EARCH TÝDENÍK: Národní divadlo tentokrát neshořelo, Josef Pleskot představil nový sál do nádvoří zámku v Litomyšli. Skončila rekonstrukce „Barranďáku“, umělecká díla ale dál chátrají
Novinky a tipy z architektury, stavění, bydlení, zahrad, památkové péče a krajiny. Týden na architektonické scéně shrnuje redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 2. 12. 2024
Hořelo Národní divadlo
V Národním divadle v Praze hořelo. Stalo se tak v úterý 26. listopadu, kdy kolem třetí odpoledne začal z boční strany budovy stoupat dým. Tragédie jako z roku 1881 se ale nekonala. Hasičské jednotky zasáhly rychle a požár tak nestihl nikoho zranit ani poškodit hodnotné vybavení. Škoda je asi deset milionů.
Požár nepropukl ve veřejných prostorách, ale v technickém zázemí divadla. Napřed se spekulovalo o tom, že začalo hořet v šatně úklidového personálu. Nakonec se ale ohnisko odhalilo v šachtě, kterou ze suterénu vede voda a teplo. Provoz divadla se na dlouho nepřerušil – už ve čtvrtek večer se v něm odehrála premiéra baletu Šeherezáda.
Nový sál pro Litomyšl
Architekt Josef Pleskot ukázal, jak bude vypadat nový sál festivalu Smetanova Litomyšl. Nacházet se bude přímo na druhém nádvoří tamního renesančního zámku – cenné památky UNESCO – a pojme až třináct tisíc návštěvníků.
„Obzvlášť podstatné bylo, aby se nová architektura s tím zámkem spojovala, ale zároveň aby mu netvořila žádnou konkurenci, aby tam byla i nebyla,“ řekl Josef Pleskot České televizi. Sál je navržený jako mobilní a v nádvoří zámku bude vždy jen po dobu festivalu, který každoročně probíhá v červnu a červenci. Vestavba je navržena tak, aby se stěn zámku vůbec nedotýkala. Skládat se bude z jeviště, hlediště a tribun, které budou přímo pod arkádami zámeckých ochozů. Hrát se v něm bude moct i za špatného počasí – v případě deště otevřené nádvoří zatáhne mobilní střecha.
Poprvé by pořadatelé festivalu chtěli nový sál postavit už v roce 2025. Finančně je vyjde asi na 60 až 70 milionů. Zhruba polovinu financí už mají, zbytek teď shání od partnerů. Přispět na realizaci může každý – Smetanova Litomyšl spustila kampaň „adoptovat sedadlo“.
Barrandovský most je průjezdný, jeho sochy ale dál chátrají
Barrandovský most je od pondělí 25. listopadu zcela průjezdný, práce na jeho rekonstrukci po dvou letech skončily. Původně se přitom plánovalo, že budou probíhat ještě o rok déle. Podle Technické správy komunikací se ale vše podařilo urychlit „díky volbě modernějšího betonu“, místo klasického se nakonec používal ultra-vysokopevnostní, kterého údajně nebylo potřeba tolik. Lhůta se tím zkrátila, ale finance narostly - z 594,5 milionu na 1,14 miliardy korun.
Barrandovský most je nejvytíženější most v Praze – dle statistik po něm denně projede na 144 000 aut. Pochází z roku 1982 a tvoří ho dvě mostní konstrukce. Pod oběma z nich je společně s inženýry a statiky podepsaný architekt Karel Filsak – mimo jiné jeden z autorů nyní rekonstruovaného brutalistického Hotelu Intercontinental. Barrandovský most nese znaky brutalismu taky, je z drsného železobetonu, má plasticky pojaté pilíře a jsou na něm osazena umělecká díla. Pod plastikou Rovnováha je podepsaný sochař Josef Klimeš, pod dvěma sochařskými střechami schodišť, kterým se přezdívá „bazénky pro hrocha“ přímo architekt Karel Filsak. Díla na rekonstrukci stále čekají – nespravuje je totiž TSK, ale město Praha. Podle náměstka primátora pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči Jiřího Poslíšila je věc v řešení. Tak uvidíme…
Nejlepší diplomky z architektury
Co nejlepšího v letošním roce navrhli architektky a architekti na vysokých školách, se dozvíme 2. prosince. Proběhne slavnostní vyhlášení výsledků studentské soutěže Diplomky 2024, kterou pořádá Česká komora architektů. Loni v zvítězil Dominik Vácha z AVU, navrhoval obytný blok pro 3000 obyvatel na Pankrác. Jaké diplomky uspěly letos, o tom v tomto týdnu přineseme samostatný článek. Šéfredaktorka EARCH.cz Karolína Vránková dokonce zasedla v porotě – má tak informace z první ruky.
Jiří Suchomel v NTK
V Národní technické knihovně v Praze-Dejvicích začala výstava architekta Jiřího Suchomela. Má podtitul Architektura spolupráce a zdůrazňuje, že stavby nejsou produkty geniálních jedinců, ale širokých a vrstevnatých týmů. Jiří Suchomel byl pracovně spojen s libereckým SIALem a Školkou SIAL, v nichž za socialismu vznikaly odvážné projekty s příklonem k mašinismu, neofunkcionalismu a high-tech. Výstava se koná u příležitosti 80. narozenin architekta, pořádá ji Technická univerzita Liberec, kterou Jiří Suchomel v roce 1994 založil a stal se jejím prvním děkanem.
O bombardování divadla v Mariupolu
Ve Fragnerově galerii v Praze proběhne 4. prosince přednáška o bombardování divadla v Mariupolu. Jedná se o další přednášku při výstavě Svědectví prostoru, která je věnovaná využívání architektonických prostředků pro vyšetřování válečných či jiných vážných zločinů. O případu bombardování mariupolského divadla přijede přednášet Maksym Rokhmaniykov z Center for Spatial Technologies.
Více k tématu
100 kilo medu z kanceláří
Brumlovka, tato čtvrť skleněných kancelářských budov, hlásí solidní sběr medu. Kromě zaměstnanců tady totiž každý den neméně pilně pracovaly tisíce včelek. Na svém území pro ně mají celkem čtyři úly. Med je podle laboratorních výsledků velmi kvalitní.
Čtvrť Brumlovka je zapojená do projektu Včely na střechách, který má za cíl zvyšovat biodiverzitu ve městech. Jejich včely jsou všude možně po republice – třeba na velkém skladu v Chomutově, TechTower v Plzni nebo na City Tower – nejvyšší budově v Praze.
