Hledání Vivian Maier - dokument, nebo detektivka?

Cimrmanovskou poetiku má už samotný objev díla geniální fotografky, který si nezadá s tím liptákovským. Objevitel díla a režisér filmu John Maloof o tom říká:

„V roce 2007 jsem pracoval na historiografické knize o chicagské čtvrti, v níž žiju, a lámal jsem si hlavu nad tím, jak do ní seženu dostatek starých fotografií. Rozhodl jsem se zkusit štěstí v místní aukční síni specializující se na nábytek a jiné staré krámy. Koupil jsem krabici plnou negativů, které jsem v knize nakonec vůbec nepoužil. Něco mi však říkalo, že si je mám nechat. Říkal jsem si:<Vždycky všechno nějak využiju, kouknu se na ně později, až na to budu mít víc času.>. Dva roky nato se ukázalo, že jsem díky téhle koupi objevil jedny z nejúchvatnějších exemplářů pouliční fotografie dvacátého století. Rozhodl jsem se natočit film, který zdokumentuje mé pátrání po osobě, která tyto neuvěřitelné fotografie pořídila.“

Takže žádný dynamit a kopání na zahradě liptákovské usedlosti, ale napínavá dražba, kterou ve filmu vidíme díky hrané části. Všechny další záběry ve filmu jsou už ale autentické.

Vivian Maier - příběh této tajemné chůvy nás zavádí do ulic New Yorku a Chicaga, které tvoří kulisy pro většinu jejích fotografií, jež od roku 1950 až do své smrti v roce 2009 nafotila. Všichni v jejím okolí si podivínskou Maier pamatují s fotoaparátem na krku. Nikdo se však nezajímal o výsledky její záliby, zřejmě i díky tomu, jaké bizarní objekty či situace si vybírala, tedy až do doby, než John Maloof předložil ucelenou sbírku tvorby, nad kterou se odborníci shodují, že je jedna z nejvýraznějších v oblasti fotografie 20. století.

Autoři filmového dokumentu skládají mozaiku života hrdinky díky výpovědím lidí, jež fotografku osobně znali. Na začátku příběh vytváří až dojemný obraz chudé, osamělé ženy, která vyměnila povolání švadleny za povolání chůvy, aby získala aspoň trochu času pro fotografování. Svědectví jsou prokládána ukázkami prací talentované „Mrs. Maier“. Navíc autorka nejen vytvářela působivé fotografie, ale také natáčela reportážní filmy, kde se nebála ani aktuálních politických či jiných společenských témat.

Detektivní pátrání po tajemné reportérce však postupně odkrývá také temnější stránky jejího života. Z výpovědí Vivianiných dětských svěřenců se dozvídáme o tom, že byla někdy hrubá a používala svérázné výchovné metody. Samostatnou kapitolou je pak obsese uchováváním starých novin, kterými se Vivian obklopovala a doslova zahltila svá přechodná útočiště. Původní obraz talentované podivínky tak dostává další rozměr.

Na závěr se divák dozvídá o posledních dnech hrdinky filmu, kdy zemřela jako stará, tajemná a opuštěná dáma. Bylo to dva roky poté, co John Maloof učinil náhodný objev první krabice negativů a uložil je do skříně. Kdyby to tehdy neudělal, ještě by třeba podivínskou chůvu a výjimečnou umělkyni zastihl v posledních dnech jejího života.

The Times označil film Hledání Vivian Maier jako „vzrušující detektivní pátrání“. Avšak ten, kdo očekává detektivní vyústění, a odpověď na otázku, proč ta žena byla tak záhadná a tajemná, je nutně zklamán. Vivian odešla spolu se svým tajemstvím. Nechala nám tu však své autoportréty. A ne ledajaké. Pracovala s odrazy ve sklech výloh, hrála si se světlem, fotila své stíny a odrazy v zrcadlech. Na fotkách vidíme ženu, která se nikdy neusmívá a je oblečena nemoderně a usedle. A často má na hlavě velký plátěný klobouk.

Záhady tedy zůstanou nevysvětlené a možná i trochu temné. Co je však jasné a nepochybné je dobré světlo na fotkách, geniální kompozice obrázků a mistrně zachycené neopakovatelné okamžiky. Fotografie nabízí jak humor, tak tragédii, štěstí i neštěstí, rezignaci i hrdost. Je na nich zachycena krása všedních dní a přenesou vás do minulosti tak autentickým způsobem, že máte touhu do obrázku vstoupit a projít se Chicagem šedesátých let minulého století. A přitom si uvědomíte, že je úplně nepodstatné, jak podivný klobouk nosila autorka těchto obrázků.

John Maloof v rozhovorech přiznává, že není původní profesí filmař, proto si ke spolupráci přivzal druhého, zkušeného režiséra Charlieho Siskela. Materiál do filmu vybírali ze sto tisíc fotografií a více než sto osmdesáti hodin rozhovorů s devadesáti pamětníky. Film je tedy kombinací tvorby hlavní hrdinky a vzpomínek pamětníků. Často je využita konfrontace, kdy ty samé lidi vidíme dnes i na dobových fotkách a záběrech od Vivian Maier. Nejsou to rozhodně nudná svědectví a dynamice děje také přispívá různorodost výpovědí. V každé rodině, kde Vivian Maier působila jako chůva, ji vidí trochu jinak. Film Vivian Maier není obyčejným dokumentem, ale neobyčejným příběhem neobyčejné ženy a její neobyčejné umělecké tvorby.

Film Hledání Vivian Maier (Finding Vivian Maier, USA 2013) vstoupí do kin ve čtvrtek 4. prosince 2014. Distribuční společnost Aerofilms ve spolupráci s videoportálem VOYO poprvé v ČR již uvedla film také na internetu a to s výrazným předstihem před kinopremiérou. Online přístup celovečerního dokumentárního filmu Hledání Vivian Maier předběhlo klasickou premiéru v kinech o dva týdny. Do ČR se tak poprvé dostane distribuční model, který již několik let úspěšně funguje na západ od našich hranic. Exkluzivní online premiéra pouze na VOYO proběhla 20. listopadu 2014. Od kinopremiéry pak bude film okamžitě k dispozici také na dalších VOD platformách – Aerovod a Alza media.

Chcete-li si užít zážitek z toho filmu na velkém plátně, stačí správně zodpovědět několik otázek v naší soutěži a lístek do vybraného kina je váš.