcově zakončeno, přičemž kolem jeho tělesa probíhá terasa. Výsledkem je působivá kompozice bílých hmot. Jak připomíná teoretik architektury Vladimír Šlapeta, rovněž vnitřní uspořádání prostorů je mimořádným zážitkem a prozrazuje Poelzigův vliv. Dům byl na počátku třicátých let s úspěchem publikován v zahraničí, objevil se i v publikaci The Modern House, která vyšla v Londýně v roce 1934. Háskův dům zaujal i jabloneckého lékaře Friedricha Schmelowského, který si o rok později nechal Lauterbachem navrhnout další nevšední vilu. O té jsem psal podrobněji na tomto místě zde. Ve Vratislavi projektoval Lauterbach další stavby, později působil jako architekt a pedagog ve Stuttgartu, Kasselu a Berlíně. Zemřel v roce 1973 v Biberachu.

Výstava v Galerii J. Fragnera byla připravena polskými badateli z Muzea architektury ve Vratislavi, kteří - jak sami přiznali – teprve s velkým časovým odstupem studují odkaz německých tvůrců. Kromě dobových fotografií mohou návštěvníci vidět řadu modelů i dokumentární film ze série Šumná města, věnovaný Jablonci. K dispozici je brožurka v češtině a výpravný polský katalog. 6. března se v prostorách galerie uskuteční přednáška prof. Šlapety, který se kdysi s Lauterbachem osobně setkal (jeho otec a strýc Lubomír a Čestmír Šlapetové byli absolventy vratislavské akademie a rovněž představitelé organické architektury). Výstava potrvá do 16. března.

Foto GJF

Na závěr ještě pozvánka na první – předjarní – Psí vycházku. Lidé se ptají, zda nemůžeme přejít železniční most, o němž jsem tu nedávno psal (viz zde). Tak ano – pokusíme se o to v sobotu 8. března. Sraz v 10 hodin na nároží Lidické ulice a Hořejšího nábřeží, kde navážeme na podzimní vycházku po smíchovském břehu.