Laserové centrum v Dolních Břežanech

Jedno z nejvýznamnějších supermoderních vědeckých center ELI (Extreme Light Infrastructure Beamlines), v němž začne příští rok pracovat nejvýkonnější laser na světě, vzniká v obci Dolní Břežany nedaleko jižních hranic hlavního města, leží tedy již ve Středočeském kraji. Obec je známá především tím, že se na jejím území nachází keltské oppidum.

Dolní Břežany procházejí v posledních letech výraznou proměnou. Vzniklo příjemné nové centrum včetně náměstí, byly opraveny významné budovy a potěší i pohled na romantický rybník přímo uprostřed obce. Nechybějí ani moderní plastiky. Na opravu ještě čeká renesanční zámek, který byl v restituci vrácen římskokatolické církvi. To vše překvapí v oblasti, kde se dodnes nacházejí polorozpadlé obce s ruinami velkostatků nebo další, kde sice vznikla v devadesátých letech nová výstavba satelitních městeček, ale často dle nepromyšlených a předimenzovaných plánů. Dolní Břežany oproti tomu působí příjemně, což svědčí o tom, že lidé na radnici jsou na svém místě.

Umístit do tohoto území obří výzkumný areál není samozřejmě jednoduché, i když se nachází v dříve zdevastovaném brownfieldu. Pracovat sem přicházejí noví lidé, je třeba dobře vyřešit dopravu, služby a pokusit se integrovat nové obyvatele, což bývá někdy velký problém. Každopádně působí architektura nové dominanty přívětivě.

Projekt vznikal ve slavném britském studiu Bogle Architects, které má dnes filiálky v několika zemích, kromě Londýna také v Hongkongu a v Praze. Ateliér Bogle se v britské metropoli proslavil např. stavbou známé „Okurky“ (ve spolupráci s Normanem Fosterem; viz Orientace 8. srpna 2015) nebo mrakodrapu, v jehož horní partii jsou umístěny tři obří větrníky. Dnes projektuje v mnoha zemích.

Areál ELI klade samozřejmě zcela mimořádné nároky na dokonalost provedení, perfektní materiály a zpracování. Cílem je bezkolizní provoz a bezpečnost. Současně musí být navržen tak, aby nepůsobil jako pevnost, aby se v něm dobře a zdravě pracovalo. Skloubit to vše dohromady není snadné. Stavba se skládá ze sedmi částí – kancelářské budovy, polyfunkční budovy s kavárnou, přednáškovým sálem a knihovnou, dále vstupního atria, laboratoří, laserové budovy, objektu technologie chlazení a hospodářství technických plynů.

Jen budova pro laserové technologie se rozkládá na ploše větší, než je velikost fotbalového hřiště. Podle projektantů se koncepčním přístupem k projektu od jeho počátku podařilo rozčlenit rozsáhlý stavební program tak, aby bylo možné měřítko stavby co nejlépe přizpůsobit jejímu okolí. V návaznosti na tuto základní myšlenku je každá z budov pojata originálně a opatřena fasádou z jiného materiálu. Sjednocujícím prvkem naopak zůstává bílá konstrukce z oceli a hliníku, která uspořádáním stínicích lamel pozitivně ovlivňuje vnitřní prostředí stavby a zároveň vizuálně odkazuje ke krátkým přímým laserovým pulsům probíhajícím uvnitř. Dodávám, že tento prvek skutečně působí lehce a vyvažuje mohutné partie stavby.

Hlavním vstupem do centra ELI je vysoké prosklené atrium otevřené pro veřejnost. Jedná se o reprezentativní komunikační prostor, na který navazuje kancelářská budova a polyfunkční budova. Uvnitř obou objektů jsou umístěna menší vnitřní atria sloužící k sociální interakci zaměstnanců a návštěvníků, která přinášejí do interiéru dostatek přirozeného světla a přispívají tak k úspoře elektrické energie.

Projekční práce byly zahájeny ve druhé polovině roku 2009. Příprava území probíhala od podzimu 2012 a celý areál byl zkolaudován v prosinci 2015. Stavba byla financována z 85% z prostředků operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, z 15% z rozpočtu Ministerstva školství.

Nad projektem areálu ELI člověka napadá, že dnešní špičkové stavebnictví představuje konglomerát nejmodernějších vědeckých a technických poznatků a že podobné areály nemají svou komplikovaností daleko k computerovým nebo kosmickým technologiím. Přitom na tento obor se často hledí u nás s despektem a prosadit takové stavby trvá mnohdy neúměrně dlouho. To znamená zbytečné ztráty, které by si vyspělý stát neměl dovolit.

Hrdí můžeme být nejen na špičkové strojírenské výrobky, jako jsou počítače, nanotechnologie, automobily nebo letadla, ale také na sofistikované stavby, v nichž navíc pracují vědci z mnoha zemí. Pokud se je úspěšně podaří integrovat do dané lokality, je to malé vítězství.

Investor: Fyzikální ústav AV Projektant: Bogle Architects Generální dodavatel: Sdružení MVO Celk. náklady: 1 650 mil. Kč

A na závěr ještě pozvánka na Psí vycházku na ostrov Štvanice v Holešovicích. Sraz v sobotu 3. 12. v 10 hodin na stanici metra a tramvaje Vltavská.