Experimentátor a velká osobnost české architektury. Architekt Petr Hájek oslavil 50. narozeniny
Úpravy veřejných prostranství, netradiční rodinné domy, interiéry, novostavby i rekonstrukce kulturních a vzdělávacích budov. Portfolio i profesní rozsah jednoho z našich nejvýznamnějších současných architektů a pedagogů je neobyčejně široké. V sobotu 18. dubna oslavil profesor Petr Hájek 50. narozeniny.
EARCH.CZ , 22. 4. 2020
„Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Tvorba reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální. Věnuje se nejen projektům jednotlivých staveb, ale dlouhodobě i urbanismu. Za výrazné dílo lze považovat Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepci pavilonu na Benátském bienále (2016), nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017).“
Těmito slovy zdůvodnila porota udělení ceny Architekt roku 2018 Petru Hájkovi. Projekty Petra Hájka vynikají svou invencí a odvahou experimentovat, vždy však na základně důkladně zváženého a promyšleného koncepčního návrhu. Pro jejich realizaci tak Hájek ve spolupráci s odborníky různých profesí často hledá odvážná technologická řešení.
Více k tématu
Hájek vystudoval architekturu v polovině 90. let na Fakultě architektury ČVUT v Praze a poté také na Škole architektury AVU. Ihned poté založil proslulé studio HŠH spolu s dalšími výraznými osobnostmi české architektury – Janem Šépkou a Tomášem Hradečným. Společně zrealizovali několik oceňovaných projektů, jako je třeba rekonstrukce arcidiecézního muzea v Olomouci, úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě, rodinný dům v Berouně nebo experimentální vila Hermína. Mezi velké úspěchy studia HŠH patří také 3. místa ve velkých architektonických soutěžích na Národní knihovnu v Praze a novou budovu Fakulty architektury ČVUT.
Po rozpadu studia HŠH Hájek založil vlastní ateliér Petr Hájek architekti, které má po 11 letech fungování na kontě několik důležitých realizací. Dvěma z nich se věnoval také pořad Architektura v betonu režiséra Jiřího Kouta z produkce internetové televize EARCH.TV. Prostřednictvím krátkých dokumentů tak Petr Hájek představil jako proces vzniku konstrukčně odvážného Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí tak i rozšíření Centra současného umění DOX+.
Krátký dokument pořadu Architektura v betonu z produkce EARCH.TV představující Centrum současného umění DOX+
Petr Hájek se se svým studiem pravidelně účastní také architektonických soutěží, ve kterých bodoval například se svým návrhem přestavby ostravských jatek na galerii Plato – jako vítěz soutěže se ovšem nedomluvil na podmínkách s městem a projekt tak převzal polský architekt Robert Konieczny. Právě rekonstrukce jsou pro Hájkovu profesní dráhu příznačné, mezi jeho poslední realizace patří také rekonstrukce památkově chráněné vodárenské věže v pražských Holešovicích.
Pořad Architektura v betonu se věnoval také Krkonošskému centru environmentálního vzdělávání
Úspěchy ovšem Hájek sbírá také jako pedagog. Před třemi lety byl dokonce jmenován profesorem – jako jeden z vůbec nejmladších českých architektů. Od roku 2004 působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde vede ateliér spolu s Jaroslavem Hulínem. Vlastní ateliér vede také na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Aktivity Petra Hájka ale sahají ještě dál. Založil také nadační fond na podporu umění a talentu Art-Now, Laboratoř experimentální architektury a v současnosti působí jako člen redakční rady časopisu Intro. Za zmínku stojí také to, že projektem utopického města inspiroval spisovatele Miloše Urbana k sepsání románu Urbo Kune, jehož děj se odehrává v utopickém městě, které navrhli studenti jeho ateliéru.
Rekonstrukce vodárenské věže s observatoří, Petr Hájek architekti, 2018 © Benedikt Markel
Za celou redakci Petru Hájkovi k životnímu jubileu gratulujeme a přejeme mnoho dalších realizací!
