Finále soutěže Měď v architektuře

Toto ocenění, které je udělováno jednou za dva roky, je nezapomenutelnou oslavou toho nejlepšího z evropské moderní architektury. Soutěžící představili v roce 2011 vyjímečně různorodá díla vysoké kvality – mezi nimi mnoho zatím nezveřejněných děl, nebo méně známé budovy. Následujících sedm staveb, které vám (nyní v krátkosti a později podrobně) představíme, nádherně znázorňuje rostoucí popularitu mědi a měděných slitin jako zdroj inspirace a jako udržitelné, šetrné materiály.

Radnice, policejní stanice a kulturní středisko v Navaře ve Španělsku je středem společenského, kulturního a politického života v městské části Berriozar. Budova od Garcia Rodriguez Alcoba je pojatá jako jednotná, otevřená forma – budova, která se obrací do sebe, určuje prostory a objemy jak uvnitř, tak venku.

Avanto Arkkitehdit následuje úplně jinou filozofii u Kaple svatého Vavřince, ve Vantaaban, ve Finsku, kterou určuje ’Cesta’, cesta křesťanů vedoucí do věčnosti. Toto dílo podporuje citové potřeby pohřbívajících, a zajišťuje provádění pohřbů.

Nové středisko pro požárníky, záchrannou službu a horskou službu v Jižním Tyrolsku (Itálie) spojuje na vyzývavém místě jednotky různých funkcí. Architekti rakouské firmy AllesWirdGut ztvárnili takové veledílo pokryté mědí, které odpovídá svému horskému prostředí bez toho, že by přerostlo přes vesnické měřítko.

Podobně převládajícím vizuálním prvkem je chata Freya postavená v Kielder Water, v Severní Anglii, která je v pojetí studia Weawe chata u jezera, pokrytá měděnou slitinou zlatavé barvy, inspirovaná pohádkou o vílách.

Ve vyvýšeném vrchovatém prostředí, s vyhlídkou na Rýn byl postaven rodinný dům v něměckém Seeheimu,vysněný architekty z Fritsch und Schlueter Architekten. Tradiční sedlový archetyp domu změnili na blokový, který se stává dynamickým tím, že jsou v něm vyříznuté otvory.

Villa Vauban, umělecké muzeum v Lucemburku zkoumá též rovnováhu mezi prostředím a budovou. Philippe Schmit a jeho společníci zde provedli rozsáhlou renovaci a rozšíření budovy, což značně zvětšilo prostor výstavní plochy a zvýraznilo historické pamětihodnosti místa.

V neposlední řadě pak Make upravil průměrný šestipatrový dům v srdci Londýna, pocházející ze šedesátých let, který svým obsáhlým použitím mosazi a extrémně vysunutými balkóny získal zcela novou, nápadnou identitu.

V letošním roce zasedli do poroty čtyři architekti – všichni byli oceněni v dřívějších ročnících soutěže Měď v architektuře - Einar Jarmund, Patrick Genard, Pia Salin a Keith Williams, za předsednictví Catherine Slessor, redaktorky Architectural Review.

To je v krátkosti sedm finalistů. Práce, vybrané do užšího výběru, budou představeny svými autory a samotné vyhlášení vítězů proběhne 27. září 2011 na slavnosti v Bruselu.

Pokračování na další straně.

Tato, již tradiční soutěž, orientující se na kreativitu projektů oceňuje architektonickou vyjímečnost a oslavuje užití mědi v jejích všech formách, u nedávno dokončených evropských budov. Požadavkem soutěže je, aby přihlášené projekty obsahovaly na fasádách, na střeše nebo jinde na budově měď nebo slitinu z mědi, jako je bronz a mosaz. Mohou být přihlášeny budovy různých rozměrů a funkcí, jak velkolepé stavební projekty, určující ráz krajiny, tak i skromnější stavby. Projekty zaslané v grafických formátech bude vyhodnocovat porota složená z architektů a kritiků, a najdeme v ní i hlavní představitele evropské architektury.

Ocenění je zvlášť důležité jednak proto, že představuje nejskvělejší a inovativní využití mědi v moderní architektuře, jinak pak proto, že objevuje a představuje širokému mezinárodnímu publiku ta vedoucí architektonická řešení, která by možná jinak získala menší publicitu. Na poslední, 14. ročník soutěže byly přihlášeny práce ze 16 zemí a mezinárodní zájem postupně roste, stejně tak, jako se zvyšuje popularita mědi a jejích slitin, jako inspirativního, současně však udržitelného stavebního materiálu.

Všechny projekty, přihlášené do letošního kola soutěže (stejně jako výsledky kol předchozích) naleznete na stránkách pořadatele: www.copperconcept.org.