Jsou dřevěné výškové budovy písní budoucnosti?

Člen královského architektonického institutu má se dřevem rozhodně velké plány. Při přednášce konané na Ministerstvu zemědělství přesvědčoval o budoucnosti využívání tohoto materiálu a spoustu lidí pravděpodobně i přesvědčil.

V úvodu představil sebe a svou kancelář – PLP Architects – a všechny do jejich otevřené kanceláře pozval. Jejich práce by prý neměla smysl bez diskutování a debatování s lidmi, což je také důvod, proč do Česka přijel.

Prvním důvodem, proč nám můžou dřevěné výškové budovy pomoci, je podle Flanagana růst populace. „Každých třináct vteřin se narodí nový člověk, města budou muset být urbanizována. Budeme se muset soustředit na to, aby bylo město otevřené, příjemné,“ vysvětluje Flanagan. Většina lidí žije ve městě už dnes a tento trend bude stále růst, v roce 2050 by měla být populace ve městech dokonce dvojnásobná. S tím je prostě třeba počítat.

Dalším ze současných problémů je znečišťování ovzduší oxid uhličitý. K tomu podle Flanagana přispívají i betonové budovy. Ve srovnání s užitím dřevěných materiálů se jedná o naprosto propastný rozdíl v produkci emisí, u dřevěných budov je totiž procento podílející se na znečišťování ovzduší téměř nulové. Jestli jsou takové budovy dostatečně odolné vůči ostatním vlivům nebo požáru uvnitř, je jinou otázkou, ale i to je podle britského architekta řešitelný problém. S Univerzitou v Cambridge, se kterou na projektech dřevěných výškových budov PLP Architekti spolupracují, testují odolnost dřeva ve Spojených státech a snaží se vyvinout takové, které obstojí.

„Navíc dřevo je krásný materiál, šetří i čas. Jeden z důvodů, proč používat dřevo, je jeho různorodost. Musíte rozumět různý typům, druhům dřeva, každé je jiné. Navíc je to ekologičtější, vyroste vám v přírodě znova,“ vyjmenovává Flanagan. Na otázku, zda taková budova může vydržet, odpovídá celkem logicky. „Staré kostely a budovy parlamentu o své části ze dřeva dodnes nepřišly,“ usmívá se Flanagan.

Zájem o výstavbu budov zcela ze dřeva roste z pochopitelných důvodů. Jde o obnovitelný zdroj, neznečišťuje prostředí, je lehké. Konstrukce vysoké budovy z dřevěných částí je ve výsledku snazší než konstrukce té betonové. „Hlavní myšlenka takového návrhu je využití nového materiálu. Mohla by to být cesta k úplně novému využití přírody,“ osvětluje záměr Flanagan. Výškové dřevěné budovy často ale podléhají zákonným restrikcím, vysoké budovy ze dřeva jsou tak spíše výjimkou. Zatím nejvyšší budovou ze dřeva je 14 patrový dům v norském Bergenu. Existují také tzv. hybridy, které mají základ z betonu, ty mají obvykle i více pater než zmíněných 14. Takové se dají najít například v Kanadě.

Přesvědčit tak svět o budoucnosti a výhodách dřeva je běh na delší trať. Projekt dřevěné Oakwood Timber Tower sice realizovatelný je, kdy se ale opravu postaví, to se ještě neví. Ale jiné dřevěné budovy již stojí – např. tzv. hybridy, které mají betonový skelet, zatímco zbytek stavby je dřevěný. Výstavbě výškových dřevěných staveb však často brání zákonná omezení – tedy kolik pater může daná budova mít.

Prezentace v sále Ministerstva zemědělství však dávala naději, že dřevěné výškové budovy, které by šetřily životní prostředí a také více lahodily oku, jsou možná cestou budoucnosti. Navíc, jak říkal Kevin Flanagan: „Jazyk architektury je dnes bez inspirace, je těžké milovat budovu, když vypadá jako betonová krabice. Architekt musí vyzdvihnout ty dobré věci o dřevu a vyzvednout je externě, takové budovy jsou o něčem jiném.“