Labyrint pravěkých solných dolů v Polsku láká po rekonstrukci na mystickou atmosféru
Solný důl Wieliczka (Vělička), jenž bývá označován též jako Polské bílé zlato, funguje už po více než 5 tisíc let. Kamenná sůl se zde již sice netěží, zrekonstruované prostory však mají co nabídnout. Mystické komnaty, léčivé lázně či podzemní bungee jumping přilákají ročně téměř 2 miliony turistů.
Tereza Staňková , 28. 7. 2022
Dle archeologů sahá historie solných dolů až do mladší doby kamenné, kdy zde místní obyvatelé pomocí žáru z ohně odpařovali sůl z povrchových pramenů. Díky postupnému hloubení byla brzy objevena i první kamenná sůl. Právě sůl se stala neocenitelnou národní komoditou a během 13. století bylo Polsko největším producentem soli v Evropě. Rozmach těžby zapříčinil, že se v průběhu následujících století v dolech vybudovala unikátní infrastruktura s přístřešky pro horníky, společnou jídelnou a dalším zařízením. Horníci tak pod zemí trávili většinu svého života.
Zlomovým okamžikem se pro doly stalo období po 2. světové válce. Přání zachovat zdejší historickou a kulturní hodnotu zvítězilo nad ziskem z vytěžené soli. V době, kdy měl důl již 9 úrovní o 327 metrech pod zemí, se nadobro přestalo hloubit. V roce 1978 zapsalo UNESCO lokalitu na svůj seznam kulturního dědictví a o necelých 20 let později se ukončila poslední probíhající těžba. Na řadu přišly modernizační práce, restaurování dřevěných podpěr a cihelných ostění, zabezpečení střech a celkového chodu solných dolů.
Konverze areálu otevírá návštěvníkům rozsáhlý labyrint komnat, chodeb a podzemních jezírek. Ale to není zdaleka vše. Naleznete zde fungující léčivé lázně, restauraci či sportovní hřiště. V největší kapli se opakovaně konají svatby. Při prohlídce na vás čeká 2,5 kilometru dlouhá trasa do hloubky 64 metrů. Do podzemí je zabudován také bezbariérový vstup. Dohromady jsou návštěvníkovi zpřístupněna přibližně 2 procenta celkové podzemní sítě. Ve skutečnosti měří labyrint mimořádných 259 kilometrů.
Prohlídková trasa odhaluje pradávné komnaty ve zbrusu nové podobě. Stěny a stropy sice byly zachovány ve své přirozenosti, doplnily je však dřevěné podlahy a vznešené křišťálové lustry. Kaple svaté Kingy, v jejíchž útrobách kdysi horníci vytesali mnoho soch a reliéfů, rovněž stojí za zmínku. O historii solných dolů a o místech, která nejsou běžně přístupná veřejnosti, se můžete dozvědět v komnatě, v níž bylo vybudováno podzemní kino.
Při návštěvě dolů je dobré myslet na to, že se zde teplota vzduchu pohybuje kolem 15 stupňů. Podzemní mikroklima má příznivé účinky na lidské zdraví a není divu, že jsou zde vybudovány solné lázně. Každý rok sem za léčivými účinky jezdí lidé s chronickými respiračními onemocněními. „Čistota vzduchu, jeho chemické složení, vlhkost – všechny tyto prvky usnadňují proces rehabilitace,“ vysvětluje Katarzyna Rys, ředitelka lázní. Do lázní se v poslední době uchýlilo také mnoho lidí s přetrvávajícími následky po nákaze onemocněním COVID-19.
Třešničkou na dortu se stává 36 metrů vysoká komora, jejíž prostory byly proměněny na první podzemní bungee jumping. Naskýtá se zde dokonce možnost proletět se horkovzdušným balonem. Adrenalin si však můžete užít i v podobě závěrečné cesty starým výtahem, která se celá odehrává potmě.
