EARCH TÝDENÍK: Patří děti do Národní galerie? Brutalistická banka na Smíchově mění majitele, snad to neznamená bourání. A stát se snaží prodat barokní zámek
Přinášíme výběr novinek z architektury, stavění, bydlení, zahrad, památkové péče a krajiny. Týden na architektonické scéně shrnuje redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 3. 3. 2025
Případ Atlas v Národní galerii
Jste pečující rodiče? Studenti a studentky? Nebo občas pátráte, kam si mezi schůzkami zalézt s počítačem? Tak to jste už pravděpodobně byli v Atlasu – prostoru na ochozu Veletržního paláce Národní galerie, kam je možné zdarma přijít, usadit se do křesla anebo děti zabavit v herničkách. Instituce ho teď ale chtěla zrušit.
Oblíbený Atlas měl být dále přístupný pouze se vstupenku na některou z výstav. Jít s dítětem mezi obrazy a sochy a až pak za kostičkami je ovšem trošku hazard, a tak tento krok vzbudil – hlavně mezi rodiči, hlasitý nesouhlas. Kritika prosvištěla sociálními sítěmi tak divoce, že Národní galerie své rozhodnutí rychle přehodnotila. Atlas tedy zůstává volně přístupný dál. Ve vzduchu ovšem zůstala viset úvaha, pro koho tady státní kulturní instituce vlastně jsou? Dalším oznámením Národní galerie totiž bylo, že se ruší prodloužená otevírací doba jednou měsíčně ve středu. Za uměním tedy už jen o víkendu, po práci to nestihnete.
Banka opouští Pragerův jehlan
Prodala se jedna z nejkontroverznějších bankovních budov u nás – pobočka Komerční banky na Smíchově, která zde vyrostla na přelomu 80. a 90. let podle návrhu ateliéru GAMA Karla Pragera. Vzhledem ke svému nezvyklému tvaru (jde o osmiboký jehlan) si vysloužila přezdívku bunkr. Za nezveřejněnou cenu ji nyní koupila ústecká společnost Manoral Global – co se stavbou plánuje, zatím neprozradila, ale snad nebudeme svědky dalšího pokusu zbourat brutalismus…
Karel Prager měl pro Smíchov megalomanské plány, chtěl ho v podstatě celý přestavět. Bankovní budova – původně projektovaná pro Státní banku československou – je tak jen malou (zrealizovanou) ochutnávkou toho, jak si novou čtvrť představoval. Banka-bunkr si vysloužila kritiku už v době svého vzniku a reputaci si očividně nenapravila ani v provozu. Šéf Komerční banky Jan Juchelka prohlásil, že tamní tým byl „extrémně šťastný“, že se přestěhoval do nových prostor. Tak uvidíme, co budou taková hodnocení pro další život budovy znamenat.
Staré Město bez maršmelounů
V srdci Starého Města se dostavěla Rezidence U Milosrdných – bytový dům podle návrhu ateliéru Zdeňka Fránka. Má fasádu v cihlové barvě, zlatá ostění oken a je to poměrně kultivovaná novostavba v historickém centru města.
Původně tady mělo stát něco mnohem divočejšího. Plánovaná budova měla v horních partiích okna rozmístěná tak, že připomínala obličeje. Dohromady s šedo-bílo-růžovou barevností k tomu některým připomínala oblíbenou cukrovinku a vysloužila si přezdívku „maršmeloun“. Následný lítý boj mezi architekty, památkáři a Pražany nakonec vyústil v to, že se návrh schoval do šuplíku a kompletně přepracoval. Městská památková rezervace tak dostala umírněnou architekturu, nebylo by ale s „maršmelounem“ přeci jen veseleji?
REHAU Česká republika
New York, New York, New York
Vyšel první český překlad knihy od architekta, urbanisty a kritika Michaela Sorkina. Jmenuje se New York, New York, New York a jde o sbírku esejů rozebírající procesy, které z New Yorku dělají město bohatých, stararchitektů a jejich nablýskaných mrakodrapů.
Michael Sorkin se urbanismem New Yorku zabýval opakovaně, vypracoval několik jeho studií i masterplanů. Urbanismus vyučoval také na City College of New York. V roce 2020 zemřel na covid-19, překlad knihy (originálně vyšla v roce 2018 pod názvem What Goes Up: The Right and Wrongs to the City), je tak ohlédnutím za jeho přistupování k městům.
New York, New York, New York vydal Institut plánování a rozvoje Prahy a dá se koupit v síti Kosmas.
Sháníte zámek? Jeden u Prahy je na prodej
Stát se snaží prodat zámek Štiřín a opakovaně se mu to nedaří. Někdejší sídlo Ringhofferů a od 90. let luxusní hotel o 64 pokojích, s wellness a devítijamkovým golfovým hřištěm spravovalo ministerstvo zahraničí, před pár lety se ale vyjádřilo, že už ho nepotřebuje.
Vyvolávací cena krásného barokního zámku teď byla 1,156 miliardy korun. Do aukce se ale nikdo nepřihlásil. Web Seznam Zprávy informuje, že je to kvůli nedořešeným majetkovým poměrům uvnitř zámeckého parku. Některé jeho části, včetně zámeckého rybníka, totiž nevlastní stát ale soukromníci. Panské sídlo tak půjde do aukce asi znovu, celkem už pošesté. Nemá někdo zájem?
Architekt či architektka pro Otrokovice
Otrokovice hledají nového městského architekta či architektku. Bavilo by vás pečovat o vzhled a rozvoj města? Přihlaste se. Více podrobností u České komory architektů.
Více k tématu
Památník britské královny
V Británii se soutěží na architektonicko-designérskou zakázku, která vstoupí do dějin. Je jí památník Alžběty II., která na britském trůnu seděla nejdéle z celé jeho panovnické historie. Mezi oznámenými pěti finalisty je také architekt a schopný byznysmen Norman Foster, který má však na architekturu názory úplně odlišné než současný britský král Karel III., známý zastánce „klasické architektury“.
Podle soutěžního zadání má být pomník „oslavou Alžběty II. a zároveň místem rozjímání, musí vyprávět příběh její dlouhé vlády a musí být krásný, inkluzivní a udržitelný“. Nepůjde přitom pouze o sochu na majestátním podstavci, ale ztvárnění poměrně velké lokality uvnitř parku St. James's Park v Londýně.
Zakázku pravděpodobně dostane některá z už zavedených hvězd. Kromě Foster + Partner Normana Fostera se mezi finalisty totiž dostalo ještě Heatherwick Studio, které navrhovalo kotel na olympijský oheň pro hry v Londýně 2012, nebo současné londýnské doubledeckery. A pak také kancelář WilkinsonEyre, která stojí za konverzí proslulé elektrárny Battersea. Soutěže se dále účastní ještě tým William Matthews Associates + J&L Gibbons a Jamie Fobert Architects. Všechno to jsou ateliéry a kreativci z Británie.
