ERA21 4/2005 - Digitální architektura

Stál jsi u samého zrodu časopisu Era 21. Co vás vedlo k založení tohoto odborného architektonického periodika?Můžeš připomenout okolnosti jeho vzniku?

Přesnější by bylo říct, že jsem od samého začátku věděl o záměru vydávat v nově vzniklém Vydavatelství ERA architektonické tištěné periodikum, protože celý projekt rozjížděla Helena Šnajdarová. A protože se Helena rozhodla věnovat mateřským povinnostem, převzal jsem začátkem roku 2002 starost o časopis já. Šlo o zajímavé rozšíření aktivit našeho nakladatelství. Tento náročný projekt vznikl díky práci mnoha lidí. Odvolávali jsem se i na historii dvou velmi kvalitních architektonických časopisů, které v Brně vycházely v meziválečném období – Horizont a Index. Měli jsme výhrady k českým architektonickým periodikům, které u nás před pěti lety vycházely, a pyšně jsme si mysleli, že dokážeme připravit zajímavější časopis, než jsou ty ostatní.Era 21 prošla za necelé čtyři roky své existence značným vývojem. Jak tento proces zpětně reflektuješ?

Postupné změny byly předvídatelné, protože jsme na počátku neměli žádné velké know-how jak vydávat architektonický časopis. Došlo také k posunu v koncepci časopisu, protože původní záměr byl vydávat časopis, který bude klást větší důraz na ekologickou architekturu, alternativní zdroje energie apod. Já jsem naopak chtěl, aby tato témata byla přirozenou součástí vícestranně propracovávaného pohledu na architekturu a stavebnictví. Chtěl jsem, aby byla jednotlivá čísla tematicky více vyhraněná a ucelená. Koncepční posun doprovázely pochopitelně změny i v grafice Ery 21. V každém případě jsem přesvědčen, že se nám postupem času podařilo vytvořit životaschopnou koncepci, která oslovuje architektonickou veřejnost a kterou je možno dále dopracovávat a modifikovat. Za jeden z našich velkých úspěchů považuji to, že se nám podařilo nekomerční koncepci časopisu zužitkovat i obchodně, a zajistit tak jeho soběstačnost. Do budoucna je pro mě tento fakt zdrojem optimismu.V čem se Era 21 odlišuje?

Odlišnost Ery 21 je dána podle mého názoru několika různými okolnostmi. Prvním charakteristickým rysem je už zmíněná koncepce časopisu. Dalším pak zájem objevovat a například při výběru staveb se nesoustřeďovat na okruh zavedených architektů. V neposlední řadě pak hraje velkou roli skutečnost, že časopis, ač vzniká v Brně, si s sebou nenese punc regionálního časopisu, ale jeho dosah je celorepublikový. Čím dál intenzivnější odezvu získává na Slovensku a další plány překračují i tyto hranice.Jaká je tvoje představa o dalším směřování časopisu?

Byl bych rád, kdyby Era 21 začala být více aktivnější na pomyslné severojižní ose. Kdyby si postupně získala přízeň kromě České republiky a Slovenska také v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku… Myslím, že by bylo velmi přínosné, kdyby se Era 21 pokusila více obsáhnout středoevropský prostor a stala se komunikativnější i pro zahraničí. Je to samozřejmě výhled do velmi vzdálené budoucnosti a k realizaci této vize bude potřeba uskutečnit řadu dílčích kroků. Pro další fungování časopisu je ale důležité vytyčit si i takto vzdálené horizonty.Je něco, co jsi za svého působení nestihl uskutečnit?

Vždy je možné něco vylepšovat a zároveň je řada kroků závislá na uskutečnění těch předcházejících. Co mě mrzí, je, že se nám nepodařilo vylepšit polygrafickou úroveň časopisu, stejně jako některé dílčí grafické inovace. Měl jsem také představu, že se nám podaří více aktivovat „společenskou“ rovinu působení časopisu. Zatím se nám podařilo založit tradici architektonického plesu, zorganizovali jsme řadu přednášek a diskuzní fóra. Na první pohled to není málo, ale další aktivity by měly mít pravidelnější a systematičtější charakter.Odcházíš sice z pozice šéfredaktora, ne však z architektonického dění. Jsi autorem publikace o české architektuře v německém Brně, pomáhal jsi několik let kultivovat zdejší architektonickou scénu svým působením v časopise Era 21. Čemu se hodláš věnovat nyní?

Chtěl bych většinu energie věnovat především přípravě dizertační práce. Děkuji za rozhovor a těším se na další spolupráci.Osamu Okamura, šéfredaktor časopisu Era 21

Z obsahu čísla čísla 4 | 2005:

Výstavní pavilon Bublina ve Frankfurtu nad Mohanem: Bernhard Franken Výstavní pavilon Dynaform ve Frankfurtu nad Mohanem: Bernhard Franken Aegis Hyposurface: Mark Goulthorpe / dECOi Architects, MIT Protihluková bariéra & kokpit: Kas Oosterhuis, Ilona Lénárd / ONL Muscle: Kas Oosterhuis, Ilona Lénárd / ONL Zastávka ve tvaru velrybí čelisti v Hoofddorpu: NIO architecten Centrála nového závodu BMW v Lipsku Zaha Hadid Projekt Benelon: V. Zimandlová, B. Štorch, Š.Toman / AGENTS Studenstské projekty: Ateliér Glass & Freeform Architecture FA ČVUT Rozhovor s Federicem Díazem o algoritmické revoluci: Osamu Okamura Digitální praxe - od digitálního k materiálnímu: Branko Kolarević Digitalismus – od praxe k teorii: Tuba Kocatürk Od autoplastického k aloplastickému pojetí: Mark Goulthorpe Nesnesitelná lehkost projektování: Vladimíra Koubová-Eidernová Elektronický bod obratu, nebo jen etapa na dlouhé cestě?: Michal Janata Reflexivní architektura & nanoarchitektura: Miloš Florián Nekreslete, programujte!: Marek Růžička Výroba modelů technologií rapid prototyping: Michal Kutálek Laserscanning: Miloš Tejkal Výlety s ČSSA - Karel Parger: vladimir 518 Od analogového příložníkupřes rýsovací prkno k digitální architektuře: Petr VaněkInteligentní řízení budov: Josef Bojanovský Koupelny na počátku třetího tisíciletí: Zdeňka LhotákováNábytkový design up to date?: Martina Straková Terminál Sever 2 – Prst C: Nikodem a partner, spol. s r. o.