Pulsating Mies. Studenti z Brna a Miami zkoumají prostorové možnosti vily Tugendhat pomocí digitálních nástrojů
Studenti fakulty architektury brněnské VUT a floridské mezinárodní univerzity v Miami pod vedením Jiřího Vítka a Erica Goldemberga vystavují ve Vile Tugendhat výsledky semestrálního výzkumu možností interpretace Miesova díla. Na příkladu brněnské vily Miese van der Rohe studenti teoreticky zkoumali a objevovali nový architektonický prostor prostřednictvím nástrojů soudobého digitálního navrhování.
EARCH.CZ , 1. 1. 2022
Jejich interpretace je zaměřena na porozumění pulzace prostoru Miesovy architektury a následné zhmotňování neviditelného a nepolapitelného fenoménu do architektonických proto objektů. Vzniká tak nová sféra a interface mezi starým a novým, díky kterému lze překlenout inovátorské myšlení počátku dvacátého století a současnost. V rámci digitálního designu jsou využita data získaná přímo z rozměrů a koncepce prostoru vily Tugendhat. Ta jsou abstrahována, orchestrována a aplikována do digitálního programu, pomocí kterého mohou vznikat zcela nové struktury a formy. Metody digitálního navrhování jsou inspirované biologií, evolucí, fyzikou, kognitivní vědou, sociologií, ale i uměním. Výsledky jsou nové radikální estetické architektonické objekty. V návrzích se otiskuje inspirace v tkacích a spřádacích strojích charakteristických pro Brno první republiky a transformuje navržené objekty do hudebních nástrojů.
Více k tématu
Kromě výstavy modelů biomorfních objektů vytištěných na 3D tiskárně je vytvořen i použitelný zahradní sedací nábytek, vzniklý na bázi interpretace Miesova architektonického jazyka, který bude v létě vystaven v reálné velikosti v zahradě vily Tugendhat. Tento nábytek byl vytištěn firmou ICE Coral ze Žďáru nad Sázavou. Koberce zapůjčil prof. Zdeněk Fránek.
,,Naším záměrem bylo se co nejvíce přiblížit inovativní atmosféře dvacátých let dvacátého století, kdy optimistický duch a víra v technologický pokrok lidstva byl enormní. To je patrné i na samotné vile Tugendhat, která i přesto, že slaví již 90. narozeniny, stále mnohé návštěvníky uvádí v naprostý úžas o jak radikální a moderní prostor se jedná. Kdybychom tedy přesunuli toto zadání do současnosti a využili v navrhování současné materiály, technologie, a hlavně nástroje pro navrhování, dospěli bychom rozhodně jinam, než k bílému kvádru. Nejen protože naše doba odráží již jiné potřeby a témata, ale zásadně se proměnil diskurz architektury a to je velmi dobře patrné na naší výstavě. S Ericem Goldembergrem se enormně zajímáme o budoucnost architektury, o to jaké jsou její současné možnosti a jak můžeme tyto hranice posouvat. Nestačí jen změna nástrojů, ale i zásadní posun v myšlení a filozofii navrhování. Například nevidíme vilu jen jako otevřený prostor (open space) ale hlavně jako silové pulzující pole, které si udržuje svůj harmonický tonus (pulzace prostoru).” dodává autor výstavy Jiří Uran Vítek z fakulty architektury v Brně.
Výstavu doplňují dvě online diskuze s českými a americkými architekty a teoretiky, mimo jiné prof. Monikou Mitášovou, Filipem Šenkem, Andrew Santa Luciou, Janem Perneckým a Ericem Goldembergrem. “Je evidentní , že chápání Miese je na západním pobřeží jiné než zde v Evropě a hlavně v České republice. Zde se zatím vůbec nehovoří o vztahu Heideggerovské filozofie a Miesova Díla, přitom je ve vile Tugendhat skryto mnohem více filozofie než technologie.” doplňuje Jiří Vítek.
