Islandská zastavení: nadčasové kostely z betonu v zemi ohně a ledu
Na Islandu nenajdeme jedinou cementárnu - pro stavbu všech betonových staveb se proto musí tento materiál složitě dovážet. Přesto v zemi ohně a ledu vyrostlo především v druhé polovině 20. století několik pozoruhodných moderních kostelů, které kromě svého sakrálního účelu plní také často funkci kulturních center. O svůj zážitek z cesty po Islandu vypráví stavební inženýr Vladimír Veselý.
Vladimír Veselý , 19. 10. 2018
Před cestou na Island jsem měl jako laik právo se domnívat, že se na této severské ostrovní výspě civilizace nacházejí převážně stavby z lokálně dostupných materiálů, tedy především z kamene a dřeva (často dováženého). Předpokládal jsem, že betonové stavby, které se na Islandu začaly prosazovat ve 20. století, budou vzácností, protože na ostrově není k dispozici cementárna a tento materiál se musí dovážet.
Během své krátké cesty kolem ostrova jsem však kromě očekávaných konstrukcí z betonu – mostů a tunelů (některých s výraznou českou stopou) – ke svému překvapení nalezl i moderní betonové kostely. Tyto stavby zde zpravidla plní nejen funkci duchovní, ale jsou často využívány k dalším účelům a plní i funkci kulturních center. Jejich design je moderní, nadčasový a vyvolávají jak obdiv z invence autora, tak i smíšené pocity u jedinců zvyklých spíše na tradiční tvarosloví těchto staveb.
Blönduósskirkja
Moderní kostel ve městě Blönduós připomíná kráter sopky.1 Autorem návrhu je architekt Dr. Maggi Jónsson. Stavba kostela pro 250 lidí byla započata v roce 1982 a kostel byl slavnostně otevřen 1. května 1993.
Stykkishólmskirkja
V přístavním a rybářském centru Stykkishólmur se jakoby z vln vynořovalo moderní podmořské plavidlo nebo snad mytický bůh Odin na svém oři.
Kostel projektoval architekt Jóne Haraldsson a byl slavnostně uveden do provozu 6. května 1990. Stavba je vyhlášená svojí akustikou a je často využívána pro hudební produkce.2
Hallgrímskirkja
V centru Reykjavíku, hlavního města Islandu, stojí na vyvýšeném místě nejvyšší kostel na ostrově nesoucí název Hallgrímskirkja. Hlavní portál o výšce 75 m evokující varhany působí opravdu monumentálně a je viditelný z dalekého okolí (z moře i z pevniny).
Kostel byl pojmenován po islandském básníkovi 17. století Hallgrímuru Péturssonu. Projektoval jej architekt Guðjón Samúelsson v roce 1937. Stavba začala v roce 1945 a o 38 let později, roku 1986, byla dokončena. Se svou polohou v centru města se kostel stal jedním z jeho symbolů.3 Je hlavním sídlem luteránské církve na Islandu.
Před kostelem stojí socha Leifa Erikssona, syna Erika Rudého, který v 10. století kolonizoval Island a Grónsko. Leif byl norský Viking, který podle ság jako první Evropan objevil Ameriku. Koupil si loď a s dalšími mladíky vyrazil na západ, kde zřejmě objevili New Foundland, ale zcela určitě Heluland (země plochých kamenů), dnešní Baffinův ostrov, a Markland (země hlubokých lesů), dnešní Labradorský poloostrov.4
Tento článek byl převzat z partnerského časopisu Beton TKS, kde vyšel v čísle 5/2018.
Zdroje:
[1] Jan Sucharda.cz [online]. Dostupné z: www.jansucharda.cz
[2] Stykkishólmskirkja [online]. Dostupné z: http://www.stykkisholmskirkja.is/
[3] WIKIPEDIA. Hallgrímskirkja [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hallgrímskirkja
[4] TURISTIKA.CZ. Island – Reykjavík – Hallgrímskirkja [online]. Dostupné z: https://www.turistika.cz/mista/island-reykjavik-hallgrimskirkja/detail
