Kontroverzní „starchitekt“ Frank Gehry slaví 90. narozeniny

Kanadsko-americký architekt se židovským původem Frank Gehry se narodil 28. února 1929 v Torontu. Po třicítce založil svou architektonickou kancelář v Los Angeles, kde má své hlavní pracoviště dodnes. Jméno Frank Gehry přitom není architektovo původní – změnil si jej z Ephraima Owena Goldberga na doporučení své první ženy, aby se vyhnul potenciálnímu antisemitismu. Příjmení Gehry si přitom vybral sám, a to kvůli vizuální podobnosti se svým rodným příjmením (obě jména začínají a končí písmenem se smyčkou pod řádkem, v jejich středu pak dominuje vertikála).

Důraz na vizuální stránku je pro Gehryho dílo charakteristická. Zároveň se ale stává předmětem kritiky jeho tvorby, které bývá vytýkána přílišná monumentalita, nesoulad mezi funkcí a formou i vysoká finanční náročnost realizace. Díky svým prestižním projektům po celém světě také získal „nálepku“ starchitect(spojením anglických slov „star“ a „architect“), nutno dodat že společně s dalšími architekty, jako je například Rem Koolhaas, Zaha Hadid, Daniel Libeskind a mnoho dalších.

Pravděpodobně první realizací, na které Gehry plně uplatnil své dekonstruktivistické tendence, byl jeho vlastní rodinný dům v Santa Monice z roku 1978, ve kterém bydlel donedávna. Už na konci 80. let obdržel nejprestižnější ocenění, jaké architekt za své dílo může získat – Pritzkerovu cenu. Stalo se tak celých 10 let před dokončením Gehryho nejslavnější budovy vůbec – Guggenheimova muzea v Bilbau. Význam projektu byl tak velký, že se brzy ustálil běžně používaný pojem „Bilbao efekt“.

Muzeum Gehry dokončil roku 1997 a následně se stal pravou celebritou světového formátu. Pomohl tomu jednoznačně celovečerní dokument Skici Franka Gehryho, který roku 2005 natočil slavný americký režisér a filmový producent Sydney Pollack. Nabytá sláva se dobře doplňovala s Gehryho výřečností a bezprostředností. Rád se stýká s celebritami (společné fotky s nimi zdobí jeho ateliér) a užívá si pozornosti, o kterou v Los Angeles není nouze.

Frank Gehry stále aktivně pracuje. Na stole jeho kanceláře aktuálně leží například projekty mrakodrapů do rodného Toronta, galerie ve francouzském městě Arles (právě se dokončuje) anebo Guggenheimovo muzeum v Abú Zabí. Pro The Guardianpřed pár dny prohlásil: „Miluji práci. Miluji nalézání řešení. Miluji interakci s klientem – myslím, že jde o sázku 50:50. Miluji to, že děláme to, co děláme a jsme schopni dodržet finanční rozpočet, čemuž nikdo nevěří, ale je to pravda.“