Kompletně zrekonstruovaný Loosův interiér v Plzni

„Adolf Loos je výraznou osobností moderní architektury a Plzeň měla to velké štěstí, že nejvíce úprav bytových interiérů vzniklo právě tady. Co do počtu unikátních prostor může dokonce soupeřit s Vídní. Loosovy interiéry jsou jedním z plzeňských klenotů, jímž budeme v roce 2015 přesvědčovat Evropu, že jsme hlavním městem kultury,“ sděluje primátor Martin Baxa.

Zpřístupnění unikátních interiérů navržených jedním z velikánů moderní architektury Adolfem Loosem řadí společnost Plzeň 2015 ke klíčovým projektům v programu Evropské hlavní město kultury 2015. „Plzeňské Loosovy interiéry zůstávaly dlouhou řadu let nepovšimnuty odbornou i kulturní veřejností. Velmi nás těší, že se nyní první z nich otevírá i pro jiné využití než jen k prohlídkám. Plánujeme sem umístit řadu akcí, v květnu to bude například Noc literatury, kterou pořádáme ve spolupráci s Českými centry letos v Plzni vůbec poprvé. Podobně zaměřených i dalších událostí bude přibývat a já pevně doufám, že se v průběhu příštího roku bude veřejnost moci podívat i do ostatních interiérů. Z reakcí našich zahraničních kolegů, cestovních kanceláří i novinářů je jasné, že se z návštěvy Loosových interiérů v Plzni může stát velmi zajímavá turistická destinace. Věřím, že k tomu budeme moci s projektem Plzeň 2015 přispět ve spolupráci s vlastníky a provozovateli jednotlivých interiérů,“ nastiňuje programový ředitel Jiří Sulženko.

Náročná a nákladná oprava jídelny a obývacího pokoje na adrese Klatovská 12 byla realizována na základě projektové dokumentace vypracované týmem vedeným architektem Václavem Girsou, profesorem, který působí na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze. „K dispozici jsme měli fotografie interiéru a podle nich vznikaly jednotlivé kusy nábytku. Stejně tak jsme využili konzultací s profesorem Girsou,“ uvádí Jan Setikovský ze Správy veřejného statku města Plzně. Výrobu vnitřního vybavení odborně zajistil Vladimír Bok.

Historické fotografie, z nichž se vycházelo, pocházejí z Loosova soukromého archivu, jenž je uložen ve vídeňské galerii Albertina. „Jako vzor při výrobě replik také posloužila originální historická křesla a židle. Zapůjčil nám je vlastník dalšího plzeňského Loosova interiéru Michal Brummel. Díky společnému úsilí mnoha lidí se povedlo zrekonstruovat obě místnosti v dokonale přesné podobě,“ konstatuje Karel Zoch z odboru památkové péče magistrátu.

V letošním roce opravený interiér v domě na Klatovské 12 navrhl Adolf Loos v roce 1928 pro rodinu lékaře Josefa Vogla. „Zajímavostí je, že se nejednalo o první architektův interiér v tomto místě. Už v roce 1908 navrhl Loos zařízení bytu pro předchozí nájemce, rodinu průmyslníka Otto Becka, s jehož dcerou Klárou se později oženil,“ připomíná Karel Zoch. Beckovi v něm bydleli do poloviny 20. let minulého století, kdy se přestěhovali na náměstí Míru 2. „Celý interiér tehdy rozebrali a za Loosovy asistence instalovali v novém bydlišti,“ doplňuje Zoch.

O 20 let později získal Loos novou zakázku do stejného prostoru od doktora Vogela. Interiér byl zcela odlišný od předchozího. „Adolf Loos si při tomto návrhu práci nijak neulehčil, což je obdivuhodné,“ podotýká Karel Zoch. Loos tehdy navrhl vybavení nejen celého bytu, tedy jídelnu, obývací pokoj, ložnici a dětský pokoj, ale i ordinaci a rentgenové pracoviště doktora Vogela.

Repliky nábytku do části bytu na Klatovské třídě 12, zrekonstruovaného před deseti lety, pořídilo město za necelé dva miliony korun. Ve druhé polovině června by měla být dokončena rekonstrukce dalšího bytu na adrese Bendova 10. Zahrnuje rehabilitaci prostor jídelny, obývacího pokoje a ložnice s Loosovými interiéry, ale i ostatních částí. Objekt nabídne zázemí pro komorní kulturní a společenské akce, stejně tak jako prostory na Klatovské 12.

Majitelé bytu Voglovi byli Židé. Proto jim po německé okupaci hrozilo pronásledování a smrt v koncentračním táboře. Nakonec se jim před nacisty podařilo uprchnout a dále žili v Kanadě. V domě zřídili Němci Úřad práce. Jako administrativní budova byla využívána i v období socialismu, kdy zde sídlil bytový podnik. Dnes je sídlem Správy veřejného statku města Plzně.

Na záchraně Loosova interiéru na Klatovské 12 měla velký podíl historička umění Věra Běhalová. Koncem 60. let 20. století prosadila, aby byl zaevidován jako kulturní památka.