ERA21 2019/1: Spojení hranicí
Vychází nové číslo časopisu ERA21 s názvem "Spojení hranicí", které se zaměřuje převážně na téma architektury českého pohraničí.
ERA21 , 28. 2. 2019
Spojení hranicí?
Co je to hranice? „Především ne víc a ne míň než skutečná či myšlená linie, jíž se dvě věci od sebe odlišují,“ píše přední rakouský myslitel Konrad P. Liessmann.1 Hranice je podle něj předpokladem, abychom mohli vůbec něco vnímat a poznávat. Kdyby bylo vše nerozlišené, nebylo by ani nic k identifikování. Hranice nám tak umožňuje orientovat se ve světě. V obecném slova smyslu je hranice důležitá, protože se na ní vždy střetávají dva rozdílné vlivy, které se můžou navzájem obohacovat. Díky pozitivnímu napětí mezi nimi tak mohou na periferii vznikat inovace a podněty, které nemají šanci uchytit se v centru.
S naším pohraničím po vzniku Československa je ale potíž. Šest století společného soužití různých národností radikálně poničil několikaletý pomýlený vývoj ve 20. století, který vyvrcholil vysídlením většiny původního obyvatelstva. Zanechal po sobě opuštěnou a zpustošenou zem. Z toho důvodu česká společnost nevnímá svou hraniční, okrajovou zónu jako místo inovací a podnětů, ale naopak jako oblast úpadku, zapomnění a potlačovaného pocitu viny.
Jenže centrum českého veřejného a morálního života nemůže být uzdraveno, dokud nebude znovuoživena periferie. Dnes existuje řada aktivit, které se snaží přinést do pohraničí nový život a obnovu. Díky snahám mnoha konkrétních lidí či spolků se z kdysi opuštěného kraje stává stále přitažlivější místo. Ne vždy přitom musí obnova znamenat zrekonstruování dřívější tváře obcí, architektury nebo krajiny. Někdy je lepší nechat působit samotnou přírodu, někdy historické souvislosti reinterpretovat současným jazykem.
Během svého putování sudetskou krajinou jsem zakusil všechny její extrémy: od dobrosrdečnosti zdejších obyvatel přes panenskou přírodu až po kraj těžce poznamenaný pohnutou minulostí. Kraj na první pohled zatrpklý a rezignovaný, na druhý pohled ukrývající v sobě velký potenciál a bohatství, stejně jako rozpadlá stodola u fary v Postoloprtech, v níž jsme kdysi objevili zbytky románského zdiva. Jako hrdý rodák ze Sudet, dítě místa, se snažím rozpomenout na jeho historii, rozlišit pozitiva obou stran hranic a tím pochopit svou aktuální pozici a úlohu ve světě. Krok za poznáním dějin, ale také současnosti našeho pohraničí činíme i tímto číslem našeho časopisu. To má svůj význam, neboť jak jednou poznamenal architekt Matěj Páral, spoluzakladatel platformy Ústí///Aussig: „Co člověk nezná, to se mu snadno ničí – obnova paměti je problematizací destrukce.“2
Filip Landa
1 Konrad Paul Liessmann: Chvála hranic. Academia, Praha, 2014.2 Lukáš Beran – Vladislava Valchářová (eds.): Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – mapování a revitalizace.Sborník z konference v Ústí nad Labem. VCPD – ČVUT v Praze, 2008, str. 69.
OBSAH časopisu ERA21 1/2019
7 editorial – Filip Landa
8 aktuálně
14 realizace – Za zdí. Městská smuteční síň v Dobrušce – Miroslav Horský, Jan Hamet / ATELIER ARCHITEKTURY, Šuda – Horský /
18 intro – Mezní stavy – Arkadiusz Gola
20 souvislosti – Roztříštěná mozaika dnešních Sudet – Miroslav Pavel
25 projekt – Dva hřebeny, dva národy. Kostel Panny Marie Dobré rady v Pohoří na Šumavě – Jan Kurz
26 projekt – Obrysy paměti. Křížová cesta pro Stříbrnice – Vojtěch Jemelka
27 projekt – Podzemní memento. Zpřístupnění zasypaného kostela Všech svatých v Radovesicích – Adam Kössler
28 východiska – Překreslit hranice. Tři cesty k novému pojetí česko-německého pohraničí – Pavel Borecký
31 statistika – Hranice, která nechce zmizet – David Klimeš
32 rozhovor – Odlévat stopy našich předchůdců. Rozhovor Filipa Landy s Petrem Mikšíčkem
35 studie – Kontinuita rysů sudetské regionální architektury – Elżbieta Trocka-Leszczyńska
38 realizae – Dědictví. Centrum vědy a umění Stara Kopalnia ve Valbřichu – Mirosław Nizio / Nizio Design International /
41 realizace – Meteorit. Koncertní sál v Blaibachu – Peter Haimerl . Architektur
44 projekt – Sídla spojená státní hranicí – Gabriela Králová
46 realizace – Útulna. Nástavba na řopíku u Vratěnína – Jan Tyrpekl
48 realizace – Nový Heimatstil. Smuteční síň v Broumově – Pavel Rydlo
50 realizace – Zub času. Rekonstrukce výtopny v Kořenově – Ivan Lejčar, Petr Lédl / ALEJ – architektonický ateliér /
52 realizace – Srdeční záležitost. Hasičská zbrojnice v Krásné Studánce – Vojtěch Šrut
55 rozhovor – Mělce zakořeněná společnost na severu. Rozhovor Filipa Landy s Ondřejem Benešem
58 idea – Moře klidu. Sociální rozměr revitalizace severočeské krajiny – Martin Kloda
64 trendy
84 příloha – Nová generace Eurokódů pro navrhování konstrukcí – Jana Marková
88 příloha – HBIM: informační model pro historické stavby – Petr Vaněk
