Jan Bočan odpovídá na otázky studentů

1/ Jaký je nejožehavější problém na Fakultě architektury a jak byste ho v případě zvolení řešil?

Škola je rozpadlá na jednotlivce a drobné skupinky, které spolu vzájemně nekomunikují. Rozptyl je od naprostého nezájmu až po nehorázný populismus. Toto se týká jak studentů tak pedagogů. Chybí konsenzus názoru na to co je vlastně výuka architektury a čím se liší studium na vysoké škole od výuky na střední škole. Od tohoto se odvíjí i vztah studentů a pedagogů. Osobně na to reaguji tím, že kolem sebe vytvářím pracovní tým pedagogů a studentů, kteří spolu bez ohledu na okolní ovzduší pracují s chutí a zápalem. Tento tým se neustále rozšiřuje a v tomto duchu chci pokračovat i v případě mého zvolení. Takovýto přístup chci přenést na celou školu.

2/ Jaké bude pod Vaším vedením složení vědeckoumělecké rady a jakými nejbližšími spolupracovníky se hodláte obklopit?

Vědeckoumělecká rada je nejdůležitější orgán, o který se děkan opírá a společně s ním vytváří charakter školy a určuje priority výuky. Do výkonných funkcí školy, bych rád angažoval prof. Vladimíra Šlapetu, doc. Miloše Pavlíka, doc. Antonína Pokorného a architekta Michala Šrámka. Ve vědecké radě bych rád viděl prof. Jiřičnou, prof. Šrámkovou, prof. Šlapetu, prof. Přikryla, prof. Suchomela, prof. Lábuse, prof. Kibice, arch. Kouckého, arch. Sedláka, arch. Pleskota, doc. Kotalíka.Rada by měla vzájemně spolupracovat a otevřít se i dalším osobnostem, které by měly v první řadě zájem aktivně v ní pracovat a neznamenalo by to pro ně jen formální funkci.

3/ Jaké kroky hodláte podniknout pro přiblížení se standardům EU a jak si představujete spolupráci naší školy se zahraničím?

Jako děkan budu podporovat osobní iniciativy každého pedagoga i studenta, které budou směřovat ke spolupráci s ostatními školami v Evropě i ve světě. Chci inicioval pravidelné semestrální hostování zahraničních architektů, a počítat s tím v rozpočtu fakulty, popřípadě zajistit finanční krytí granty. Během magisterského studia by většina studentů měla absolvovat výměnné stáže v zahraničí, čehož by se mělo dosáhnout osobními kontakty mezi našimi a zahraničními profesory. Tato aktivita by měla být oboustranná.Již druhý rok spolupracuje můj školní atelier s atelierem prof. Szyszkovitze z university Braunsweigu. Naše spolupráce a setkání měla za výsledek 45 diplomních projektů německých kolegů situovaných na nábřeží do Prahy. V našem atelieru jsme řešili stejné téma a posléze jsme si vyměnili publikace a mohli tak porovnat výsledky, spolupráce pokračuje i nadále. Spolupracuji se školou architektury ve Stockholmu, kde jsem měl přednášku o své práci a práci mého ateliéru. Při té příležitosti jsme vystavovali v českém kulturním centru ve Stockholmu. Tato akce byla natolik úspěšná, že mě švédská ambasáda pozvala přednášet na zahájení dnů švédské architektury v Praze na jaře letošního roku. Předpokládá se podobná akce ze švédské strany v Praze příští jaro.V současné době je v jednání úvaha o založení školního atelieru polytechnické školy v Gruzii ve Tbilisi. Jehož bych měl být garantem.Někteří pedagogové naší školy zpracovali obsáhlé materiály o standardech evropských škol architektury. Tyto je potřeba vyhodnotit a poučit se z nich, sledovat vývoj v nich a neobjevovat objevené.

4 / Jak dlouho působíte na FA a jaký byl dle Vašeho názoru Váš největší přínos pro studenty?

Na fakultě působím od roku 1997 jako vedoucí ateliéru od roku 1999 jako vedoucí ústavu navrhování. Po celou dobu mého působení na škole byl můj atelier vždy nominován mezi nejlepšími ateliery školy v soutěži Olověný Dušan. Dva z nich jsme nakonec získali a jedno zelené tričko. V každém ročníku soutěže o nejlepší diplomní projekty škol architektury v České republice, který pořádá komora architektů se moji studenti pravidelně objevují mezi prvními šesti (2x1.cena, 1x2.cena, 1x4.cena, 1x5.cena). Vzrůstající zájem o studium v mém atelieru a to i u doktorandských studentů, ve kterých připravuji budoucí mladé pedagogy, mě utvrzuje o správnosti nastoupené cesty.Především studentům nelžu!

5/ Jste spokojen s dosavadním studijním plánem ? Jaké by podle Vás mělo být zastoupení jednotlivých složek /exaktní, teoretická, výtvarná a kreativní/ v náplni studia?

Studijní plán mě nepřesvědčuje o tom, že je v pořádku. Potvrzují to i mé zkušenosti z německé a švédské university. Chtěl bych posílit ateliérovou výuku na úkor seminárních prací a zároveň posílit přednášky jako teoretickou přípravu pro ateliérovou tvorbu. Budu se snažit získat co největší počet kvalitních praktikujících architektů na místa vedoucích atelierů.Tato otázka úzce souvisí s první otázkou a její řešení musí vycházet ze všeobecného konsenzu, děkan není diktátorem. Jan Bočan 15.11.2002