Katedrála Notre-Dame po požáru. Střecha s věží lehly popelem, při obnově mohou pomoci laserové skeny

Požár zachvátil jednu z největších pařížských dominant 15. dubna okolo 17:50. Oheň vypukl na střeše, odkud se díky masivní, několik set let staré konstrukci ze dřeva a olova rychle přesouval do dalších částí katedrály. Zanedlouho došlo ke zhroucení tzv. sanktusníku, štíhlé dřevěné věži nad středem budovy, která pochází z 19. století.

Příčina požáru není zatím potvrzena, s největší pravděpodobností se ale týká prací spojených s celkovou rekonstrukcí katedrály. K té se přistoupilo vzhledem k viditelným prasklinám kamenů v některých částech svatostánku, které vyvolávaly obavy z nestability celé konstrukce. 

Práci hasičů komplikovala především již zmíněná konstrukce z vyschlého dřeva a olova, velké otevřené vnitřní prostory, těžko přístupná střecha i nepřítomnost pasivních protipožárních systémů, které by zabránily rozšiřování plamenů. Na celém zásahu proto pracovalo okolo pěti set hasičů celých devět hodin. Oheň se naštěstí nedostal až k hlavním věžím se zvony v průčelí gotické katedrály.

Škody se pochopitelně podepsaly také na interiéru. Nejcennější historické artefakty jako trnovou korunu nebo roucho svatého Ludvíka se ovšem podařilo z hořící budovy odnést při záchranné misi. Při obnově celé katedrály by pak mohly výrazně přispět přesné laserové skeny budovy od historika umění Andrew Tallona, které mapují celou konstrukci budovy.

Požár osm století staré katedrály vyvolal vlnu solidarity. Ihned se proto začalo mluvit o obnově budovy, na kterou přislíbili poskytnout peníze jednotlivci i samosprávy. Největší příspěvek ve výši dvě stě milionů eur přislíbil nejbohatší Francouz a majitel koncernu LVMH Bernard Arnault, polovinu této částky pak nabídla známá Pinaultova rodina. Starostka Paříže Anne Hidalgová pak oznámila otevření městských fondů i svolání konference pro dárce. Prezident Emmanuel Macron pak sdělil, že zorganizuje mezinárodní sbírku.