ERA21 05/2013 - Až na kostru venkova

Hlavou se mi honí vzpomínky na prázdniny strávené u babičky v zapadlé vísce uprostřed malebné krajiny Českého středohoří. Dnes tam jezdí akorát „lufťáci“, mění se typologie zástavby i způsob života, místní komunita už ani do hospody nechodí. Zdá se, že kostra venkova, ať už fyzická, nebo sociální, prochází radikálními změnami. Existuje venkov ještě? V teoretické části časopisu se pokusíme dostat na dřeň této kostry, polemiky nám popíšou jednotlivé kosti, projekty a realizace napoví něco o nově vznikajícím skeletu. Možná se nám odhalí, že venkovská kostra je stále součástí těla, které je živější, než se na první pohled zdá.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

FILIP LANDA, odpovědný redaktor

Neladovské představy o venkovu

Jan Trejbal

Drtivá většina malých sídel ve střední Evropě byla od časného 13. století vysazována na venkově tzv. lokátory na objednávku tehdejších velkomajitelů půdy. A to jako místa, odkud obyvatelé brzy ráno vyráželi převážně za zemědělskou prací do blízkého okolí – polí, lesů a luk – a kam se při západu slunce vraceli.

Celé toto lokační období s vrchnostenskopatronátním typem práva nelze brát jako plnohodnotně adaptovatelný model pro současný venkov. Nicméně se stále jedná o jediné období, které doposud zcela jasně definuje strukturu – kostru krajiny i osídlení, které nenazýváme městem. Notně zastaralý rurální model také představují systémová opatření politického a sociálního charakteru nazývaná souhrnně „kolektivizace majetku a půdy“ z let 1949–1953, byť jsme jejími dědici, nejen ve smyslu chátrajících areálů bývalých JZD.

Pokud máme najít hmotu pro současný venkov, musíme přestat uvažovat v našich dosavadních, spíše suburbánních poznatcích. Jednoduše je třeba nalézt odvahu ke zcela novým představám.

Proto jsme pro podzimní číslo časopisu ERA21 záměrně vybrali formu strohou až literární, aby představy o prostředí, kde čerpáme klid, mohly ožít vašimi celistvými vizemi. Možná tyto vize nakonec překročí práh našeho pod kůží zarytého ladovského sentimentu.

Můžeme se o to alespoň pokusit. Jisté rezervy zde jsou, neboť jak vyprávěl farář Leopold Paseka z Nebužel: první, co udělaly silně znuděné děti na školním výletě do skanzenu venkova v Přerově nad Labem, bylo, že intuitivně obsadily hračky z věku našich prababiček z minulých století (dřevěné koníky, kolovrátek nebo káču) a začaly si s nimi soustředěně hrát.

Možná nežijeme na venkově, ale máme ho přirozeně uvnitř sebe.

OBSAH časopisu ERA21 5/2013

5 editorial / Jan Trejbal /6 aktuality8 recenze12 průvodce – Poznaň aktuálně! – Jakub Głaz14 intro – Vesnice – Lukáš Jasanský, Martin Polák16 výzkum – Vnitřní rezervy české vesnice – Zuzana Pešková20 výzkum – Člověk pro krajinu, krajina pro člověka – Lucie Medková22 metodika – Neolokator*. Identifikace potenciálu místa v kulturní krajině – Jan Trejbal24 teorie – Náčrt problematiky etnoekologických vztahů venkova – Vítězslav Štajnochr28 realizace – Zázemí biotopu v Honěticích u Kroměříže – Martin Prokš, Marek Přikryl / Prokš Přikryl architekti /31 realizace – Centrum umění Kvilda. Rekonstrukce bývalé celnice a novostavba ateliérů – Jiří Bíza, Martin Kožnar / Atelier25 /34 realizace – Chata Verunka na Písařském rybníku – Jiří Střítecký36 teze – Venkov není naivní cesta z města – Ivan Plicka, Jiří Plos38 teze – Obce si musejí jasně stanovit, čeho chtějí dosáhnout – Radim Perlín, Jan Binek, Roman Chmelař40 teze – Lešetínský kovář už neková – Vítězslav Štajnochr, Jiří Sádlo41 teze – Máme témata, nemáme lidi – Miloslava Váňová, Václav Pošmurný42 osvěta – Potulní architekti – Kateřina Vídenová, Adam Wlazel / MAK /44 workshop – Workshopy na hranicích bez hranic – Boris Redčenkov / A69 – architekti /45 projekt – Objekty pro komunitu obce Rádlo – Tereza Scheibová46 projekt – 1+1>2. Synergie. Milešovka – Karel Loupal, Kateřina Stiehlová48 projekt – paraMRATÍN – založení vesnice – Ateliér Jana Jehlíka51 soutěž – Vesnice roku – Zuzana Morávková52 idea – Kříže cesty sochy krajina lidé – Jan Ambrůz, Pavla Kačírková / JINÁKRAJINA /54 příloha – Staňte se spoluarchitekty svého regionu – Rozhovor Jana Trejbala se Ctiradem Hemelíkem, Janem Brabcem a Janem Hruškou56 příloha – Ozvěny veletrhu MADEexpo v Miláně – Marek Kuchta60 příloha – Oslo Architecture Trienalle 2013 – Zuzana Morávková64 trendy76 příloha – Pohled na stav a vývoj lehkých obvodových plášťů očima obtěžkanýma praxí – Petr Nevšímal79 příloha – Elastické strukturní matrice – Iveta Heczková82 příloha – Vnější omítky v současné stavební praxi – Jiří Kalánek, František Vlach90 prezentace – Aqualand Moravia v Pasohlávkách – Jozef Kubín, Jana Rosová / 1. Černopolní /94 realizace – Společenské centrum Breda & Weinstein v Opavě – Oldřich Hájek, Laco Fecsu, Olga Rosová, Jaroslav Šafer / Šafer Hájek architekti /