Jaký byl BIM DAY 2015? – 1. část
Ve čtvrtek 15. října se na půdě Národní technické knihovny v Praze konal již pátý ročník mezinárodní konference BIM DAY 2015 s podtitulem BIM ve stavebnictví: Revoluce nebo evoluce?
Karolína Řeháčková , 23. 10. 2015
Tento podtitul výstižně značí to, že stavebnictví potřebuje na cestě k BIM projít vícero postupnými inovačními cykly. Jak říká Petr Vaněk, předseda Odborné rady pro BIM: “Na změny související se zavedením BIM (zejména do veřejných investic) se bude nutné dobře připravit. I proto jsem rád, že se konferenci zúčastnila celá řada zahraničních řečníků, kteří nám přiblížili zavádění této metodiky v jednotlivých státech EU a jsou pro nás inspirací.“
Dopolední přednáškový blok byl rozdělen do dvou částí s podtituly: BIM jako prostředek inovace ve stavebnictví a BIM pro pozemní stavby. V odpoledním bloku pak následovala plenární část věnovaná BIM pro dopravní stavby. Tradičně populární částí byly panelové diskuze, kde si účastníci mohli vybrat podle svých zájmů z několika paralelních sekcí (BIM v projekční praxi, BIM při řízení průběhu stavby, BIM při správě majetku, BIM pro dopravní stavby). Příjemným zakončením plodného dne byla pak večerní Open BEER party.
BIM – základní stavební kámen
Prvním přispěvatelem dopoledního bloku byl Petr Matyáš ze společnosti di5architekti, kde posledních šest let již všechny projekty plně zpracovávají v metodice BIM, a to včetně všech specialistů. Petr Matyáš rozebral nejen své zkušenosti s projekcí, ale zmínil i problematiku zavedení BIM do legislativy a potřebu podpory této metodiky vládou a jejími usneseními. Ve svém příspěvku uvedl, že BIM je nejen základním kamenem přípravy staveb, ale nejvíce by z uplatnění této metodiky měla profitovat správa budov a kompletní facility management. Ve svém příspěvku si Petr Matyáš také dovolil vznést kritiku současného procesu udělování stavebních povolení, jenž je mnohdy až letitou záležitostí. I zde by mohla být metodika BIM díky centrálnímu sdílení informací velkým přínosem pro všechny účastníky stavebního řízení. Svůj příspěvek zakončil Petr Matyáš slovy: „BIM nám dává šanci, abychom včas učinili správná rozhodnutí.“
BIM požadavky a tvorba hodnot
Søren Spile ve svém příspěvku seznámil účastníky konference s vládními nařízeními vyžadujícími BIM u zakázek určité velikosti, které v Dánsku fungují od roku 2007. Soren Spile byl právě jedním z tvůrců projektu CUNECO, jehož součástí byl mimo jiné klasifikační systém CCS. Základním předpokladem efektivního fungování celého systému je jednotná klasifikace (ideálně na mezinárodní bázi) a jasné nastavení vazeb mezi požadavky a výstupy, které získáme. „V Dánsku se hovoří o nemoci BIM. Hrozí, že architekt při práci na projektu začne dělat více, než má. Nesmíme se ztrácet v práci s metodikou BIM a musíme ji využít efektivně,“ upozorňuje na možná rizika nesprávného zavedení BIM do stavební praxe Søren Spile.
BIM spolupráce: Role prostředí pro výměnu dat
Třetím přednášejícím byl Benedict Newell Wallbank, vyhledávaný přednášející a vyučující BIM nejen ve Velké Británii, ale i dalších státech Evropy, v Číně a Brazílii. Benedict Wallbank poutavým způsobem hovořil o svých zkušenostech ve společnosti Viewpoint, kde působí jako BIM Strategy Manager. Upozornil na fakt, že stavebnictví je velmi roztříštěným odvětvím a je nutné dodržovat nastavené standardy pro to, aby mohla být vytvořena společná datová základna. „Stavebnictví je celosvětově jedním z mála odvětví, které se zatím globálně nedigitalizovalo,“ dodává Benedict Wallbank. Pokud se podaří zpracovávat projekty standardizovaným způsobem, získáme data, která lze pak porovnávat napříč projekty, což ocení především dodavatelé, jež pak řadu dat nemusí produkovat znovu.
NBS BIM Toolkit a české veřejné zakázky
Martin Černý ve svém příspěvku ve zkratce představil nástroj s názvem NBS BIM Toolkit, jenž je výsledkem projektu Digital Plan OF Work, na jehož vývoji se Martin Černý ve Velké Británii podílel. Tento ambiciózní projekt zde vznikl za účelem zavedení povinnosti použití metodiky BIM při zpracovávání veřejných zakázek od roku 2016. Jedním ze základních požadavků bylo také to, aby byl NBS volně a celosvětově dostupný. Základním principem je používání tzv. cobie dat, která jsou postavená na jednotné klasifikaci objektů. Tato data je pak možné určitým způsobem verifikovat a validovat.
BIM ve Skanska
Ivana Krošová a Jan Šourek nechali posluchače nahlédnout do zavádění procesů BIM ve společnosti Skanska. Z jejich slov vyplynulo, že zavedení metodiky BIM je dlouhodobý proces, který je ještě v českých podmínkách relativně v počátcích a postupně se zdokonaluje od projektu k projektu také tím, že vznikají specialisté (BIM koordinátoři), jež mají dodržování principů metodiky BIM na starosti.
Úspěšná implementace BIM pro stavitele
Přednáška Antónia Ruivo Meirelese popsala hmotný a ekonomický plánovací a kontrolní systém inspirovaný pokročilými metodami managementu a možné strategie a jeho implementace. Antóniu Meirelesovi se podařilo vytvořit pokročilý a neprůstřelný BIM proces. Na základě svých zkušeností hovořil o tom, že je nutné vytvořit integrovaný proces, který za pomoci 3D modelu a dalších databází zajistí lepší koordinaci a komunikaci v rámci stavebního procesu. „Koordinace není populární, je to časově náročné a zdlouhavé, ale BIM do tohoto procesu přináší zábavu,“ říká António Meireles. „Strategické plány je třeba aplikovat v rámci celé společnosti a je třeba lidi motivovat,“ dodává.
BIM z perspektivy generálního dodavatele
Poslední příspěvek v rámci dopoledního bloku přednesl Hrvoje Petrovic ze společnosti STRABAG, který zopakoval základní myšlenku, jež více či méně zmínila většina přednášejících: „BIM je něco více než software, je to nový způsob myšlení a spolupráce. Je to nový způsob přenášení informací.“ Ve svém příspěvku blíže seznámil posluchače s prací technologií BIM/5D, díky níž dochází k propojení 3D modelů nejen s plánováním výstavby (4D), ale navíc i se všemi podnikatelskými procesy. Na závěr zmínil Hrvoje Petrovic fakt, že důležitější než finanční úspory jsou komunikační výhody a dodržení časových plánů. Uplatněním metodiky BIM snižujeme náklady a také časové riziko.