ERA21 4/2006 - Colosseum Gate 2B
Římské Koloseum není jen polorozpadlou památkou - stále vyzařuje pohyb a sílu. Jeho ubíhající kruhový tvar má ošidnou, ale zároveň lákavou schopnost zachytit „dynamiku“ a předávat tento význam i po dvou tisících letech své existence. Nepotřebujeme nápovědu barevných filmových trháků s prostorovým zvukem, které by nám připomínaly dávné události, jelikož vše je zde stále přítomno v kamenech a v řadách oblouků svištících kolem nás. Tělo stavby tvoří, samozřejmě, masivní konstrukce, která nesla všechny ty jásající diváky. Její duší je však nyní ztichlé hřiště.
EARCH.CZ , 14. 9. 2006
Žádné náměstí, žádné jeviště, žádný oltář, ani klenutí nedokáže přiblížit onu auru dramatického očekávání. Navíc jde o architekturu přímočarou, jejíž geometrie je jasně patrná a architektonická rétorika (navzdory všemu heroismu) je pozoruhodně dobře zvládnutá… Zde, v této skořápce, tkví základní úkol architektury. Jak obratně polapit atmosféru? Zvlášť, když se zabýváme tématem Události: hra i shromáždění jsou divadlem. Tělo může, svým způsobem, vychutnávat náladu plnou očekávání - v každé fázi, od vstupního turniketu, přes šatny, bar, místnost s monitory, tunel pro hráče, a o to více, když se všechny tyto věci prolínají a vzájemně doplňují. Vezměte si masu lidí stojících ve frontě, kteří se strkají a hlučí a výsledek bude nekonečně více elektrizující než město o srovnatelném počtu obyvatel… Pak zahajte hru nebo událost a získáte dynamičtější start než u obřího tryskáče na ranveji… Máme tedy stadion jako cílové místo, jako ohnisko, a v podmínkách teorie urbanismu: jako východisko.Z takto vyostřené, přesně lokalizované a (rád bych podotknul) dosti nakažlivé struktury události můžeme vykouzlit báječné „město“ 21. století. V našem přežívání ze dne na den jsme se přestěhovali do hybridního světa. Žijeme v realitě vrstvené zkušenosti, se vzrušením jako vážnou záležitostí: jedna činnost slouží jako spoušť pro mnoho dalších… Nacházíme se v pozoruhodném okamžiku dějin, neboť máme k dispozici kombinaci moderní technologie a mnohonásobných tvůrčích postupů. Máme kulturní zásobárny připravené k vyplenění. Na základě nejlepších zdrojů antropologických pozorování, ekonomického důvtipu, smyslu pro teatrálnost a dokonce i tvůrčího cynismu (chcete-li), můžeme nyní způsobit, aby se Koloseum stalo Římem nebo Řím Koloseem…
Z obsahu čísla 4|06:
>Městský stadion v Braze: Eduardo Souto de Moura >Allianz Arena v Mnichově: Herzog & de Meuron >Zastřešení zimního stadionu v Litomyšli: Aleš Burian, Gustav Křivinka>Tělocvična v Jaroměřicích: Zdeněk Fránek >Stadion Wembley: Foster and Partners >Národní stadion v Pekingu: Herzog & de Meuron >Watercube – Národní plavecké centrum v Pekingu: PTW Architects >Sport v ateliéru Petra Hájka a Jana Šépky – FA ČVUT v Praze >Architektonická studie lyžařské haly: Lukáš Rudolf >Bazén na Kraví hora: DRNH >Olympanství hvězd, nebo olympijství sportovců?: Michal Janata >Ohlédnutí za architekturou olympijských hvězd: Arnošt Navrátil >Praha olympijská: Světlana Kubíková >Praha, její sportovní areály a olympijské hry: Miloš Kopřiva >Fata morgána nad Vltavou. Rozhovor s J. Smetanou: Kateřina Lopatová, Jiří HorskýAnketa>Olympijské hry v Praze?>Fenomén sport – Nové trendy v navrhování sportovních staveb: Adam Gebrian>Fólie ETFE: Miloš FloriánKomiks>Tomáš Kučerovský / Studio CabinetTrendy >Dlažby z klinkerů v exteriéru: Radomír Sokolář>17. mezinárodní stavební veletrh For Arch Daniel Bartoš>Rekonstrukce a regenerace koupelen: Zdeňka Lhotáková>Luxembourg Plaza: Arquitectonica Miami, Cigler Marani Architects
