
EARCH TÝDENÍK: Bobři z Brd staví rychleji než firma. Park Drážní promenáda v ohrožení. Objev z Brna: podzemní nacistická továrna
Přinášíme výběr novinek z architektury, stavění, bydlení, zahrad, památkové péče a krajiny. Týden na architektonické scéně shrnuje redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 17. 2. 2025
Bobři stavitelé
Bobři jsou rychlejší než inženýři. Během několika dní navrhli a postavili hráze, které ekologové a vodohospodáři plánují už sedm let. Ze zprávy se stal světový hit.
Osmičlenná bobří rodinka zvládla hráze při Dolejším Padrťském rybníku u Příbrami zrealizovat i bez výkresů a tzv. bez uhlíkové stopy. Na stavby použili místní dřevo a na místa ho dotahali vlastními silami. Zregulovali tak odtokovou strouhu, kterou pro odvodnění předtím vojenského areálu vybudovala armáda. Na místě už teď vznikají mokřady a tůně, které podpoří tamní biodiverzitu. Všichni jsou šťastní a ušetřilo se na 30 milionů korun.
Zelená páteř Prahy 10 v ohrožení
Praze 10 hrozí, že přijde o plánovaný park, místní se zlobí a tak dali dohromady petici, pomoci níž chtějí magistrát popíchnout k rychlému jednání. Tzv. Drážní promenáda má vzniknout na místě zrušené trati mezi Zahradním městem, Strašnicemi a Vršovicemi, a tato území propojit jako „zelená páteř“. Hlavní město má na park už pravomocné územní rozhodnutí, které ale teď v dubnu 2025 po dvou letech vyprší… Se stavbou se totiž nezačalo a v procesu nejsou ani projekční práce.

Autoři koncepce liniového parku jsou Tomáš Cach, Petr Tej a krajinářský ateliér Terra Florida. Do zrušeného železničního koridoru benešovské trati, který teď akorát pustne a plní se odpadky, situovali prostor pro procházení se, ježdění na kole a spoustu dalších forem rekreace, sportu a dopravy. „V trase drážní promenády se předpokládá zachování historického kamenného podchodu, severní části mostu v Edenu, lávky u zastávky Strašnice a osvětlovacích věží či užití fragmentů kolejiště, pražců a návěstidel,“ píší autoři koncepce s tím, že park celkově ozvláštní původně dopravní funkce prostoru.
Teď ale hrozí, že na Praze 10 nic takového nebude. Projekt leží na Odboru rozvoje a financování dopravy Magistrátu hl. m. Prahy a Technické správě komunikací – a tímto směrem míří také apel občanská petice Zachraňme Drážní Promenádu.
Halla, a.s.
50 let Kotvy
50. výročí oslavil „největší československý Prior“ Kotva. Právě prochází rekonstrukcí. Jak dopadne? Z hlediska funkce se změní, už nepůjde o čistě obchodní dům, ale dvě patra se nově věnují kancelářím. Stavební práce zahrnují také výměnu charakteristického rastrovaného kovového pláště – jeho plasticita a vzhled se má udržet, jen bude energeticky efektivnější. Jsme zvědaví, jak se rekonstrukce kulturní památky povede. Generali na ní spolupracuje s původní autorkou Věrou Machoninovou a její dcerou, také architektkou, Pavlou Kordovskou. Předpokládané otevření se očekává koncem roku 2027. Tolik informace, které k výročí vydal majitel, společnost Generali Real Estate.

Kotva se jako první pražský obchodní dům po prvorepublikové Zlaté labuti otevřela 10. února 1975. Její autoři Věra a Vladimír Machoninovi mohli ale tehdejší slávě přihlížet jen zpovzdálí, normalizačnímu režimu se už nehodili. Jací Machovninovi byli, co projektování Kotvy obnášelo a jak na proces vzpomínali, o tom nám napsala sérii dvou článků jejich vnučka a historička architektury Marie Kordovská. První díl je přímo o Kotvě, druhý osobní vzpomínka na už zesnulého Vladimíra Machonina – dědu, architekta a intelektuála.
Müllerova vila se rekonstruuje
Rekonstrukcí prochází také Müllerova vila (1928−1930) v Praze-Střešovicích od Adolfa Loose a Karla Lhoty. Že se teď uzavírá přibližně na rok, ohlásilo Muzeum města Prahy, které ji spravuje. Klíčové je vyměnit vrstvy izolace střešních teras, které už odsloužily a stavbu je potřeba uchránit před zatékáním. Dál se obnoví dřevěné podlahy, výmalby a vyčistí se všechno textilní vybavení.

Podzemní továrna v Brně
V Brně-Židenicích objevili podzemní továrnu, na místě ji budovali nacisté na konci druhé světové války. Měla být jednou z několika dalších plánovaných podzemních staveb ve městě. Ta židenická je jen torzem zamýšleného většího celku, tvoří ji na 500 metrů podzemních chodeb.
A jednou se možná zpřístupní. Na místě se totiž právě plánuje park a starosta Židenic tak s jeho architekty jedná, jestli by se do něj továrna mohla začlenit. Brněnské podzemí je obecně barvité a řada jeho staveb se už navštívit dá. Před nedávnem se k nim přidaly třeba tři podzemní vodojemy na Žlutém kopci, o kterých jsme sepsali článek.
Více k tématu
Britská medaile pro Japonsko
Britská RIBA (Královský institut britských architektů) udělila Královskou zlatou medaili 2025 japonskému studiu SANAA. Na slavnostním vyhlášení ji přebere z rukou krále Karla III.
Architektura SANAA porotu zaujala pro svou „nenápadnost, ale působivost“. To je celkově padnoucí charakteristika pro jejich minimalistické a současně něžné stavby, v nichž obvykle dominuje bílá a sklo. Studio SANAA stojí například za New Museum v New Yorku (2007), muzeem Louvre-Lens na severu Francie (2012), recentní realizací je pak třeba kampus univerzity Bocconi v Miláně (2021).

Kde se jak žije
Web silnejsiregiony.cz zveřejnil tzv. Index prosperity regionů. Z hlediska sedmi skupin kritérií vyhodnocoval, jak se kde žije a sestavil žebříček všech 205 obcí s rozšířenou působností a Prahy. Dle výsledků indexu nejlepší podmínky k životu nabízí středočeský Turnov – „díky vyvážené kombinaci ekonomické stability, kvalitní občanské vybavenosti a široké nabídce volnočasových aktivit“.
Na druhém místě se umístily Luhačovice a třetím Nové Město na Moravě. Poslední místa nepřekvapivě obsadila města a obce uhelných regionů a bývalých Sudet. Praha skončila 23. Obecně se hodnotilo podle sedmi „pilířů“, patřila do nich třeba ekonomika, dostupnost péče, občanská vybavenost, prostředí pro život a další. Každý pilíř měl ještě své podkategorie, a právě ty jsou na indexu možná tím nejzajímavějším. Dá se z nich zjistit, kolik se kde postavilo bytů, kde mají kolik divadel, galerií nebo sportovišť. A to jsou zajímavé statistiky také z pohledu architektury a městského plánování.